Počty úmrtí v Česku má snížit nový screening rakoviny slinivky břišní. Jen osm procent z pacientů s touto nemocí přežije déle než pět let od stanovení diagnózy. Nádor se totiž dlouho neprojevuje a není ani vidět.
Rakovina slinivky břišní [karcinom pankreatu] je čtvrtý nejsmrtelnější druh rakoviny. Ročně ji u nás lékaři odhalí u zhruba 2 300 osob, většinou starších 45 let. Doba pětiletého přežití pacientů s nádorem slinivky břišní se u nás pohybuje kolem osmi procent.
„Rakovina slinivky břišní patří mezi nejzákeřnější nádory vůbec. Až do konce je prakticky bez příznaků. Ve chvíli, kdy se projeví, je už pozdě. Neustále jí přibývá jak u nás, tak ve světě,“ říká předseda České gastroenterologické společnosti docent Ondřej Urban.
Při současném trendu nárůstu nemocných lékaři předpokládají, že do roku 2030 bude karcinom pankreatu vůbec nejsmrtelnější onemocnění trávicího traktu. K častým, byť mnohdy již pozdním příznakům onemocnění, patří bolesti břicha v okolí pupku. Ty mohou vystřelovat až do míst kolem zad. Dále to je úbytek hmotnosti, zežloutnutí kůže, bělma a dlouhodobě zvýšená teplota.
Screening slinivky břišní sníží úmrtnost o jednotky procent
Nedobré vyhlídky by mohl podle lékařů alespoň zčásti zvrátit cílený screening rakoviny slinivky břišní. Po jeho uvedení do praxe by pojištěnci ve vysokém riziku rozvoje tohoto typu nádoru docházeli na jedno ze 30ti vysoce specializovaných endoskopických pracovišť v Česku. Tam by jim vyškolení odborníci každý rok preventivně zkontrolovali slinivku břišní.
Překážka ve včasném zachycení nádoru slinivky břišní je totiž podle lékařů právě to, že jej pacienti nijak necítí a nemohu si ho například ani nahmatat. Příznaky onemocnění tak začnou pozorovat až v jeho pokročilém stadiu, kdy už bývají šance na úzdravu a prodloužení doby přežití jen mizivé.
„Přestože se takový nádor vyvíjí patnáct a více let, nijak se neprojevuje a není vidět. Na diagnostiku tak máme velmi ´úzké okno´. Situaci nijak nepomáhá ani to, že lidé nemají až do poslední chvíle žádné potíže,“ potvrzuje docent Urban.
Dodává, že na klasickém CT vyšetření vidí i zkušený lékař nádor slinivky až od dvou centimetrů, a to je pozdě. V tu dobu už jen 13 procent pacientů přežívá déle než pět let.
Oproti tomu speciální gastroskop s ultrazvukovou sondou a vyškolený zkušený endoskopista, který ví, kam a na co se má dívat, umí odhalit nádor už v pěti milimetrech. Pacienti s odhalením nádoru v této fázi pak mají podle Urbana šance na úplné uzdravení.
„Statistiky praví, že když je nádor menší než jeden centimetr, přežívá pět let přibližně 40 procent pacientů. Jakmile je větší než jeden centimetr a menší než dva, přežije už pět let jen 20 procent nemocných,“ vysvětluje lékař.
Screening rakoviny slinivky pro osoby v riziku
Odborníci na léčbu karcinomu slinivky břišní proto přicházejí s návrhem nového screeningu rakoviny slinivky břišní. Díky němu by podle nich šlo úmrtnost na tento druh rakoviny snížit u pacientů, u kterých je možné jeho vznik předvídat. Inspirovali se ve Spojených státech. Tamější studie jasně prokázaly, že u všech vytipovaných osob v riziku objevili lékaři nádor ještě v jeho operovatelném stadiu.
Konkrétně by se do screeningu podle Ondřeje Urbana zapojili lidé s pozitivní rodinnou anamnézou. Jinak řečeno ti, kteří mají rakovinu slinivky břišní v rodině. Dále pacienti s potvrzenou přítomností takzvaného genu BRCA, jehož přítomnost zvyšuje riziko rozvoje rakoviny slinivky břišní, ale třeba i riziko výskytu rakoviny prsu.
Ke screeningu lékaři doporučují i pacienty s polypózním syndromem. To je onemocnění, při kterém se v tlustém střevě nebo v jiných částech trávicí trubice, tvoří mnohočetné polypy. A screening by měli každoročně podstupovat i lidé, kteří trpí dlouhodobým zánětem slinivky. V souhrnu tak jde přibližně o deset procent z celkově nemocných, u kterých by bylo možné vznik onemocnění předvídat.
Vyjmenované skupiny pacientů je třeba podle gastroenterologů najít a dostat je na jedno ze 30 specializovaných center digestivní endoskopie po celé republice. V současné době jich u nás funguje sice jen 20, nicméně dalších deset má v nejbližších letech ještě vzniknout.
Rozšíření stávající sítě těchto center by navíc mělo přinést i další benefit. Tím je zkrácení doby mezi diagnózou nádoru na slinivce a samotnou léčbu.
„Chceme, aby se počítala na dny, a ne na týdny, jak je tomu doposud. Pro pacienty s rakovinou slinivky je důležitý každý den,“ upozorňuje Urban.
Cílený screening už gastroenterologové projednali se zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] a zdravotních pojišťoven. Nyní se čeká na rozšíření sítě Center digestivní endoskopie a zapsání výkonu do vyhlášky ministerstva.
Podezření na nádor pankreatu vyvolá diabetes 3. typu
Zachytit nádor pankreatu zavčasu by v budoucnu mohlo také vytipování speciálního markeru u diabetiků. Podle něj by se pak lékaři zaměřili na pacienty s cukrovkou takzvaného třetího typu, kteří jsou taktéž ve vyšším riziku onemocnění. U části z nich se totiž rakovina pankreatu projevuje předem, jak vysvětluje docent Urban.
„Přibližně dva až tři roky před vznikem nádoru postihuje část lidí takzvaný třetí typ cukrovky. Od prvního nebo druhého typu se liší. Člověk nepřibývá na hmotnosti, není tlustý, naopak má v těle málo tuku a ubývá mu svalová hmota,“ popisuje s dovětkem, že ukotvení zmiňovaného markeru je ale záležitostí na několik budoucích let.
Dodejme, že riziko vzniku karcinomu pankreatu snižuje hlavně absence kouření a pití alkoholu. Dále i snížený příjem červeného masa, uzenářských potravin a udržení si tělesné hmotnosti na běžných hodnotách.
Veronika Táchová
