Léková forma je neméně důležitá jako samotný léčivý přípravek. Problém je, že lidé i přesto často akceptují nevyhovující lékovou formu jim předepsaného léku. Ukázal to průzkum České lékárnické komory [ČLnK].
Podle něj se lékárníci například setkávají často se záměnou tablet za injekce. Léková forma představuje způsob úpravy léčiva do formy vhodné pro jeho použití. Přípravek je možné podat například ve formě tablet, dražé, potahovaných tablet, prášků v kapslích, roztoků, suspenzí či čípků. Další lékovou formou jsou pak injekce, infuze, inhalační léčivé přípravky a zevně podávané zásypy, masti, krémy, pěny, náplasti aj.
„Výběr konkrétního léčiva a jeho formy je v kompetenci ošetřujícího lékaře. Důležitou rolí lékárníka je pak při osobním výdeji důsledná kontrola, že je daný lék i jeho forma pro pacienta za dané situace vhodná,“ vysvětluje úlohu lékárníků prezident ČLnK Aleš Krebs.
V praxi se ale stává, že léková forma není za dané situace vhodná. Lékárník na základě rozhovoru s pacientem například zjistí, že mu působí užívané tablety zažívací potíže. Pacient však neví, že mu od nich pomohou vhodnější formy suspenze nebo čípku.
„V některých případech může být léková forma po dohodě s lékařem změněna,“ uvádí viceprezident ČLnK Martin Kopecký.
Věc se dá podle zástupců ČLnK přitom řešit ve spolupráci s předepisujícím lékařem, kterého kontaktuje lékárník, navíc už i přímo v lékárně, aby pacient nemusel znovu k lékaři.
Léková forma se neustále vyvíjí
Cíl moderní farmakoterapie je poskytnout řešení na míru pro potřeby konkrétního pacienta. Což platí také pro lékové formy, které se v průběhu času velmi dynamicky vyvíjejí.
„V posledních letech zasáhly do farmaceutického vývoje různorodé technologie. Do naší praxe tak pronikly například nanotechnologie, 3D tisk, ale i biotechnologické postupy využívající genové inženýrství,“ vysvětluje Kopecký.
Jakkoli si tak lékárníci u většiny pacientů vystačí s hromadně vyráběnými léky, často připravují individuální léčivé přípravky. Především tobolky, masti či zvláštní lékové formy, které míchají v laboratořích svých lékáren.
„Jednou z nejnovějších lékových forem vyvinutých v Česku je například i speciální papírek napuštěný léčivem. Díky této formě se sliznicemi vstřebá do těla téměř 90 procent účinné látky,“ dodává viceprezident ČLnK.
Což dle jeho slov platí například i pro biologické léky, které umožňují takzvanou cílenou léčbu. Takzvaná biologika často napodobují přirozené procesy probíhající v těle a využívají vlastní imunity těla. Stejně důležité jako samotné léčivo, je ale právě i jeho léková forma a samozřejmě způsob užívání.
„Pokud totiž pacient z jakéhokoliv důvodu užívá lék jinak, než by měl, může být lék méně účinný, nebo může negativně ovlivňovat i jiné užívané léčivo,“ upozorňuje Aleš Krebs.
Jaké základní lékové formy známe
Tablety, tobolky: Tzv. „polykací“ lékové formy je potřeba zapít dostatečným množstvím tekutiny [cca 200 ml], ideálně vody. Některé tablety lze půlit, jiné nikoli.
Sublinguální formy: Jedná se o lékové formy, které jsou rozpustné pod jazykem. Po jejich užití se doporučuje nepít a nepolykat sliny, které se tvoří při rozpouštění v ústech.
Oční kapky: Před aplikací očních kapek je třeba si důkladně umýt ruce. Správný postup při aplikaci očních kapek je následující:
- Před otevřením lahvičku protřepat.
- Vkápnout 1-2 kapky do vnitřního koutku.
- Zamáčknout na chvilku slzný kanálek u kořene nosu a asi 10 min. nechat oko zavřené.
Lékárníci radí ihned po prvním otevření kapek napsat na jejich vnitřní obal datum, do kterého je možné kapky používat. Nezřídka jde o pouhé čtyři týdny. Poté už není možné kapky užívat, protože nejsou sterilní. Nevyužité léčivo je třeba vrátit do lékárny k ekologické likvidaci.
