Míru důvěry vůči protipandemickým opatřením letos v březnu zkoumali čeští a němečtí vědci. Zatímco Češi a Slováci byli vůči opatřením nedůvěřiví, Němci se k nim stavěli neutrálně a více je respektovali.
Postoje občanů Česka, Slovenska a Německa k plošným opatřením proti pandemii covid-19 v březnu 2021 zjišťovali vědci Psychologického ústavu [PÚ] AV ČR, Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity [FSS MU] a německé Jacobs University Bremen [JUB]. Odpovědi Čechů a Slováků se velice lišily od odpovědí Němců.
Například Češi a Slováci obecně nesouhlasili s výrokem, že vláda vždy rozhoduje na odborném, vědeckém základě. Němci v této věci byli v průměru spíše nerozhodní. Stejně tak Němci na rozdíl od Čechů a Slováků spíše považovali opatření za dobře ospravedlněná.
[Pozn.: Odpovědi respondentů ČR, Slovenska a SRN: Na sedmistupňové škále 1 znamenalo rozhodný nesouhlas a 7 úplný souhlas. / Zdroj: PÚ AV ČR]
„I když se nám jistě nepodařilo podchytit všechny významné proměnné, data napovídají, že kromě stěžejního rozdílu v hodnocení české a německé vlády výsledky odrážejí i rozdílnou ochotu občanů k takzvané komplianci. To znamená ochotě podrobovat se omezujícím vládním opatřením v závislosti na jejich historické zkušenosti,“ uvedl Jan Šerek z FSS MU.
Argumentuje, že odpovědi obyvatel žijících v oblastech bývalé NDR, tedy těch se zkušeností s totalitním režimem, se častěji přikláněly ke kritickým postojům Čechů a Slováků.
Ochota občanů vs. důvěra v nařízení
Zástupci PÚ AV ČR dále uvedli, že při zvládání budoucích vln covidu-19 záleží jak na proočkovanosti obyvatel a jejich zkušenosti s nemocí, tak jejich ochotě dodržovat preventivní opatření.
Zde pak konstatovali: „Ochota svobodně uposlechnout zákonů a nařízení souvisí s jejich legitimitou i s legitimitou vlády, která je vydává. Vědecký základ, odborné opodstatnění a objasnění vydávaných opatření by zvýšily jejich legitimitu a ochotu se jim podřídit.“
Upozornili na to, že v demokratické společnosti hrají značnou roli racionální důvody, politická kultura a společenská smlouva. S kvalitou demokracie pak podle nich souvisí též míra důvěry ve společnosti.
Podle nich je význam důvěryhodnosti obzvlášť vysoký v polarizovaných společnostech. Stejně pak v dobách krize, kdy je třeba, aby měla občanská spolupráce masový charakter a trvala delší dobu. V případě SRN se pak podle jejich názoru zřejmě pozitivně promítla role prestižního Kochova institutu a součinný styl vlády Angely Merkelové.
Řeči o studii, nikoli o výsledcích
Podle zástupců PÚ AV ČR zmíněná studie vycházela z odpovědí téměř tří tisíc občanů a spolupracovaly na ní agentury Median a Bilendi.
„Zajímalo nás, do jaké míry občané spatřují přínos nařízení i pro ně samé. Jak hodnotí spravedlivost opatření, do jaké míry měli pocit, že vláda bere v úvahu jejich potřeby a zájmy celé země. Zda jim připadá, že rozhodnutí vlády jsou založena na odborném, vědeckém základě. Zda jsou dobře ospravedlněná. Do jaké míry cítí, že přijímaná opatření zohledňují zájmy vlivných skupin a lobbistů. A konečně také, do jaké míry je současný pandemický ´stav nouze´ výhodný pro vládu spíše než pro občany,“ uvedla Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR.
Znovu pak vyjasnila, že výsledky průzkumu zřetelně ilustrují kritičnost občanů Česka i Slovenska vůči protipandemickým opatřením svých vlád. A tak i podobnost v názorech Čechů a Slováků. Naopak odpovědi občanů Spolkové republiky Německo byly vůči vládním opatřením daleko smířlivější.
–RED–
