Plošné zvýšení platů a mezd ve zdravotnictví je v rozporu s dobrými mravy, napsal v otevřeném dopise premiérovi Andreji Babišovi [ANO] prezident Hospodářské komory ČR [HK ČR] Vladimír Dlouhý. A nejen on.
Svůj podpis pod dopis připojili také prezident České stomatologické komory Roman Šmucler a předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjan Jojko. Dopis podepsal i předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka a předseda Sdružení soukromých gynekologů ČR Vladimír Dvořák. A podpis připojila i předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Ilona Hülleová.
„Jménem Sdružení praktických lékařů ČR, Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, Sdružení soukromých gynekologů ČR, České stomatologické komory, Sdružení ambulantních specialistů ČR a Hospodářské komory ČR Vás žádáme o střízlivý přístup ke zvyšování platů a mezd ve zdravotnickém sektoru,“ uvádějí svůj text.
Potvrzují, že období pandemie covidu-19 bylo těžkou zkouškou našeho zdravotnictví, která znamenala enormní zátěž zdravotnického personálu. Přesto je podle nich ale nutné připomenout, že zaměstnavatelé oceňovali jejich fyzické i psychické vypětí finančními odměnami a příplatky po celé období pandemie.
„Zaměstnanci pracující na jednotkách vyhrazených pro pacienty s potvrzenou nákazou covid-19 si pak bez ohledu na profesi přišli měsíčně i na 20 000 až 30 000 korun navíc. Dvakrát došlo k vyplacení mimořádných odměn zdravotníkům. Díky tomu, ale také díky opakovanému plošnému navyšování v minulých letech, nárůst platů a mezd ve zdravotnictví v letech 2020 a 2021 vysoce předčil všechny ostatní odvětví,“ stojí v dopise, který mají ZdraveZpravy.cz k dispozici.
Problém nejsou jen platy a mzdy
Signatáři dopisu dále uvádějí, že hlavní problém českého zdravotnictví již nejsou nízké platy a mzdy, jak tomu bylo před několika lety. Naopak, zkušenosti z let 2020 až 2021 podle jejich názoru ukazují, že jejich zvyšování přináší opačný efekt, než se předpokládalo.
„Zaměstnanci začali žádat o sjednání kratší pracovní doby, protože díky vyšším příjmům preferují více volného času. Opakované plošné navyšování platů a mezd ve zdravotnictví tedy paradoxně může způsobit pokles pracovních kapacit a prohloubit personální krizi,“ píší.
Upozorňují i na další problémy. Plošné zvyšování platů znemožňuje adekvátně ohodnotit klíčové pracovníky. Pro jejich odměňování je tak nejdříve třeba nastavit motivační systém odměňování. Tvrdí, že pokud zaměstnavatel nemůže díky plošnému navyšování platů diverzifikovat odměňování jednotlivců, je výsledek ztráta motivace a pokles kvality.
„Již dnes tvoří osobní náklady u některých poskytovatelů až 90 procent veškerých nákladů, což jim znemožňuje investovat odpovídající prostředky do modernizace, ale často i do rekonstrukce a běžné údržby zastaralých budov,“ uvádějí.
Plošné navyšování platů zdravotnictví neprospívá
Plošné navýšení platů podle zdravotnických stakeholderů podepsaných pod dopisem značně pokřivuje a kazí zdravé prostředí na trhu práce ve zdravotnictví. Odvolávají se i na stanovisko Rady poskytovatelů zdravotní péče. Ta plošné navyšování platů ve zdravotnictví na svém posledním jednání jednomyslně odmítla.
Dále pak vyvracejí argumenty odborů: „Odbory jako důvod pro navýšení mezd uvádějí rezervy na účtech zdravotních pojišťoven a navýšení platby za státní pojištěnce. Toto navýšení by ale primárně mělo být určeno na péči o pacienty a zlepšení její kvality a dostupnosti. Ke stejnému účelu mají být použity i rezervy na účtech pojišťoven.“
Dodávají, že navýšení mezd, a to všech pracujících, by mělo pokrýt inflaci. Správnou cestou, jak toho docílit, jsou ale dle nich daňové úlevy, snížení daňového zatížení a úprava systému povinných odvodů.
Tvrdě se vymezují nejen proti odborům, ale i České lékařské komoře [ČLK]. Uvádějí, že odbory a ČLK požadovaný desetiprocentní nárůst považují za „naprosto neadekvátní“.
„Mzdy a platy ve zdravotnictví dlouhodobě rostou rychleji než v ostatních odvětvích. Zejména v posledním roce došlo k jejich enormnímu navýšení. Proto je požadavek na jejich další 10% navýšení v rozporu s dobrými mravy,“ píší.
Kondice veřejných financí je nejhorší v historii
Signatáři dopisu zároveň upozorňují na historicky nejvyšší zadluženost státu a problémy v ekonomice. Také tvrdí, že určování výše platů ve zdravotnictví není rolí vlády, neboť zdravotníci nejsou státními zaměstnanci.
„Role zdravotnických odborů je v jednáních s managementy jednotlivých zdravotnických zařízení a výše platů a mezd mají být výsledkem kolektivního vyjednávání. Nikoliv ve vyjednávání s ministrem či premiérem,“ zdůrazňují.
Na konci dopisu pak premiéra vyzývají, aby nevyslyšel aktuální výzvy odborů. To proto, že skokový plošný růst platů je nicméně odtržený od ekonomické reality a pouze prohloubí
rozpočtový schodek a omezí konkurenceschopnost.
—
Dodejme, že minulý týden se na stanovisko premiéra k požadavkům odborů na plošný růst platů a mezd ve zdravotnictví dotázaly i ZdraveZpravy.cz. Jednoznačné odpovědi se ale nedočkaly. Více zde. Situaci navíc komplikuje, že plošné a skokové navýšení mezd a platů nejen ve zdravotnictví prosazuje také koaliční ČSSD. Více zde.
–DNA–
