Diskriminační vyšetření PCR pozitivních vzorků na covid-19 se v Česku snižují ze stávajících třiceti procent na deset procent ze všech pozitivních vzorků. A to i navzdory tomu, že Evropská komise vyzývá k opaku.
O ponížení objemu diskriminačních vyšetření PCR testů v neděli 28. listopadu informovalo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] při zavádění opatření proti šíření nové mutace omikron. S platností ode dneška [1.12.] tak MZ ČR změnilo požadavky na objem diskriminačně analyzovaných pozitivních PCR vzorků. Tuzemské laboratoře je dosud musely provádět u 30 procent pozitivních vzorků. Nově jim tato povinnost klesla na deset procent.
Podle dosluhujícího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] to ale má svůj důvod. Jím je nutnost navýšení laboratorních kapacit v zemi skrz uvolnění jejich kapacit.
„Důsledně jsme zohlednili potřebu monitoringu výskytu nové mutace viru na našem území, ale zároveň je potřeba reagovat na aktuální laboratorní kapacity, které je potřeba zvýšit,“ vysvětlil rozhodnutí MZ ČR ministr v demisi.
Diskriminační PCR test je test prováděný v laboratoři u PCR pozitivních vzorků. Podrobnější analýza umožňuje stanovit případnou mutaci viru, pro kterou je daný diskriminační test navržen. A detekovat dokáží laboratoře v Česku podle SZÚ i novou variantu omikron.
„Nově celosvětově sledovanou variantu omikron lze dobře detekovat stávajícími testy metodou diskriminační PCR i následně ověřit celogenomovou sekvenací,“ potvrzuje SZÚ.
Eurokomisařka naléhá na sekvenace a booster dávku
A právě šíření nové mutace omikron přivedlo Evropskou komisi [EK] k apelu na unijní státy, aby prováděly více diskriminačních testů. V dopise vládám členských států eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidesová vyzvala k navýšení sekvenování a testování. Současně jednotlivé země požádala, aby věnovaly dostatečné úsilí k podání třetí posilovací dávky co největšímu počtu obyvatel. Část zemí se tím totiž podle eurokomisařky nezabývá dostatečně, i když se v jejich regionu již potvrdila nákaza mutací omikron.
„Některé členské státy v tomto zásadním rozměru značně zaostávají,“ upozorňuje Kyriakidesová v dopise adresovaném ministrům zdravotnictví 27 zemí EU.
Konkrétní země, které podle ní zaostávají v sekvenování, už nejmenovala. Nicméně Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí [ECDC] již v první polovině listopadu jmenovalo sedm zemí, které podle něj dostatečně neidentifikují jednotlivé varianty. Byly to Finsko, Řecko, Slovinsko, Kypr, Litva, Irsko a také Česká republika.
„Již tak čelíme náročné zimě kvůli vysoké přenosnosti varianty delta [..] nyní můžeme zažít další nebo silnější tlak kvůli výskytu varianty omikron,“ napsala Kyriakidesová.
Mutaci omikron prvně detekovali laboratoře v Jihoafrické republice [JAR]. Podle vědců vykazuje nejednu mutaci a podle prvních analýz to vypadá, že se ve srovnání s nyní převažující delta mutací bude šířit podstatně rychleji. Světová zdravotnická organizace [WHO] ve svém technickém prohlášení uvedla, že omikron představuje pro společnost velmi vysoké riziko.
Nová varianta omikron se již potvrdila v několika evropských zemích, včetně Česka. Sledování jejího šíření přitom podle některých odborníků bude velmi obtížné, protože ne všechny země se dostatečně věnují sekvenování. Jinak řečeno identifikaci, o kterou variantu koronaviru přesně jde.
Co dále požaduje EK po unijních zemích
Eurokomisařka Kyriakidesová ve svém dopise dále uvedla, že prvním krokem před samotným sekvenováním je rychlé a masivní testování populace. V dopise přitom vyzdvihla nejen posilující dávky očkování, ale zmínila i možnost trasování onemocnění covid-19 za pomoci analýzy odpadních vod.
Zde Česko nezaostává. Státní zdravotní ústav koncem října odstartoval ve spolupráci s dalšími zdravotními ústavy a vodárenskými společnostmi zatím jen pilotní fázi projektu, při kterém budou pravidelně sledovat odpadní vody v Praze, Brně, Ostravě a Plzni.
Podle jeho výsledků se pak rozhodne, jestli se k monitoringu odpadních vod přidají i další velká města. Podle SZÚ dokáže rozbor odpadních vod na přítomnost koronaviru odhalit jeho šíření až s desetidenním předstihem v porovnání s klasickým testováním.
Jaká data přináší diskriminační vyšetření PCR v Česku
Avšak zpátky k sekvenaci. Za období od 12. 11. do 26. 11. 2021 má Národní referenční laboratoř [NRL] SZÚ k dispozici data z 61 773 provedených testů diskriminační PCR. Varianta delta a její subvarianty připadají podle SZÚ na 98 procent výsledků.
„Za rok 2021 bylo k 26. 11. 2021 v ČR celogenomově sekvenováno 15 009 SARS-CoV-2 pozitivních vzorků,“ shrnuje ve své zprávě SZÚ s tím, že celkem 759 sekvenací je s datem odběru mezi 26. říjnem a 26. listopadem.
Podíl původní varianty delta za toto období klesl pod 5 procent [4,87 %]. A podle Ústavu nyní roste podíl nových subvariant delty. Vůbec největší podíl má aktuálně subvarianta AY.43, která dosahuje téměř 30 procent.
Na závěr dodejme, že podle předsedy senátního Výboru pro zdravotnictví Romana Krause [ODS] Česko v létě zaspalo, když si neobjednalo další přístroje na PCR testy. Ty, jak potvrdil v podcastu ZdraveZpravy.cz, jsou nyní zamluvené jinými zeměmi a pro Česko se tak staly aktuálně nedostupné.
–VRN/ČTK–
