„Nedostatek stomatologů je největší problém českého zdravotnictví,“ řekla v diskuzi Svazu měst a obcí „Dostupnost stomatologické péče“ náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění na ministerstvu zdravotnictví Helena Rögnerová.
Ročně podle ní přijme Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] na 3 500 stížností od pojištěnců na nedostupnost zdravotní péče. Přičemž 90 procent z těchto stížností míří právě na nedostupnost zubařů.
„Zavírat oči před tím nemůžeme,“ uvedla náměstkyně s tím, že jde o stovky i více pacientů, kteří jsou u nás bez zubního lékaře.
Její slova tak byla v přímém rozporu s tím, co v diskuzi a dlouhodobě proklamuje prezident České stomatologické komory [ČSK] Roman Šmucler a náměstek pro zdravotní péči Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] David Šmehlík. Totiž, že díky jejich revolučním změnám byl problém s nedostupností stomatologické péče zažehnán.
Starostové měst a obcí upozorňují na chybějící zubaře
S přímými slovy náměstkyně naprosto souhlasí zástupci starostů českých měst a obcí. Podle nich je situace rok od roku horší. Shánění zubařů a podle některých i praktiků pro dospělé i děti a dorost do menších měst je navíc podle nich nejen časově, ale i finančně velmi nákladné.
„Chybí nám spolupráce se zdravotními pojišťovnami,“ uvedl v diskuzi starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal, která má ke třem tisícům obyvatel.
Jedním z mnoha problémů podle jeho slov je například to, že zdravotní pojišťovny nejsou příliš nakloněny k tomu, aby kryly vykázanou zdravotní péči od poskytovatele pracujícího na částečný úvazek.
„Podobnou zkušenost mám potvrzenou od řady kolegů starostů,“ řekl s tím, že i to v regionech snižuje mnohdy už tak kriticky nedostupnou zdravotní péči.
Upřesnil, že zajistit zubaře pro obyvatele obce se mu sice nakonec podařilo, ale zdravotní pojišťovna mu odmítla uzavřít smlouvu s poskytovatelkou pouze na částečný úvazek. A tak si místní obyvatelé zubní ošetření hradí z vlastní kapsy.
Obdobný problém řeší i starosta Police nad Metují Jiří Beran. Na Broumovsku podle něj nyní zajišťuje zubní péči pro 30 tisíc lidí 13 stomatologů. Tři skončí ještě do konce letošního roku, protože jdou do penze. Do pěti až šesti let má ze stejného důvodu skončit dalších pět tamních zubařů. A tak jim zůstane pět zubních lékařů na 30 tisíc pojištěnců.
„Pak vychází šest tisíc občanů na jednoho zubaře, a to je nemyslitelné,“ řekl starosta s dodatkem, že obdobný problém řeší v regionu s praktiky pro dospělé i pro děti a dorost.
19 tisíc žádostí o zajištění stomatologické péče
Nedostatek zubařů přitom řeší města po celé zemi. Nejhorší situace je v Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji. Potíže s dostupností ale hlásí i města ve Středočeském kraji a Jihočeském kraji, kde starostové shánějí zubaře i několik let. Vyhlašují výběrová řízení, nabízejí nově příchozím lékařům i nemalé finanční benefity a oslovují zdravotní pojišťovny. Právě ony jsou totiž odpovědny za zajištění dostupnosti zubních lékařů pro své pojištěnce.
Což potvrdila v diskuzi i náměstkyně Rögnerová. Podle ní v roce 2020 zdravotní pojišťovny evidovaly minimálně 19 tisíc žádostí o zajištění stomatologické péče.
Náměstek David Šmehlík problém ale nevidí. Argumentuje, že zákonnou dostupnost stomatologické péče do 35 minut pojišťovna splňuje.
„Tam je ta situace v pořádku,“ uvedl s dovětkem, že když se ale i tak na pojišťovnu obrátí klienti, že nemohou sehnat zubního lékaře, pojišťovna to vždy řeší.
Stomatologů je u nás podle něj téměř osm tisíc. Přitom se zvýšily úhrady za ošetření a tím začaly růst počty lidí ošetřovaných takzvaně na pojišťovnu, uvedl Šmehlík. Připustil, že ale ani to stále nestačí. Tam, kde nejsou zubaři, pak proto pojišťovna situaci řeší například nabízením finančních stimulů a jiných benefitů.
Šmucler: Sestra v nemocnici má víc, než zubní lékař
Výraznější potíže s dostupností stomatologické péče nepřipouští ani prezident ČSK Roman Šmucler. Podle něj u nás zubních lékařů dramaticky přibývá a na 30 let je dle jeho slov situace vyřešená.
„Zubařů je dost. Ve všech krajích přibývá zubních lékařů rychleji než počet obyvatel s výjimkou Pardubického kraje,“ uvedl s tím, že problém vidí spíše v nedostupnosti zdravotních sester.
„Zubní lékař pracující na pojišťovnu má menší příjem než sestra v nemocnici,“ posteskl si.
Upřesnil, že zubař pracující na pojišťovnu má příjem 65 tisíc hrubého za měsíc. Oproti tomu sestra v nemocnici dostane 50 až 70 tisíc hrubého měsíčně. Situaci v jeho případě řeší s pomocí rekvalifikace. Například na Vysočině si dle jeho slov rekvalifikují pracovnice z jiných oborů. Konkrétně pak vyučené švadleny.
„Holky jsou rády, že dostanou 35 až 40 tisíc, za to by holka z nemocnice nepracovala,“ řekl prezident ČSK Roman Šmucler.
Nejen místní dostupnost, ale i cena za zubaře
Diskuze Svazu měst a obcí se dotkla i spoluúčasti na stomatologické péči ze strany pacientů. Ta je podle starostů velice významná. Vysoké doplatky za zubní ošetření potvrdila i náměstkyně Rögnerová.
„Máme o 50 procent vyšší spoluúčast za stomatologickou péči, než je průměr Evropské unie,“ řekla.
„Takovou péči si nemohou dovolit nejčastěji právě lidé z malých obcí. Je třeba se vrátit k vybalancování toho, co hradí pojišťovna a co si hradí sám klient,“ dodala.
Na závěr dodejme, že navzdory proklamacím prezidenta ČSK a Davida Šmehlíka z VZP ČR se zubní ošetření stává pro mnohé rodiny, a nejenom ty s ekonomicky slabším zázemím, nedostupné i kvůli vysokým úhradám za ošetření a materiál. Někteří stomatologové si navíc jako podmínku ošetření kladou nejprve návštěvu dentální hygieny. Ta však nespadá do úhrad ze zdravotního pojištění. Ceny za zhruba 30minutové ošetření pak začínají na 1 500 korunách na osobu v těch lepších případech.
Veronika Táchová
