Až polovině pacientům s onemocněním srdce chybí železo. Ti se pak zadýchávají, pociťují slabost, únavu a bušení srdce. A vcelku zbytečně. Řešení u nich je podle kardiologů doplnění železa nitrožilní infuzí.
Nedostatek železa u pacientů s chronickým srdečním selháním má podle kardiologů vícero příčin. Jednak nemocní často trpí nechutenstvím, proto je u nich přísun potravin dost omezený. Další potíž spočívá v tom, že železo se u nich ve srovnání se zdravými lidmi podstatně hůře vstřebává. A to v důsledku zánětů, otoků a obecně chybějícím vitamínům, bez jejichž přítomnosti se železo v lidském organismu jen těžko vstřebává.
„Pacienti mohou mít i zvýšené ztráty železa kvůli malému a nepozorovanému krvácení do trávicího traktu, často zesílenému podáváním léků na jejich nemoc,“ říká předseda České kardiologické společnosti [ČKS] profesor Aleš Linhart.
Dodává, že kardiologové u svých pacientů zjišťují hladinu zásobního železa laboratorní analýzou krve. A pokud zjistí jeho vysoký nedostatek, pak pacientovi navrhnou jeho doplnění intravenózní formou. Tedy nitrožilně, v 90 procentech pak formou kapačky.
„Aplikace na kardiologických nebo internistických odděleních trvá přibližně 10-15 minut. A dávka takto podaného železa stačí pacientovi na půl roku až na rok,“ vysvětluje Linhart.
Současně upozorňuje, že podle lékařských statistik v posledních pěti letech v Česku vzrostl počet pacientů s diagnózou srdečního selhání o více než polovinu. Do roku 2030 by měl jejich počet při stávajícím vzrůstajícím trendu stoupnout až o 50 procent na přibližně 450 tisíc. Na vině jsou dle lékařů každému známé nezdravé návyky lidí.
Tableta vs. nitrožilní infuze na doplnění železa
Zlepšení stavu po nitrožilním doplnění železa potvrzuje 74letá pacientka Helena z Prahy. Ta začala vůbec první potíže se srdcem pociťovat už ve svých 35 letech, kdy se léčila s vysokým krevním tlakem.
„Postupem času se objevovaly první známky arytmie, srdce se mi často zničehonic rozbušilo a celkově se mi dělalo špatně,“ popisuje počátky potíží pacientka.
Srdeční arytmii jí lékaři pravidelně sledovali s pomocí takzvaného Holtera, tedy přístroje k monitorování srdeční činnosti.
„Po jedné z kontrol jsem ale po návratu domů od lékaře omdlela. Odvezli mě do nemocnice a hned mě objednali na další den na implantaci kardiostimulátoru,“ popisuje s tím, že tehdy jí srdce vynechávalo až na 16 sekund.
Absenci železa potvrdil až krevní rozbor
Nicméně potíže s arytmií se i poté začaly vracet. To už bylo dle ní v době, kdy docházela do odborného Centra srdečního selhání v pražské Všeobecné fakultní nemocnici [VFN].
„Postoupila jsem několik menších zákroků – kardioverzí, které ale zlepšení nepřinesly, a tak lékaři rozhodli, že je potřeba provést ablaci,“ říká paní Helena s tím, že kvůli přetrvávajícím obtížím podstoupila ablaci ještě jednou.
Její zdravotní stav se pak dle jejích slov zlepšil, nicméně se při větší fyzické námaze stále zadýchávala. Lékaři jí proto poslali na rozbor krve. Výsledky ukázaly na nízkou hladinu železa. Zprvu ho tak na doporučení lékařů užívala v tabletách, což ji hladinu na nějaký čas srovnalo. O několik měsíců později opět pociťovala mimořádnou únavu a celkové vyčerpání.
„V Centru srdečního selhání mě znova poslali na krev, kde zjistili, že moje hladina zásobního železa je zase velmi nízká,“ říká s tím, že tehdy jí dal lékař na výběr mezi dlouhodobou terapií s pomocí tablet, nebo jednorázovou infuzí železa.
„Vybrala jsem si infuzi, jež mi opravdu výrazně pomohla. Únava zmizela po týdnu, schody už zase nejsou problém, a i z kontroly vyplynulo, že se hodnoty železa srovnaly,“ říká s tím, že žádná další léčba není zatím potřeba.
Sledovat železo lékařům doporučuje i evropská autorita
Sledovat hladiny železa u pacientů se srdečním onemocnění doporučuje kardiologům nově i Evropská kardiologická společnost. Dodávání železa je podle jejích zástupců důležité pro ovlivnění průběhu i samotné prognózy onemocnění.
„Lidské tělo má v sobě 3 až 4 gramy železa, které je zásadní pro fungování celé řady dějů v lidském těle. Železo je například součástí červeného krevního barviva – hemoglobinu, kde umožňuje přenos kyslíku. Železo je ale potřeba i pro fungování mitochondrií, buněčných součástí – které jsou v těle centrem dýchání a tvorby energie,“ popisuje Aleš Linhart.
A právě u pacientů, kde srdce nefunguje tak, jak má, a selhává, je podle něj nedostatek železa obzvlášť nebezpečný. Srdeční sval pak nemá totiž dostatečně silné kontrakce. V případě sebemenší námahy nemá tělo kde brát a dochází k přetížení životně důležitého svalu a selhání zrychluje.
Zatímco u pacientů s jiným onemocněním řeší lékaři nedostatek železa jeho podáváním ve formě tablet nebo kapslí, tak pro pacienty v riziku srdečního selhání takový přísun nenahradí jeho vysoký nedostatek.
„Takto podávané železo se u nich špatně vstřebává a pacienti léčbu nesnášejí dobře. Řešením je nitrožilní podání a je důležité, aby šlo o léčivý přípravek s velkým množství železa a minimem nežádoucích účinků,“ radí závěrem Aleš Linhart.
Veronika Táchová
