Premiér Andrej Babiš [ANO] včera [16.9.] na konferenci Zdravotnictví 2022 vyjádřil obavy, zda české nemocnice dokáží včas proinvestovat cca 50 miliard korun z evropských fondů. A vysmál se predikcím Svazu zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR].
Dle SZP ČR bude již v roce 2024 vzhledem k tempu růstu nákladů chybět v tuzemském zdravotním systému 22 až 76 miliard korun. Svaz navrhuje předejít tomuto problému úsporami a snížením nepředvídatelných nákladů pojišťoven na pandemii. Podle Babiše ale je realita úplně někde jinde.
„Kdo to říká? Řekněte jméno! Je to jenom další lež! Na účtech zdravotních pojišťoven jsou zůstatky ve výši 64,4 miliardy korun. My jsme loni i letos navýšili platbu za státní pojištěnce. A o 200 korun více na státní pojištěnce, celkem 14 miliard korun, dáme i v příštím roce. Ti pánové [ze zdravotních pojišťoven, pozn. red.] se topí v penězích. Nikdy neměli více peněz,“ uvedl předseda vlády.
Podle něj zdravotní pojišťovny hospodaří s vyrovnanou bilancí. Jeho slova následně potvrdil další řečník na konferenci a sice ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO]. Konstatoval, že již letos roční náklady na zdravotnictví překročí 400 miliard korun a budou činit více než deset procent hrubého domácího produktu [HDP].
Podle vyjádření pro ZdraveZpravy.cz ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] Zdeňka Kabátka aktuální stav na všech fondech zdravotních pojišťoven se skutečně blíží až 60 miliardám korun.
Jednání o platech zdravotníků
Pro ZdraveZpravy.cz se premiér vyjádřil i k aktuálnímu jednání o zvýšení platů zdravotníků. Odbory požadují jejich navýšení o tři tisíce korun na hlavu.
„Jaké já mám stanovisko k této věci se mě zeptejte až po jednání s prezidentem České lékařské komory Kubkem a šéfkou zdravotnických odborů paní Žitníkovou příští týden, teď vám to neřeknu,“ vysvětlil.
Dodal, že průměrné platy zdravotníků a lékařů jsou již nyní vysoké, nadstandardní. Přesto si myslí, že by měli dostat znovu přidáno.
„Mnoho našich zdravotníků odchází do zahraničí. My je ale potřebujeme tady,“ řekl, ale i zdůraznil, že na jejich odměny vláda za poslední dva roky uvolnila přes 51 miliard korun.
„Zdravotnictví se stalo jedním z nejstabilnějších a jedním z nejlépe ohodnocených oborů. […] Teď je na ředitelích nemocnic, aby se peníze dostali ke zdravotníkům,“ upřesnil.
Ve vazbě na rostoucí inflací, kdy navyšování platů a mezd je jedním z hlavních proinflačních tlaků, pak uvedl, že je to starost České národní banky [ČNB]. Vyjádřil přesvědčení, že ve chvíli, kdy dojde k obnovení kvůli pandemii narušených dodavatelsko-odběratelských vztahů, inflace začne klesat.
Starý dobrý Zdravoprojekt, říká premiér Babiš
Na konferenci se premiér tradičně vychválil za to, kolik peněz jeho vláda dokázala získat pro zdravotnictví z Evropské unie. Zdůraznil, že v následujících letech se zejména českým nemocnicím nabízí možnost načerpat dotace v rekordní výši přes 50 miliard korun. Ať už prostřednictvím evropského fondu REACT-EU nebo Národního fondu obnovy [NRF].
„Problém je, že nemáme Zdravoprojekt. A víme, že ministerstvo zdravotnictví je strašlivě těžkopádná a byrokratická instituce. My potřebujeme, aby ty naše nemocnice vypadaly dobře, všechny stejně dobře. Mnohé ale dobře vůbec nevypadají. V tomhle musíme zrychlit,“ uvedl.
Podle něj by ministerstvo zdravotnictví mělo mít opět vlastní projekční kancelář, jako byl někdejší státní podnik Zdravoprojekt, tkerý se za minulého režimu zaměřoval na projektování zdravotnických zařízení.
„Dnes ty naše nemocnice soutěží projekty, které jsou pak napadnuty a všichni se jenom soudí. Měli bychom zvažovat, jestli si nevybudujeme sami nějaké struktury,“ uvedl.
Další chyba podle něj je, že rezort zdravotnictví nemá vlastní nástroj pro čerpání evropských dotací. Že nemá svoji evropskou agendu a evropské dotace musí řešit přes ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou [za ANO] a Integrovaný regionální Operační program [IROP].
V této věci premiéra pak doplnil i ministr zdravotnictví Vojtěch. Apeloval na ředitele nemocnic, aby udělali maximum pro vyčerpání peněz.
„V obou případech jsou šibeniční termíny. Nebude to lehké, pokud mohu poradit, posilte své týmy v této věci a prosím, dělejte vše, aby ty peníze byly proinvestovány,“ řekl.
Onkologické centrum v Praze
Premiér na konferenci také odmítl kritické hlasy, které upozorňují na to, že jím zamýšlená stavba onkologického centra v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady [FNKV] je zbytečná. Onkologičtí specialisté tvrdí, že onkologických center je v Česku dost. Chybí však personál. Nové centrum jim pak ještě ubere na kapacitě.
„Není pravda, že pokud bychom postavili to velké onkologické centrum, tak by to mělo negativní dopad na další onkologická centra. Je to lež, není to pravda. Aktuálně máme jedno onkologické centrum v Brně. Do něj jezdí i lidé z Prahy a často čekají i půl roku, než se jim tam budou věnovat,“ oponoval Babiš.
Zároveň vysvětlil důvod, proč se v boji s rakovinou tolik angažuje: „Začal jsem to řešit, když senátor Žaloudík vystoupil v Senátu a řekl žádný covid-19, ale rakovina.“
Podle něj v Evropské komisi sklízejí snahy Česka investovat do boje s rakovinou velké ovace. Upřesnil, že jen na boj s rakovinou vláda vyčlenila deset miliard korun.
„Rakovina je svinstvo a my musíme dělat vše, aby naši lidé měli tu péči. Podle predikcí už v roce 2035 bude hlavní příčina úmrtí právě rakovina. Každých dvacet minut umře někdo na rakovinu. To jsou dezinformace, že to chceme mít na jednom místě, tady v Praze. V Evropě je takových center sedm,“ řekl s tím, že zamýšlené onkologické centrum nepřinese jen léčbu, ale i výzkum a vývoj.
—
Ve svém vystoupení se premiér Andrej Babiš dotkl i spolupráce mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí [MPSV] a Ministerstvem zdravotnictví ČR [MZ ČR].
„Logicky MPSV a MZ ČR by měly spolupracovat, tyto úřady by měly spolupracovat,“ řekl.
Podle jeho slov však spolupracují, jak mají. Což je dle něj problém, protože v mnoha oblastech mají oba resorty společné cíle.
–DNA–
