Hlavův ústav na pražském Albertově, ve kterém dnes sídlí Ústav patologie a Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice [VFN], slaví 100 let od svého otevření.
Stavba budovy Hlavova ústavu ve Studničkově ulici na pražském Albertově začala roku 1908 a dokončena byla v roce 1921. Tehdy v něm začal fungovat Hlavův patologicko-anatomický ústav společně s Ústavem soudního lékařství a Bakteriologicko-sérologickým ústavem. Předtím sídlil patologický ústav v prostorách na nádvoří fakultního děkanátu.
Pojmenování si neoklasicistní budova nese po svém zakladateli – významném českém lékaři a patologovi a profesoru Karlovy univerzity Jaroslavu Hlavovi. Ten se narodil 7. května 1855 v Dolních Kralovicích a zemřel 31. října rok 1924 v Praze. Vystudoval pražskou lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a byl jmenován profesorem patologické anatomie. Později se stal ředitelem Českého patologicko-anatomického ústavu.
Byl to právě Jaroslav Hlava, kdo se u nás počátkem 20. století zasloužil o zahájení výstavby nové budovy, ve které měl sídlit patologický ústav. Stavba započala roku 1908, k otevření došlo až v době po 1. světové válce, přesněji roku 1921 a to pod názvem Hlavův ústav.
Hlavův ústav na Albertově
Za původním projektem budovy Hlavova ústavu stojí architekti August Kožíšek a Ludvík Lábler, kteří navrhli její půdorys ve tvaru písmene „J“ [viz foto vlevo, zdroj: 1. LF UK]. Při plánování stavby tehdy stavaři brali v potaz i svažitý terén v univerzitní čtvrti na Albertově. Což do té doby architekti příliš nezohledňovali.
V roce 1916 zasáhl do jejich práce svými úpravami konstruktivní a moderní architekt Alois Špalek. Ten změnil původní neobarokní výzdobu průčelí budovy a do popředí vsadil využití železobetonové konstrukce. Těmito úpravami Špalek zdůraznil účelové, moderní a funkční využití lékařského ústavu. Čímž i vyjádřil odmítavý postoj k tehdy typickému historizujícímu stylu veřejných budov.
Puristickou podobu má hlavně severovýchodní průčelí Hlavova ústavu. Z něj vystupují v pěti osách prosklené poloválcové rizality se skleněnými kupolkami. Ty osvětlují jednotlivé pitevny ústavu a jsou navíc doplněny pásovými okny [viz obrázek vpravo, zdroj: Encyklopedie Prahy 2].
Alois Špalek byl rovněž autorem zamýšleného klinického ústavu, který měl jako obdoba Hlavova ústavu uzavírat ulici Albertov z jižní strany. Tento projekt se však nikdy nezrealizoval. Hlavův ústav je od roku 1958 památkově chráněná budova.
Kdo byl Jaroslav Hlava
Prof. Hlava u nás byl průkopníkem bakteriologie. Ve své vědecké činnosti se zabýval také příčinami vzniku infekčních nemocí a onkologií. Několikrát byl jmenován do funkce děkana lékařské fakulty, v roce 1906 až 1907 byl jmenován rektorem Karlovy univerzity.
Mezi jeho významné práce patří dílo nazvané „O úplavici – předběžné sdělení“ z roku 1887. Přispíval také do Ottova slovníku naučného, kde používal značku Hva. Byl členem několika vědeckých společností doma i v zahraničí.
Jaroslav Hlava spoluzaložil Společnost Národního divadla a zastával pozici místopředsedy jejího správního výboru. Později byl několik let i jejím předsedou. Ještě dříve ale zastával pozici předsedy výboru pro vytvoření „druhého českého divadla“ při Výstavě architektury a inženýrství v Praze v roce 1898. Tato divadelní scéna byla později známá jako divadlo Uranie. Roky se přátelil s dramatikem a divadelním režisérem Jaroslavem Kvapilem.
–VRN–
