Studium na vysoké škole ohlašují studenti své zdravotní pojišťovně sami. Školy tuto povinnost nemají, byť to některé dělají. Nedoložení potvrzení o pokračování ve studiu může studenta zařadit mezi neplatiče pojistného.
Zdravotní pojištění po ukončení střední školy za studenty hradí stát nejpozději do konce následujících letních prázdnin. To je do 31. srpna. Při pokračování v denním studiu na vysoké či vyšší odborné škole ale musí student už sám myslet i na své zdravotní pojištění. Nejpozději do osmi dnů od skončení prázdnin, kdy za něj pojistné ještě hradil stát, je tak na něm doložit zdravotní pojišťovně potvrzení o studiu. Nejčastěji jde o doklad ze studijního oddělení či rozhodnutí o přijetí ke studiu na vysoké škole.
„Student si tím vlastně ověří, jestli už jeho přijetí ke studiu pojišťovně neohlásila jeho nová škola. I když to není jejich povinností, některé z tuzemských škol své studenty pojišťovnám přeci jen ohlašují,“ říká finanční poradkyně skupiny Partners Dana Chňoupková Míchalová.
I student má vůči své pojišťovně povinnosti
Pokud by pokračování ve studiu neohlásila škola ani sám student, pojišťovna by ho zřejmě zařadila mezi neplatiče pojistného. Za což mu hrozí finanční postih až do výše deset tisíc korun, konkrétně za nesplnění oznamovací povinnosti.
Přitom platí, že každý pojištěnec tak musí veškeré změny hlásit své zdravotní pojišťovně obecně do osmi dnů, od doby, kdy k nim došlo. Týká se to například i přerušení či znovuzahájení studia. I při jeho přerušení za studenta totiž přestává pojistné platit stát. Výjimka je pouze přestávka ve studiu ze zdravotních důvodů, kterou však student zdravotní pojišťovně vždy dokládá.
Dále platí, že pokud po ukončení střední školy student nenastoupí na vysokou školu, do zaměstnání nebo se nestane osobou samostatně výdělečně činnou [OSVČ], musí se pojišťovně registrovat jako osoba bez zdanitelných příjmů [OBZP]. Každý měsíc si pak zdravotní pojištění, které je v Česku povinné, hradí sám.
Studium na VŠ či VOŠ a odvody z brigády
Pokud se student o prázdninách a nejenom o nich vydá na brigádu, určuje jeho odvodovou povinnost na zdravotní a sociální pojištění výše jeho výdělku. Práci přitom může vykonávat uzavřením dohody o provedení práce [DPP] a v případě, že si vydělá více než deset tisíc korun za měsíc stává se zaměstnancem. Jeho zaměstnavatel ho pak musí přihlásit ke zdravotní pojišťovně i správě sociálního zabezpečení a odvádět určité procento z výdělku. Zde je třeba zmínit, že na DPP lze odpracovat maximálně 300 hodin v kalendářním roce.
Student může uzavřít ještě druhý typ pracovního vztahu a tím je dohoda o pracovní činnosti [DPČ]. Rozhodná částka pro odvod pojištění je 3 500 korun za měsíc.
„Jejím překročením se stává student v daném měsíci zaměstnancem a zaměstnavatel je povinen ho přihlásit ke zdravotní pojišťovně i správě sociálního zabezpečení a zajistit pojistné odvody,“ uvádí Chňoupková Míchalová s tím, že u DPČ nesmí pracovní doba překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
Pokud student částku deset tisíc korun u DPP a 3 500 korun u DPČ nepřesáhne, pak za něj zdravotní pojištění dále odvádí stát. Jeho zaměstnavatel nemá vůči zdravotní pojišťovně ani správě sociálního zabezpečení žádnou odvodovou povinnost.
–VRN–
