Platy zdravotníků projednají odboráři s Ministerstvem zdravotnictví ČR [MZ ČR] příští pondělí [4.10.]. Jde o poslední termín, pak už zamíří úhradová vyhláška do legislativního procesu.
Růst platů zdravotníků v příštím roce není zatím jasný. Odboráři požadují zvýšení od ledna 2022 o tři tisíce korun za měsíc u všech zdravotníků. U lékařů pak chtějí plošné navýšení o deset procent. Okolnosti kolem růstu platů ve zdravotnictví budou známy příští pondělí.
„Je to poslední termín, protože potom už musí jít vyhláška do legislativního procesu, aby ji ministerstvo zdravotnictví stihlo vydat,“ uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotníků a sociální péče ČR Dagmara Žitníková.
V součtu by nárůst požadovaný odbory znamenal vyšší náklady o 8,6 miliardy korun. Podle Dagmary Žitníkové je ve veřejném zdravotním pojištění peněz dostatek. Argumentovala i zvýšením plateb za státní pojištěnce od nového roku [+200 Kč na celkových 1 967 Kč na pojištěnce, pozn. red.]. To do zdravotního systému přinese zhruba 14 miliard korun navíc.
O udržitelnosti zdravotní péče a zvýšení plateb za státní pojištěnce i kvůli neplánovaným výdajům pojišťoven na očkování, testování, odměny pro zdravotníky v nelůžkové péči či kompenzace poskytovatelům se ale už nezmínila.
Lékaři z neakutní péče s navýšením nesouhlasí
Růst platů ve zmiňované výši prosazuje společně s odboráři také Česká lékařská komora [ČLK]. Naopak nesouhlas s návrhem vyslovili minulý týden zástupci lékařů z nelůžkové péče. Podle praktiků pro dospělé, děti a dorost, gynekologů, stomatologů a ambulantních specialistů je desetiprocentní růst neadekvátní a v „rozporu s dobrými mravy“. Uvedli to v otevřeném dopise, který společně s Hospodářskou komorou [HK ČR] adresovali předsedovi vlády Andreji Babišovi [ANO].
Signatáři dopisu dále uvedli, že hlavní problém českého zdravotnictví již nejsou nízké platy a mzdy, jak tomu bylo před několika lety. Naopak, zkušenosti z let 2020 až 2021 podle jejich názoru ukazují, že jejich zvyšování přináší opačný efekt, než se předpokládalo.
„Zaměstnanci začali žádat o kratší pracovní doby, protože díky vyšším příjmům preferují více volného času. Opakované plošné navyšování platů a mezd ve zdravotnictví tedy paradoxně může způsobit pokles pracovních kapacit a prohloubit personální krizi,“ napsali.
Platy zdravotníků jdou z veřejného pojištění
Platy zdravotníků se hradí z veřejného zdravotního pojištění jako součást plateb za vykazovanou zdravotní péči. Podle Žitníkové má tento týden jednat premiér se zástupci zdravotních pojišťoven, aby získal přesné informace o navyšování úhrad do jednotlivých segmentů zdravotní péče.
V letošním dohodovacím řízení přitom uzavřelo dohodu o úhradách 13 ze 14 segmentů. Na platbách se z pojišťovnami nedohodli pouze ambulantní specialisté. Ostatní souhlasili s plošným nárůstem o čtyři procenta. Celkově má veřejné zdravotní pojištění hospodařit příští rok s částkou vyšší než 400 miliard korun.
Podle statistik byl loni na jaře průměrný plat ve veřejné sféře 39 782 korun. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla o 931 korun nižší. Meziroční růst byl kolem pěti procent. Lékaři v lůžkové péči loni brali v průměru 92 099 Kč hrubého měsíčně, zhruba o 12 procent více než v roce 2019. Zdravotní sestry v akutní lůžkové péči pobíraly průměrně 51 976 korun měsíčně před zdaněním. To je asi o 19 procent více než před rokem.
Stejně jako v případě lékařů lůžkové péče byly i příjmy sester v loňském roce významně ovlivněny mimořádnými odměnami v souvislosti s epidemií covidu-19. Ve zdravotnických zařízeních, které neprovozuje stát, se vyplácejí smluvní mzdy a bývají až o tisíce nižší.
Zdravotníci v lůžkové péči dostali za jarní vlnu covidu-19 odměny ve výši až 70 tisíc korun, za podzimní vlnu je již dostali i pracovníci v neakutní části zdravotnictví. Právě jim se peníze vyplatily z veřejného zdravotního pojištění. Další částí benefitů za práci v pandemii byly vouchery do lázní ve výši osm tisíc korun na zaměstnance.
–RED/ČTK–
