Zmrazení vajíček a jejich uchování po dobu deseti let zaplatí od příštího roku pacientkám před onkologickou léčbou zdravotní pojišťovny. A dále: O rok, na 40 let, se prodlouží věk ženy, které pojišťovna přispěje na IVF.
Novinky do zdravotnického systému přináší novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Ta nyní čeká na podpis prezidenta republiky. Zákon mimo jiné přináší mladým pacientkám před nástupem na onkologickou léčbou úhradu a zmrazení vajíček, oocytů. To proto, aby se u nich zvýšila šance na početí dětí po úzdravě z onemocnění.
„Tato změna se dotkne mladých pacientek se solidními nádory a dobrou prognózou, které ještě nemají děti. Největší část z nich jsou ženy s nádory prsu, ale týkat se to může i žen s melanomy, kolorektálním karcinomem, nádory zažívacího traktu, nádory vaječníků a řadou dalších onemocnění,“ vysvětluje zástupkyně přednosty pro Léčebně preventivní péči Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu Katarína Petráková.
Podle odhadů specialistů přichází na reprodukční kliniky a další specializovaná oddělení 150 až 200 onkologických pacientek ročně. Legislativní změna pak může k podobnému výkonu od nového roku přimět až 500 žen v plodném věku, které si budou chtít uchránit vajíčka před tím, než nastoupí léčbu.
Za stávajících podmínek, platných do konce letošního roku, si pacientky hradí zdravotnický výkon odběru včetně zmrazení a uchování vajíček z vlastních peněz. Další možností pro ně nyní je, že zmrazení vajíček uvedou jako léčbu asistované reprodukce [IVF], kdy jim na úhradu výkonu přispějí zdravotní pojišťovny. Problém ale je, že tento výkon je podmíněn souhlasem partnera pacientky. Ty, které ho neměly si za odběr, zmrazení a uchování musely platit částku kolem 60 tisíc korun. Pro úplnost dodejme, že zmrazení spermií mužů taktéž kvůli onkologické léčbě se pohybuje kolem dvou tisíc korun.
Ženy již nebudou muset předstírat IVF
Proč je změna důležitá: Chemoterapie stejně jako další druhy léčby [imunoterapeutická léčba, pozn. red.] mohou ovlivnit kvalitu oocytů a samotnou plodnost ženy.
„V prvé řadě mizí mnohdy nedůstojný stav, kdy si mladá žena poté, kdy si vyslechla onkologickou diagnózu, musela shánět partnera. To proto, aby si před nástupem na léčbu mohla nechat odebrat vajíčka a nestálo ji to desítky tisíc korun,“ upozorňuje Pavel Otevřel, vědecký sekretář výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.
Z procedury se tak nyní dle jeho slov stává standardní lékařský výkon.
„Ženám, jichž se to týká, se obrovsky uleví,“ dodává.
Navíc není nijak ohraničen ani počet cyklů, při nichž se vajíčka od ženy odebírají. A další dobrá zpráva pak je, že pojišťovny hradí také jejich uchování po dobu deseti let.
Příspěvek na IVF dostanou ženy do 40. let
Zmiňovaná novela také o rok posouvá věk pacientek s nárokem na úhradu umělého oplodnění ze zdravotního pojištění, tedy do jejich 40. let. Příspěvek tak budou moci od ledna 2022 čerpat ženy do 40. let, kterým se nedaří počít přirozenou cestou. A to bez ohledu na to, zda je potíž na straně ženy, muže či obou partnerů.
Podle odborníků na asistovanou reprodukci činí průměrný věk jejich klientek 37 let. Právě do tohoto věku je šance na oplodnění u ženy nejvyšší. Po 40. věku ženy úspěšnost početí i při asistované reprodukci strmě padá, byť se nedá biologické stáří ženy přesně určit. Lékaři pak mluví o biologickém limitu mateřství mezi 45. až 46. rokem, umělé oplodnění u nás mohou ženy podstoupit do 49. let.
Nicméně plánované mateřství do pozdějšího věku u nás jasně zvyšuje počty párů, které řeší potíže s přirozeným početím dítěte. V současné době se týkají až čtvrtiny všech párů. Přičemž ve 40 procentech je potíž na straně ženy, ve 40 procenta muže a z 20 procent mají obtíže oba partneři. Z umělého oplodnění se u nás ročně narodí zhruba pět procent ze všech dětí, což odpovídá počtu 5 500 novorozenců.
Veronika Táchová
