Loni v Česku zemřelo 129 289 osob. Zhruba třetina z nich v důsledku onemocnění srdce a cév, nejčastěji pak na ischemickou chorobu srdeční. Prevenci lidem připomíná Světový den srdce, který připadá právě na 29. září.
Ke zhruba 30 procentům úmrtí dlouhodobě dochází v důsledku onemocnění srdce, kdy zdaleka nejčastěji jde o ischemickou chorobu srdeční. Ta loni zapříčinila 14,8 procenta úmrtí a zemřelo na ni více než 19 tisíc obyvatel Česka.
Přednost má život ve zdraví, nikoli v nemoci
Nedobrý trend naznačují i data o počtech hospitalizovaných pacientů kvůli onemocněním srdce. Ta do nemocnic přivedou přes 285 tisíc pacientů ročně. A počty každý rok narůstají. Lékaři upozorňují, že se snížením počtu kardiaků u nás nepomůže ani kvalitní systém akutní péče. Právě díky němu totiž lékaři dokáží i přes ne vždy dobré zdraví českých pacientů ročně zachránit tisíce životů. Tím ale věc nekončí. Podstatná je hlavně délka dožití ve zdraví, nikoli v nemoci, jak se mnozí mylně domnívají.
„To je parametr, v němž jsme téměř nejhorší v Evropě. Aby lidé infarkt vůbec nedostali, je třeba klást důraz na primární prevenci,“ tvrdí předseda České asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti [ČKS] Michal Vrablík.
To znamená, myslet na zdravější způsob života. Přestat se přejídat, kouřit a pít alkohol. A naopak do běžného dne zařadit pohyb a chodit pravidelně spát. Nikoli však s chytrým telefonem či počítačem v ruce. Ani jedno kvalitnímu spánku neprospívá.
Obezřetnější ke svému zdraví pak mají být lidé s diabetem, nadváhou a obezitou, vysokým tlakem a zvýšenou hladinou cholesterolu. Podle Vrablíka by proto dnes měl každý dobře znát svoji hladinu cholesterolu a cukru v krvi, hodnoty krevního tlaku, Body Mass Index [BMI] a také obvod pasu.
„To všechno se dozví při preventivní prohlídce u praktického lékaře, na niž mají nárok každé dva roky. Což je světový unikát,“ říká s tím, že této možnosti u nás využívá sotva polovina pojištěnců.
Jeho slova potvrzují také pojišťovny. Podle nich je zájem klientů o preventivní prohlídky u praktika jen velmi malý. Například podle dat České průmyslové zdravotní pojišťovny [ČPZP] na ni každý rok přijde přibližně každý pátý pojištěnec starší 18 let.
Prevenci v onemocnění srdce podporují i pojišťovny
Pojišťovny se přitom snaží své klienty motivovat k větší zodpovědnosti k vlastnímu zdraví. Ze svých fondů prevence jim nabízejí příspěvky na pohybové aktivity nebo různé přístroje, s jejichž pomocí si mohou pravidelně měřit krevní tlak nebo hladinu cholesterolu v krvi.
Konkrétně ČPZP takto přispívá až 500 korun na nákup tlakoměru. Pro chronicky nemocné pojištěnce s diagnózou „hyperlipidemie“ nabízí příspěvek 200 Kč na koupi doplňků stravy s obsahem Omega 3 mastné kyseliny. A dospělí mohou čerpat 700 Kč na pohybové aktivity.
Na zlepšení fyzického zdraví pojišťovna loni přispěla svým klientům kolem 26 milionů korun. O rok dříve to ale bylo 40 milionů Kč a v roce 2018 pak přibližně 33 milionů Kč.
„Za poklesem čerpání v roce 2020 je samozřejmě epidemie covid-19, realizace mimořádných opatření, jako bylo omezení provozu sportovních zařízení a podobně,“ vysvětluje mluvčí ČPZP Elenka Mazurová s tím, že nyní už se zájem o příspěvky zvyšuje.
A vysoké počty pacientů s kardiovaskulárním onemocněním znamenají pro zdravotní pojišťovny také rostoucí náklady na jejich léčbu, jak uvádí k příležitosti Světového dne srdce ČPZP. Ta loni vydala na léčbu nemocí srdce celkem 2,011 mld. Kč. To je meziroční nárůst o 103 miliony Kč, oproti roku 2018 dokonce o 214 milionů Kč [1,797 mld. Kč].
„Loni se s nemocemi srdce podle našich dat léčilo 76 133 pojištěnců ČPZP, zatímco o rok dříve 77 902. V roce 2018 to bylo 76 840 pojištěnců,“ dodává závěrem Elenka Mazurová.
–VRN–
