Kongresový sál pražského Hotelu ILF, jenž patří Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví [IPVZ], prošel rekonstrukcí. Ta trvala skoro rok. Sál IPVZ nově pojmenoval po Gregorovi Johannu Mendelovi.
Původní provedení a vybavení kongresového sálu pocházelo ze 70. let minulého století. Dlouhodobě tak nesplňovalo požadavky na konferenční potřeby nejen IPVZ, ale ani komerčních klientů a používaných moderních nástrojů výuky. To už ale neplatí a nový sál, jenž je osazen moderními technologiemi a nábytkem, nově pojme až 120 míst k sezení.
„Po vnější rekonstrukci hotelu v minulých letech se nám podařilo v relativně krátkém čase přistoupit i k interiérovým změnám a dokončit je ještě před plánovanými konečnými termíny,“ uvedl ředitel IPVZ Roman Škulec.
A vysvětlil, proč došlo ke změně názvu sálu. IPVZ chtěl vzdát hold Gregorovi Johannu Mendelovi. To byl významný moravský přírodovědec [německého původu, pozn. red.], zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Škulec pak dodal, že v podobném duchu jsou nově pojmenovány také výukové místnosti.
„Tímto chceme přispět ke zvyšování povědomí o odbornících, lékařích a vědcích, kteří se svou činností zasloužili o nové objevy nebo metody a zároveň v některých případech nejsou veřejnosti až tak známí,“ upřesnil s tím, že ve výukových místnostech jsou umístěny tabulky nejen se jmény, podle kterých jsou pojmenovány, ale i základním popisem dané osobnosti.
Setkání stakeholderů nad nástavbovými obory v IPVZ
Modernizace kongresového sálu ale není jediná novinka v IPVZ. Institut teď v listopadu uspořádal setkání k budoucnosti vzdělávání v nástavbových oborech. Setkání se účastnili zástupci Ministerstva zdravotnictví České republiky [MZ ČR], České lékařské komory [ČLK] a jednotlivých odborných společností ČLS JEP.
Hlavní téma bylo definování kompetencí, které jsou spojené se získáním specializované způsobilosti v nástavbovém oboru.
„Nástavbové obory umožňují lékařům a farmaceutům získat kompetence nad rámec základního oboru. Přesná definice těchto kompetencí přispěje k nastavení optimálního poměru specialistů a superspecialistů v jednotlivých oborech medicíny v České republice,“ vysvětlil Roman Škulec.
Podle něj se kompetence nástavbových oborů nesmí prolínat s kompetencemi, které jsou zajištěny specializačním vzděláváním v základních oborech. S tím dle ředitele odboru vědy a lékařských povolání MZ ČR Zbyňka Podhrázkého souvisí jednoznačné definování přínosů získané odbornosti oproti základnímu oboru, na který nástavba navazuje.
„Na racionalizaci systému vzdělávání v nástavbových oborech a nezbytnosti definice kompetencí vázaných na absolvování konkrétních oborů je jednoznačná shoda mezi ministerstvem zdravotnictví a Českou lékařskou komorou,“ upřesnil.
Započítání doby praxe a výsledek jednání
Diskutující se shodli i na důležitosti délky započaté praxe ze základního oboru do oboru nástavbového. To znamená, že pokud se někdo již v základním oboru specializuje na obor, který je nástavbou, mohla by mu být praxe uznána a vzdělávání v nástavbovém oboru by bylo následně kratší. Podle Škulce by se ale jednalo o možnost, nikoli povinnost. Záleželo by na vyhodnocení každého z oborů, což bude stanoveno vyhláškou.
„Je proto velmi důležité provést analýzu, kolik lékařů v jednotlivých oborech aktivně působí. To značí se začít zodpovědně zabývat zpracováním koncepce, kolika lékaři a kde v rámci ČR by měl jaký obor disponovat,“ vysvětlil.
I proto bylo na setkání ujednáno, že návrhy ze strany zástupců základních a nástavbových oborů budou IPVZ zaslány do 15.12. 2021 a IPVZ je následně projedná s MZ ČR. Dodejme, že setkání se za MZ ČR účastnila náměstkyně ministra pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková. ČLK zastupoval její viceprezident Zdeněk Mrozek.
–DNA–