Zhoubný nádor prsu lékaři diagnostikují stále mnoha ženám. A na vině podle nich bývá i pozdní věk těhotenství a hormonální stimulace při umělém oplodnění. Neblahý trend u nás mírní preventivní screening a moderní léčba.
Karcinom prsu u nás onkologové ročně potvrdí asi u sedmi tisíce žen. Dle zdravotnických statistik onemocnění lékaři v posledních letech diagnostikují stále častěji mladším ženám. Přesněji, každá desátá žena s nádorem prsu je mladší 45 let. A výjimka mezi pacientkami nejsou ani ženy mezi dvacátým a třicátým rokem věku. Namístě je proto otázka, proč u nás roste počet mladých pacientek s karcinomem prsu.
„Odpovědnost za postižení mladých žen karcinomem prsu lze dávat především stále narůstajícímu věku první gravidity, ženy dříve rodily často mezi 20. – 25. rokem. To je dnes spíše rarita,“ vysvětluje předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP a přednostka onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Jana Prausová.
A s odkládáním těhotenství žen na pozdější dobu pak souvisí i další důvod, který může být za rostoucími počty mladých pacientek s nádorem prsu. A tím jsou potíže s početím a následná hormonální stimulace při asistované reprodukci, jak potvrzuje docentka Prausová.
„Dalším problémem je otázka IVF [in vitro fertilizace, oplodnění ve zkumavce], které je stále četnější, vzhledem k počtu partnerství, kde je otěhotnění ženy problémem. Stimulace hormony sehrává svoji úlohu především u žen s přibývajícím věkem a s opakováním výkonů,“ říká lékařka.
29letá Petra karcinom prsu zachytila včas
Problémy mají ale i mladší ženy. Jednou z pacientek, které lékaři diagnostikovali zhoubný nádor prsu v jejích 29 letech, je Petra Svobodová. Situaci u ní navíc zhoršil výsledek z histologie, podle které byl její nádor silně hormonálně pozitivní.
„Po chemoterapii tak následovala hormonální léčba a takzvaný umělý přechod. Snášet se to dá, ale občasné vedlejší účinky třeba v podobě návalů horka, příjemné nejsou a stěžují běžný život,“ vzpomíná Petra.
Dodává, že po částečné operaci prsu, kterou podstoupila zhruba tři týdny od potvrzení diagnózy, nastoupila na léčbu chemoterapií. Biologickou léčbu ji tenkrát lékaři nestanovili.
„V průběhu chemoterapií mi občas dobře nebylo, ale dalo se to snášet, čekala jsem to daleko horší,“ říká k léčebné terapii Petra, které onemocnění karcinomem prsu doslova ovlivnilo celý další život.
Stala se totiž koordinátorkou projektu Aliance žen s rakovinou prsu zvaného Bellis, který se věnuje právě pacientkám s tímto onemocněním ve věku do 45 let.
Léčebná terapie u karcinomu prsu
Podle Jany Prausové se u nás zhoubný nádor prsu léčí třemi základními způsoby. A sice chirurgicky, radioterapií a farmakoterapií. Z ní pak dnes dokáží na jednotlivé části specifické pro nádorové buňky velmi úspěšně působit inovativní léky.
„Terčová, biologická, nebo cílená léčba je skutečně směrována na konkrétní struktury buňky nebo tkáně, a tudíž nepůsobí tak toxicky na zdravé buňky a tkáně jako léčba cytostatická,“ potvrzuje Jana Prausová.
Účinné látky podle ní při takové terapii vstupují do metabolického děje buňky, do cyklu buněčného dělení a množení buněk. Přičemž i zastavují růst cév nádoru a ničí již vytvořený cévní systém.
„Imunoterapie nastartuje, nebo odbrzdí přirozeně kontrolovanou imunitu vlastní organismu a nastartuje ji proti cizorodým nádorovým buňkám, čímž zastaví jejich růst a odstraní je,” vysvětluje princip inovativní léčby odbornice na onkologii.
Dodává, že správnou terapii určuje odborný multidisciplinární tým nejlépe v komplexním onkologickém centru [KOC]. Po celém Česku dnes funguje 17 takových specializovaných center. A právě ta pacientkám nejen s karcinomem prsu zajišťují zdravotní péči na vysoce odborné úrovni.
Screening, odborníci a inovativní léčba
Úspěchy v léčbě pacientek s karcinomem prsu, které jsou dány jak inovativními postupy, moderními léky, tak i fungujícím plošným screeningem, dokládají data odborné studie Inovace pro život Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP]. Podle nich [tabulka vpravo, zdroj: Inovace pro život, AIFP] se u nás v porovnávaných letech významně prodloužila délka života pacientek s tímto onemocněním.
„Je skvělé, že míra pětiletého přežití od roku 1990 postupně vzrůstá také u čtvrtého, metastatického stadia onemocnění,“ vysvětluje výkonný ředitel AIFP Jakub Dvořáček.
Podle něj to má navíc i nejeden vedlejší pozitivní dopad do zdravotního i sociálního systému. Rok od roku se snižují počty dní, které pacientky kvůli nádoru prsu stráví v nemocnici na lůžku. Tím se zlepšuje i celkový psychický stav pacientek a dochází i k nemalým úsporám na vyplácených invalidních důchodech.
„Podíl hospitalizací s délkou kratší nebo rovnou jednomu týdnu vzrostl z 56,8 procenta v období 2007–2010 na 79,9 procenta v období 2015–2018. Primární ložisko karcinomu prsu se odstraňuje chirurgicky za krátké hospitalizace, následná onkologická léčba probíhá již zpravidla ambulantně,“ dokládá kratší pobyty pacientek v nemocnici ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek.
A díky nižšímu počtu hospitalizací a kratšímu pobytu v nemocnicích vzrostl počet pacientek schopných vrátit se zpět do zaměstnání.
„Jen od roku 2010 činily úspory na invalidních důchodech spojených s karcinomem prsu 1,52 miliardy korun. Díky včasné diagnóze nemusí ženy absolvovat náročnou a nákladnou léčbu a mohou vést plnohodnotný život,” uzavírá Jakub Dvořáček.
Veronika Táchová
