Na preventivní vyšetření nádorů konečníku a tlustého střeva kolonoskopií loni přišlo o 12 procent méně lidí než v předchozím roce 2019. To podle odborníků může znamenat skokový nárůst pacientů s nádory v pokročilém stadiu.
V posledních letech se v Česku dařilo postupně snižovat počty pacientů s kolorektálním karcinomem [nádor v konečníku nebo tlustém střevě, pozn. red.]. Současně s tím klesaly i počty úmrtí na toto onemocnění. A to především díky fungujícímu plošnému screeningu a dostupnosti účinné léčby.
„V České republice dochází k poklesu incidence a mortality kolorektálního karcinomu, což je dobrá zpráva,“ potvrzuje přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze Luboš Petruželka.
Situaci ale podstatně ovlivnil nástup pandemie covidu-19. Což dokládá i loňský 12% propad počtu provedených kolonoskopií. Největší pokles byl podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] zaznamenán v dubnu, kdy došlo k poklesu o 58,1 procenta. Avšak k meziročnímu poklesu došlo i letos v květnu, a to o sedm procent.
„Po velmi slibném rozvoji screeningového programu, který se projevil úbytkem pozdě zachycených nádorů, tak měla pandemie nového koronaviru logicky negativní dopad,“ dodává Luboš Petruželka.
Strach pacientů z covidové infekce ve zdravotnických zařízeních byl dle jeho slov větší než obavy z možného nádorového onemocnění. Otazník teď navíc visí nad tím, jak se situace bude vyvíjet dál po pandemii covidu, kdy se snížila účast lidí na preventivních programech.
Propady počtu screeningových vyšetření jsou značné
Jsou tu ale i další data. Například loňský propad počtů provedených testů na okultní krvácení do stolice [TOKS]. Podle dat ÚZIS byl v tomto případě propad vyšetření ještě vyšší než u kolonoskopií. Oproti roku 2019 dosáhl 16,9 procenta. Přičemž největší meziroční pokles byl zaznamenán v dubnu, a to o 75,6 procenta. A propady pokračují i letos, kdy v prvním pololetí bylo provedeno o 7,2 procenta méně TOKS vyšetření než v roce 2019.
Podle odborníků se zanedbání preventivních vyšetření může projevit v několika budoucích letech skokovým růstem počtu pacientů s nádorem v pokročilém stadiu. A ten se podstatně hůře léčí. Šance na úzdravu jsou nižší.
„Je otázka, jak se to promítne do nárůstu pokročilých stadií, které mohly být odhaleny a jestli kvůli tomu dojde k nárůstu mortality,“ říká Luboš Petruželka.
Dodává s tím, že nyní v podstatě nebrání nic tomu, abychom se opět dostali na původní počty screeningových kolonoskopií z doby před covidem. Avšak to za předpokladu, že lidé se k preventivním vyšetřením sami aktivně vrátí. Důvod, proč by to měli udělat, je podle něj jasný. Ročně u nás lékaři potvrdí nádor konečníku nebo tlustého střeva v průměru u 7 700 pacientů. Polovina z nich na onemocnění umírá.
Prevence je zadarmo, nebolí a nemoc odhalí včas
Nádory konečníku a tlustého střeva u pacienta obvykle postupují pomalu. Což podle odborníků znamená, že se dají ve srovnání s jinými onkologickými onemocněními lépe zachytit ještě v době, kdy se dají dobře léčit.
„Preventivní screening kolorektálního karcinomu je extrémně úspěšný. Byť se ho u nás přímo účastní přes 35 procent obyvatel,“ říká ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Zdůrazňuje, že ti lidé, kteří se ho účastní, nádor ve většině případech vůbec nedostanou. Při pozitivním testu na okultní krvácení do stolice si totiž dojdou na podrobnější kolonoskopické vyšetření, kde se nález obvykle potvrdí ještě v takzvaném přednádorovém stadiu. Gastroenterolog jej pak odoperuje a nádor se u pacienta nestačí vůbec rozvinout.
Jednou z částí kolorektální screeningu u nás je pravidelné samovyšetření na okultní krvácení do stolice. To u nás zdravotní pojišťovny hradí všem lidem od 50 do 55 let vždy jednou do roka. Od 55 let pak ve dvouletém intervalu.
Druhou částí prevence je pak kolonoskopické vyšetření, které pojišťovny standardně proplácejí od 50 let věku. To stačí u lidí bez potíží provést preventivně jednou za deset let. V opačném případě pak kdykoli. K vyšetření pacienta většinou posílá jeho praktický lékař. Objednat se na něj ale může i přímo. I v takovém případě hradí výkon zdravotní pojišťovna.
7 700 nových pacientů s nádorem kolorekta za rok
Minimálně třetině úmrtí kvůli nádoru konečníku nebo tlustého střeva lze podle lékařů zabránit. To ale za předpokladu, že se na onemocnění přijde včas. Problém je v tom, že zhruba polovinu nálezů lékaři diagnostikují až ve III. a IV. stadiu. A to snižuje šance na úzdravu a průměrnou dobu přežití.
Předejít tomu lze právě pravidelným samovyšetřením na okultní krvácení do stolice jednou do roka [pacienti nad 50 let věku] nebo kolonoskopickým vyšetřením alespoň jednou do deseti let. Důležité je ale podle odborníků sledovat i možné příznaky onemocnění.
Nejčastěji to jsou jakékoli změny při vyprazdňování, bolesti v podbřišku, nevysvětlitelné průjmy nebo naopak zácpy. Ale také nadýmání a jiné potíže s trávením. Signálem k vyhledání lékaře bývá často přítomnost krve ve stolici.
Dobrá zpráva je, že vedle včasné diagnózy přispívají k úspěšnosti léčby kolorektálního karcinomu také pokroky v léčbě. Například v roce 1986 u nás mohli pacienti dostat jediný účinný lék na likvidaci nádorových buněk. Oproti tomu dnes lékaři nejenže vybírají vhodnou farmakoterapii podle typu nádoru, ale léky mohou i vzájemně kombinovat s ohledem na zdravotní stav pacienta.
Prevence je základ, ale pomáhá i moderní léčba nádorů
Důkazem toho, že všechny druhy prevence nádoru konečníku a tlustého střeva u nás dávají smysl je snížení počtů pacientů s těmito nádory. Ještě před patnácti lety byla Česká republika mezi evropskými zeměmi co do výskytu nádorů konečníku a tlustého střeva na prvním místě, to společně se Slovenskem a Maďarskem. A zatímco obě země si své nelichotivé prvenství udržely, Česko se přesunulo na 15. příčku.
A to je úspěch. V počtu osob, které u nás na karcinom kolorekta umírají, jsme v Evropě nyní na 20. místě a 26. místě na celém světě. Přitom stejně jako u incidence onemocnění jsme na tom byli vůbec nejhůře.
Navíc lékaři dnes dokáží u léčby nádorů pacientům v Česku zajistit komplexní léčbu karcinomu kolorekta. Tu tvoří jak moderní biologická léčba, tak i chirurgické odstranění nádoru a doprovodná chemoterapeutická a radioterapeutická léčba. Podle studie Inovace pro život Asociace inovativního farmaceutického průmyslu tak moderní léčba spolu s včasnou diagnostikou v posledních letech prodloužila dobu dožití u padesátníků skoro o pět let. A zvýšila i celkovou dobu přežití u všech pacientů.
Veronika Táchová
