Lékaři z Transplantačního centra Fakultní nemocnice Olomouc [FN Olomouc] letos slaví tisíc transplantovaných ledvin. Vůbec prvních šest ledvin nahradili ve FN Olomouc v roce 1984.
V roce 1987 už to bylo 17 transplantovaných ledvin a v roce 1995 dokonce 47. Letos lékaři FN Olomouc dosáhli počtu tisíc vyměněných ledvin. Jubileum oslaví nemocnice 24. listopadu speciálním seminářem k historii a současnosti transplantací ledvin.
Příběhy pacientek s transplantovanou ledvinou
Jednou z prvních pacientek, která ve FN Olomouc absolvovala transplantaci ledvin, byla Helena Šišmová z Drahlova. Ta se náhradní ledviny dočkala 25. října 1991.
„Narodila jsem se s chronickou glomerulonefritidou. Před zákrokem v Olomouci jsem měla za sebou již jeden neúspěšný transplantační pokus v Praze. […] Všechno dobře dopadlo, i když jsem po operaci ležela na klinice ze všech nejdéle. Ostatní pacienti kolem mě chodili domů a u mě se stále čekalo, až se nový orgán správně uchytí,“ vzpomíná dnes osmapadesátiletá žena.
Život s novou ledvinou pro ni i po těch třiceti letech od transplantace představuje hlavně svobodu. Říká, že se může pohybovat všude bez přemýšlení o tom, jestli tam bude možnost dialýzy. Tu navíc velmi těžko snášela, trpěla nevolnostmi a neustále po ní zvracela. Podle ní si dnešní nefrologičtí pacienti snad ani neumí představit, jaké byly před desetiletími používané dialyzační roztoky.
„Po transplantaci mi začal v podstatě nový život, který je úžasný. Já se jen mohu modlit, aby to tak ještě dlouhou dobu vydrželo,“ dodává Helena Šišmová.
Koncem roku 1991 dostala ve FN Olomouc novou ledvinu také Lada Temelová z Petrovic u Karviné. Nemocná byla od svých pěti let. Tehdy prodělala spálu a její léčba byla zanedbána. Následně jí postupně přestaly fungovat obě ledviny.
„Od té doby byl pro mě život jedno velké trápení. Jako mladé holce mi bylo neustále špatně, byla jsem závislá na přístrojích, nezajímali mě ani kluci,“ popisuje Lada Temelová, která zákrok ve FN Olomouc absolvovala ve svých 21 letech.
„Pamatuji si ten obrovský strach, když mě vezla sanitka z Karviné dvě hodiny do nemocnice. […] Naštěstí vše dobře dopadlo, pak už si vzpomínám jen na to, jak mě po probuzení všechno bolelo,“ vybavuje si dnes jednapadesátiletá „průkopnice“ olomouckého transplantačního programu s tím, že odměnou za prodělané útrapy jí byl nový život.
Transplantační program ve FN Olomouc
Podle zástupců FN Olomouc rozmach olomouckého transplantačního programu nastal s přelomem osmdesátých a devadesátých let minulého století. Podle nefrologa a děkana Lékařské fakulty Univerzity Palackého Josefa Zadražila, který v minulosti působil jako přednosta III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické FN Olomouc, se životnost náhradních ledvin za posledních třicet let výrazně zlepšila.
„Mezi lety 1986 a 1995 fungovalo jeden rok po transplantaci 87 procent transplantovaných ledvin a po pěti letech 75 procent těchto orgánů. Mezi lety 2006 a 2015 se tato čísla zvýšila na 92 procent fungujících ledvin rok po transplantaci a na 84 procent po pěti letech,“ říká.
Podle něj v průměru náhradní ledviny přežívají 15 až 18 let. A říká, že transplantace ledviny je nadějí hlavně pro pacienty s chronickým selháním ledvin. Bez provedení transplantace jsou tito pacienti odkázaní na náhradu jejich funkce hemodialýzou pomocí umělé ledviny nebo peritoneální dialýzou. Tyto metody jsou ale spojeny s nepříjemnými komplikacemi. To proto, že umožňují jen částečnou náhradu vylučovací funkce ledvin, tedy očistu krve od odpadních látek, které se v ní hromadí. Nenahradí tak funkce metabolické a endokrinní, jako je tomu u transplantované ledviny.
Když přestane pracovat i transplantovaná ledvina
Lékaři FN Olomouc upozorňují, že předpoklad úspěchu výměny ledviny není pouze její dostupnost, ale i příprava pacienta na samotný výkon. Pokud transplantovaná ledvina přestane pracovat, pacient se vrací na čekací listinu pro další transplantaci. A opakované transplantace jsou přitom náročnější, zejména z imunologického hlediska. Často to znamená alespoň přechodný návrat k dialyzační léčbě.
Východiskem je tak podle lékařů FN Olomouc prodloužení životnosti transplantovaného orgánu cestou velmi pečlivého, komplexního a pravidelného sledování pacientů v poradnách a inovacemi v imunosupresivní léčbě předepsané pacientovi přesně na míru.
–RED–
