Chytrá karanténa stojí víc a víc. Nově chce 651 mil. Kč

Projekt Chytrá karanténa, který vznikl v době pandemie covidu-19, v příštím roce vyjde na 651 milionů korun. A to přesto, že Ministerstvo zdravotnictví ČR před několika dny ukončilo jednu z jeho částí – projekt eRouška.

Nejvíce peněz, 285 milionů korun, půjde příští rok v projektu Chytrá karanténa na provoz call centra, které se podílí na trasování nakažených. Pomáhá lidem také s objednáním na očkování a provozuje informační linku 1221. Dalších 195 milionů bude třeba na systémy, které provozuje a rozvíjí Národní agentura pro komunikační a informační technologie [NAKIT]. Vyplývá to z materiálů vlády.

Chytrá karanténa dokáže být někdy i pěkně hloupá

Ještě loni přitom vláda počítala s tím, že projekt letos bude stát 400 milionů korun. Minulý týden kabinet ale navýšil finance na projekt o dalších 272 milionů korun. Upřesněme, že podle původních údajů náklady na projekt vycházely na podstatně méně peněz. Například provoz call centra, které zajistí část epidemiologického šetření a provoz informační linky 1221, měl stát 16,5 milionu bez DPH měsíčně. To je 198 milionů korun za rok [bez DPH]. Nyní je to ale už o 87 milionů korun více.

Chytrá karanténa se potýká s problémy od začátku

Vládní materiál předpokládá, že epidemie na přelomu letošního a příštího roku dosáhne 50 až 70 procent loňské podzimní a zimní vlny. Příští rok by epidemie měla ustoupit v několika zmenšujících se vlnách. I nadále ale bude potřeba testovat, trasovat, podporovat očkování a přeočkování posilující dávkou či sledovat rizika nových mutací koronaviru. Přičemž zapojení NAKIT a armády do projektu Chytrá karanténa by mělo postupně ustávat. Nynější dohoda o zapojení armády byla platná do konce listopadu, uvedl minulý týden ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] s tím, že ale bude pravděpodobně prodloužena do konce ledna příštího roku.

V minulosti přitom byly snahy, aby Chytrá karanténa spadala do gesce Armády ČR. To proto, že jí Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] nezvládalo efektivně řídit. A výsledky zástupců armády v řízení celého projektu byly klíčové.

„Armáda to zvládala, a pokud se ukáže, že to ministerstvo zdravotnictví není schopné garantovat, vrátíme to armádě,“ uvedl loni v červnu vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček [ČSSD].

J. Hamáček: Chytrá karanténa by měla být pod armádou

Projekt Chytré karantény vznikl loni s cílem zastřešit a koordinovat činnost různých organizací a institucí, které se podílejí na boji s epidemií covidu-19. Pomáhá také při sdílení dat mezi krajskými hygienickými stanicemi, laboratořemi, nemocnicemi a centrálním řídícím týmem. Do projektu jsou kromě Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] a jeho organizací, jak již bylo řečeno, zapojeny i ministerstva obrany, vnitra, armáda a NAKIT.

Jak funguje Chytrá karanténa 2.0? Člověk, který se nakazil covid-19, je kontaktován krajskou hygienickou stanicí, aby společně s hygienikem identifikoval co největší počet svých rizikových kontaktů za posledních pět dnů. Následně dá nakažený dohromady s pomocí vzpomínkové mapy a hygienikem všechny své kontakty na konkrétní lidi, s nimiž se setkal. Ti jsou pak informováni speciálním call centrem a zůstávají v karanténě. A pak – ideálně po čtyřech až pěti dnech – jdou na test na koronavirus.

Konec projektu eRouška

Letos na konci října MZ ČR přitom pozastavilo provoz aplikace eRouška. Ta byla součástí projektu Chytrá karanténa.

„Pomoc eRoušky v boji s epidemií je u konce. Děkujeme všem, kteří se zapojili! eRouška 2.0 pozastavuje provoz,“ uvedli konec ambiciózního projektu autoři Chytré karantény.

Projekt eRouška, který stál miliony korun, jde k ledu

Podle nich k okamžiku vypnutí mělo eRoušku aktivní zhruba půl milionu uživatelů. Informaci o nákaze do ní ale vkládaly už jen jednotky nebo malé desítky uživatelů denně.

„Hlavní příčinou je pravděpodobně to, že podstatná část uživatelů eRoušky už je očkovaná,“ vysvětlili její autoři s tím, že očkovaní lidé jsou většinou technologicky gramotní a používají aplikace Tečka a čTečka.

Karanténu zkrátí jen negativní PCR test. Ten je zdarma

eRouška sloužila jako pomoc při trasování covid pozitivních pacientů. Vyhledávala setkání s dalšími telefony v blízkosti nakažené osoby. Podmínka byla instalace aplikace v obou aparátech, která je vzájemně propojovala s pomocí Bluetooth. Ve chvíli, kdy se u někoho blízkého prokázala nákaza novým typem koronaviru, aplikace na to uživatele upozornila.

–ČTK/RED–