—
Oční masti: Před aplikací očních mastí je třeba si důkladně umýt ruce. Do oka se pak nanese asi jeden centimetr masti, a to do spojivkového vaku. To je vnitřní prostor mezi oční bulvou a spodním víčkem lemovaným řasami. Následně je třeba oko promnout a nechat zavřené. Lékárníci dále doporučují při prvním otevření oční masti v kovové tubě nepoužívat úplně první centimetr jejího obsahu. Ve špičce obalu mohou ulpět mikročástice, proto je doporučeno první centimetr masti po otevření nové masti odstranit. I oční masti je možné používat jen po omezenou dobu. Nevyužité léčivo je nutné přinést do lékárny. Totiž ani oční masti nepatří do komunálního odpadu.
Krémy vs. masti vs. Gely: Výhodou léčiva ve formě krému je lepší roztíratelnost, textura je méně mastná. Masti poskytují výraznější hydrataci a případně umožňují místo masírovat. Gely se nanášejí na postižené místo v množství doporučeném výrobcem a nechají se zaschnout. Není třeba místo následně obvázat.
Sirupy: Pokud se jedná o suspenzní přípravky, je nutné je před použitím protřepat. I u nich je vhodné napsat na vnitřní obal datum prvního otevření. I tyto přípravky mají totiž často omezenou dobu spotřeby po otevření.
Nosní spreje: Před úplně prvním užitím je vhodné provést několik vstřiků do volného prostoru, aby došlo k viditelnému vypuzení první dávky. Při aplikaci netřeba zaklánět hlavu.
—
Inhalační formy: U této lékové formy je klíčová technika. Před užitím je nutné provést hluboký výdech a s co nejdelším nádechem provést aplikaci. Poté zadržet dech. V případě, že inhalační přípravek obsahuje kortikoid je nutné, aby byl proveden po aplikaci vždy výplach úst. Je to prevence velmi špatně léčitelných ústních kandidóz.
Čípky: Tuto lékovou formu je nutné aplikovat vždy až za svěrač. To proto, aby se čípek jistě dostal do konečníku. Je vhodné použít čípek celý – podle věku nebo hmotnosti pacienta. Pokud je nutné čípek dělit, provádí se jeho půlení podélně, nikoli napříč.
Vaginální tablety: Před vkládáním vaginálních tablet je vhodné některé z nich předtím navlhčit. Vaginální tablety nebo globule se aplikují většinou jednou denně, zpravidla večer. A to až po vykoupání nebo osprchování, těsně před ulehnutím. V této lékové formě jsou častá také antibiotika, která je nutné užívat/aplikovat po stanovenou dobu.
Kombinace různých lékových forem: V některých případech je vhodné kombinovat účinnou látku v různých lékových formách. To platí pro příklad při bolesti pohybového aparátu nebo při oční infekci. Při bolestivých stavech lze například kombinovat tablety a masti – vždy za podmínky dodržení dávkování doporučeného lékárníkem v souladu se závaznými údaji výrobce. U očních infekcí lze vhodně kombinovat kapky a masti. Kapky aplikovat přes den v doporučených intervalech, oční mast, která v oku vydrží déle, na noc.
Léková forma z pohledu historie
Na závěr dodejme, že vývoj léků a jejich forem podání je stejně starý jako samo lidstvo. Jednou z nejstarších aplikačních forem jsou masti, které vznikaly už v pravěku. A například lék ve formě sirupu vznikl v Arábii zhruba v 10. století.
Dlouhou dobu pak převažovaly tekuté lékové formy nad formami pevnými. U těch pevných se původně podával prášek v papírovém sáčku, který se vysypal do úst nebo do sklenky s vodou. Později přibyly léky ve formě oplatek.
Až v 19. století byla objevena tableta. Pacientům se v této formě jako jeden z prvních podával například lék s účinnou látkou kyselinou acetylsalicylovou, dodnes známý pod názvem Aspirin. Ten je zároveň jedním z prvních ryze syntetických léků.
Revoluční penicilin byl původně jen v injekční formě. Dnes jsou pacientům k dispozici přitom hlavně antibiotika tabletová. Injekční antibiotika se používají hlavně jen pro nemocniční léčbu. A jsou také volba v situacích, kdy je třeba dosáhnout rychlého nástupu účinku či v případech, kdy stav pacienta znemožňuje perorální podání.
Kde se vzal „dryák“
Nejlepší nakonec, i když nejde úplně o lékovou formu. Asi vůbec nejvýznamnější osobností, která ovlivnila podobu lékárenství až do doby osvícenství, byl Claudius Galenus, známý jako Galén. Ačkoli žil ve druhém století, jeho medicínské poznatky a recepty byly ve střední Evropě oblíbené až do 18. století.
Název jednoho z jeho receptů se v přeneseném významu používá dodnes. Dryák je zkomoleninou původního všeléku theriak. Ten obsahoval více než 50 různorodých přísad. Tehdy se mělo za to, že čím více jich bude léčivá směs obsahovat, tím více chorob vyléčí.
–RED–
