Covid urychlil nástup telemedicíny. Některou z jejích služeb dnes nabízí 91 procent zdravotnických zařízení. Vyplývá to z průzkumu mezi 389 poskytovateli zdravotní péče ve 36 zemí.
Z oslovených poskytovatelů zdravotní péče v průzkumu společnosti Kaspersky jich 44 procent uvedlo, že telemedicínu začalo využívat až po nástupu pandemie. 56 procent zdravotních zařízení pak plánuje zvýšení svých investic do telemedicíny. A až 71 procent poskytovatelů zdravotní péče se domnívá, že je to právě telemedicína, která v příštích pěti letech vnese do zdravotních systému největší přidanou hodnotu.
Nejčastější poskytovanou službou na dálku je dnes synchronní telemedicína. Ta zahrnuje komunikaci s pacienty v reálném čase, například prostřednictvím videohovoru nebo chatu. Tuto službu nabízí 51 procent poskytovatelů zdravotní péče.
Druhou nejvyužívanější službou je vzdálené monitorování pacientů prostřednictvím nositelných zařízení. To pacientům nabízí 41 procent poskytovatelů zdravotní péče.
Třetí nejvyužívanější technologií je takzvaná asynchronní telemedicína. Ta shromažďuje a ukládá údaje pacientů na zabezpečené cloudové platformě k dalšímu využití ošetřujícím odborníkem. Tuto formu nabízí 39 procent poskytovatelů zdravotní péče.
Jaké jsou výhody telemedicíny
Respondenti se dále shodli na tom, že telemedicína je praktická a výhodná jak pro pacienta, tak zdravotníky. Jejími přednostmi jsou například okamžitý přístup k potřebným datům a lepší plánování zdravotní péče. Zároveň brání přenosu infekcí.
Využití telemedicíny si podle 42 procent poskytovatelů zdravotní péče pochvalují i pacienti. Ti o ni mají zájem v těch případech, kde je to možné. Oceňují přitom hlavně vyšetření na dálku kvůli svému pohodlí. Líbí se jim, že ušetří čas a často i peníze. A pochvalují si, že takto mohou konzultovat své zdravotní potíže i se specialisty.
Zájem o telemedicínské služby je mezi pacienty všech věkových skupin. Autoři průzkumu uvedli, že navzdory stereotypům, že starší lidé mají menší sklon důvěřovat moderním technologiím, jen 51 procent poskytovatelů uvedlo, že většina jejich pacientů využívajících péči na dálku je mladší 50 let.
Klíčem k úspěchu je také bezpečnost
Zajímavé je zjištění, že 52 procent poskytovatelů se setkalo s případy, kdy pacienti odmítli dálkovou diagnostiku kvůli obávám o bezpečnost svých osobních dat. Součástí budoucích investic, jak upozornila výkonná viceprezidentka pro korporátní obchod společnosti Kaspersky Evgeniya Naumova, proto musí být i investice do bezpečnosti telemedicíny.
„Vzhledem k rychlému vývoji a komplexnosti, kvůli nimž je toto odvětví stále lukrativnější pro útočníky, nastal čas, aby zdravotnická zařízení učinila z kybernetické bezpečnosti svoji prioritu,“ řekla.
Odkázala přitom na výsledky průzkumu, které se týkaly důvěry v telemedicínu. 52 procent respondentů v něm uvedlo, že lidé odmítli telemedicínské služby právě z důvodu ochrany soukromí nebo obavy o svá data. Mezi další uváděné důvody patřily obecný nedostatek důvěry k telemedicíně [33 %], neochota komunikovat přes video [32 %], ale také absence potřebného vybavení [30 %].
O zajištění soukromí přitom nemají strach pouze pacienti. Až 81 procent poskytovatelů zdravotní péče tvrdí, že lékaři v jejich organizaci vyjádřili obavy o ochranu údajů pacientů při diagnostice a péči na dálku. Přičemž 36 procent respondentů bylo přesvědčeno, že jejich organizace má potřebná bezpečnostní opatření.
–RED–
