Počet úmrtí na tuberkulózu loni celosvětově poprvé za více než deset let vzrostl. Současně klesly počty nově diagnostikovaných pacientů s touto nemocí. Ve své ročence k TBC to uvedla Světová zdravotnická organizace.
Na tuberkulózu [TBC] loni po celém světě podle údajů Světové zdravotnické organizace [WHO] zemřelo 1,5 milionu lidí. Ve srovnání s předchozím rokem jde o mírný nárůst. A to poprvé po deseti letech, kdy počty úmrtí na TBC každoročně klesaly. V roce 2019 na následky TBC zemřelo 1,4 milionu nakažených.
Důvod nárůstu zemřelých na TBC je podle WHO pandemie covidu-19. Podstatně méně lidí se totiž na TBC testovalo i léčilo. To potvrzuje i loňský pokles počtu nově diagnostikovaných lidí s tuberkulózou. V roce 2020 onemocnění zdravotníci potvrdili u 5,8 milionu osob. O rok dříve, v roce 2019, to bylo 7,1 milionu lidí.
WHO odhadla, že zhruba čtyři miliony lidí mají tuberkulózu, aniž by ji u nich zdravotníci diagnostikovali. V roce 2019 takových lidí bylo celosvětově podle jejích odhadů 2,9 milionu.
Příčinou úmrtí na TBC jsou i odolnější bakterie
Tuberkulózu způsobuje bakterie, která nejčastěji napadá plíce. Zhruba čtvrtina světové populace má latentní formu onemocnění. To znamená, že jsou nositeli bakterie, i když u nich TBC nepropukla. Rizikem je pak u nich šíření bakterie do jejich okolí. U lidí, kteří mají bakterii v organismu, je pravděpodobnost pět až deset procent, že se u nich TBC rozvine. Většinou se tak stane v prvních dvou letech po nákaze. Vyloučena není ale ani infekce například po deseti letech, obvykle v důsledku oslabení imunity člověka.
Oproti tomu aktivní tuberkulóza je velmi závažné infekční onemocnění, které postihuje nejenom plíce, ale i další orgány. Příznaky takového onemocnění jsou kašel trvající déle než tři týdny, vykašlávání krve, bolest na hrudi, celková slabost a únava. TBC doprovází také zvýšená teplota, noční pocení, zimnice a výrazný úbytek na váze.
Tuberkulóza je dnes podle lékařů dobře léčitelná, pokud je ale zavčasu rozpoznána. V posledních letech však vědci upozorňují na stále častější odolnost bakterie TBC na dostupné antibiotické přípravky, především kvůli jejich celospolečenskému nadužívání.
Třetina případů TBC se v Česku potvrdí u cizinců
V Česku se loni TBC potvrdila u 368 pacientů, což je o 96 méně než o rok dříve, kdy u nás zdravotníci nákazu diagnostikovali u 464 pacientů. Na tuberkulózu u nás loni zemřelo 24 nakažených, což odpovídá zhruba 6,5 procentům z nemocných. Pro srovnání v celosvětovém průměru podlehne tuberkulóze kolem 15 procent nakažených.
Třetina z loňských nákaz TBC v Česku připadala na cizince. Hlavně z Ukrajiny, Vietnamu a Indie. Za vyšší nemocností u nich stojí podle odborníků slabé sociální prostředí a fyzicky náročná práce. To vše totiž podle nich oslabuje imunitu a zvyšuje riziko rozvoje infekce.
Země s vyšším rizikem nákazy TBC
- Evropa: Litva, Moldávie, Rumunsko, Rusko a Ukrajina.
- Asie: všechny asijské státy kromě Bahrajnu, Íránu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kataru, Kuvajtu, Libanonu, Malediv, Ománu, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Sýrie a Turecka.
- Afrika: všechny africké státy mimo Egypt, Komor, Libye, Mauricia, Seychel a Tuniska.
- Amerika: Bolívie, Brazílie, Dominikánská republika, Ekvádor, Guyana, Haiti, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Salvador a Venezuela.
- Austrálie a Oceánie: Fidži, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua-Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Vanuatu.
A pandemie covidu a s ní související opatření zasáhly i do léčby pacientů s TBC v České republice. Podle lékařů loni zhruba desetina nemocných přerušila nastavenou léčbu nebo o jejich terapii nemají lékaři žádné informace. U lidí s nedokončenou léčbou přitom hrozí rozvoj vysoce rezistentní formy tuberkulózy, jejíž léčba pak trvá několik let.
–ČTK/VRN–
