Vyšší příspěvky pro členy České lékárnické komory mají dle jejího viceprezidenta Martina Kopeckého své důvody. Jedním z nich je nákup nového sídla, jímž může být i to České lékařské komory, říká pro ZdraveZpravy.cz.
Delegáti České lékárnické komory [ČLnK] na svém XXX. sjezdu [6.11.] schválili zvýšení řádného členského příspěvku ze tří tisíc korun nově na čtyři tisíce korun. Z asi 160 přítomných delegátů hlasovalo podle Martina Kopeckého pro navýšení příspěvku a s tím související rozpočet ČLnK pro rok 2022 90 až 92 z nich.
„Je to ta větší část delegátů, řekněme necelé dvě třetiny,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz s tím, že navýšení příspěvku je nutností pro další rozvoj činností ČLnK.
„Prošli jsme si s celým vedením ČLnK její hospodaření a zjistili jsme, že zkrátka a dobře s tím členským příspěvkem, který teď je, nejsou finance na další rozvoj,“ dodává.
Vedení komory proto vypracovalo a na sjezdu představilo rozpočet při navýšeném členském příspěvku o tisíc korun. Aniž by ale došlo ke zvýšení redukovaného příspěvku, který platí lékárníci v penzi nebo na rodičovské dovolené. Ten zůstává na částce 1 500 korun na rok.
ČLnK chce nový web, software i změnu odměňování
S vyšším rozpočtem se lépe plánuje, což platí i pro lékárníky. Ti z něj chtějí uhradit nákup modernějšího softwaru pro členskou evidenci.
„To je software, který nebude stát několik set tisíc korun, bude to spíše v řádu milionů,“ popisuje viceprezident Kopecký.
Zároveň se delegáti sjezdu shodli na nutnosti připravit výběrové řízení na nový web a taktéž na zmiňovanou členskou evidenci. Další finance plánuje ČLnK dát do tendru na firmu, která jí připraví modely pro změnu v odměňování lékáren.
„A to také bude stát nějaké finance. A pokud bychom ty členské příspěvky nezvýšili, tak bychom na to peníze neměli,“ vysvětluje Kopecký.
Modely jsou důležité pro prosazení nového systému kombinovaného odměňování. To je zavedení fixní částky za službu, výdej a zbytkové marže za skladování a obchodní činnost.
„Věříme, že když budou naše data správná a prokonzultovaná se všemi provozovatelskými organizacemi ať už neřetězcovými, nebo řetězcovými… A zároveň i se zdravotními pojišťovnami, tak se nám to podaří,“ vysvětluje viceprezident ČLnK Martin Kopecký.
Podle něj jde navíc o téma, po kterém u nás lékárníci volají několik let: „My jsme si ho s panem prezidentem a ostatními členy představenstva dali jako hlavní úkol na druhou polovinu našeho mandátu.“
Zvýšení příspěvku vedení ČLnK otevřeně projednala
Navýšení členského příspěvku zástupci vedení Komory podle Kopeckého avizovali zhruba jeden rok dopředu. Tvrdí, že o nutnosti navýšení příspěvku otevřeně jednali i se zástupci okresních sdružení.
„Více se lékárníci klonili k tomu, že je za námi nějaká práce, že jsme za ty dva roky něco odvedli. A přijali i to naše vysvětlení, že pro rozvoj jsou třeba další peníze,“ říká.
Dle jeho slov se přitom diskutovalo i o znovuzavedení odstupňované výše příspěvku podle toho, v jakém vztahu lékárník ke své lékárně je. Například zda se jedná o lékárníka zaměstnance či lékárníka, který je držitelem osvědčení. Tak, jak to bylo do roku 2008, kdy vyšší příspěvky hradili držitelé osvědčení a nižší pak řadoví zaměstnanci. Systém podle Martina Kopeckého skončil na názoru, že všichni lékárníci si mají být rovni, a tedy platit stejnou výši členského příspěvku.
„Přesto se i dnes tyto návrhy objevily. Problém byl ale se stanovením, kdo bude platit vyšší, a kdo nižší částku. Ukázalo se, že je složité to správně vypočítat, rozhodli jsme proto jednotnou výši příspěvku,“ říká.
Zakoupení sídla od ČLK
Plány lékárníků ovšem nejsou jen o nových stránkách, změnách v odměňování lékáren a podobně, vyšší rozpočet, jak v podcastu ZdraveZpravy.cz potvrdil Martin Kopecký, počítá i s náklady na zakoupení nového sídla oproti prodeji toho stávajícího v ulici Rozárčina na Praze 4. Přičemž případný rozdíl ceny nesmí převýšit částku sedm milionů korun.
„Pokud by se nám vše podařilo, tak jedna z možností nového sídla je bývalé sídlo ČLK v Praze pod Fakultní nemocnicí v Motole,“ prozrazuje plány lékárníků Martin Kopecký.
Ve stávajícím sídle podle něj ČLnK funguje zhruba deset let. Prostory, především pak zasedací místnost, už podle něj nevyhovují potřebám.
„Z finanční analýzy vyplynulo, že pokud se rozdíl vejde do sedmi milionů korun, tak je to pro ČLnK ufinancovatelné v řádu dvou až maximálně tří let,“ upřesňuje.
Veronika Táchová
