Proti covidu-19 je v Česku plně naočkováno 54 procent populace. Dokončené očkování tak u nás má 5,78 milionu osob. K dosažení kolektivní imunity tak zbývá ještě dlouhá cesta.
Zastavit šíření koronaviru ve společnosti se dá podle většiny odborníků dosažením takzvané kolektivní imunity. Očkování má totiž dvě základní funkce. A to individuální a kolektivní, jak uvádí Státní zdravotní ústav [SZÚ].
„Na individuální úrovni chráníme před infekcí sebe. Pokud je očkováním chráněna většina jedinců v populaci, nemohou se infekční agens šířit, takže onemocněním nejsou ohroženy ani osoby, které nemohou být z různých důvodů očkovány,“ vysvětluje SZÚ s tím, že právě takový stav označujeme jako kolektivní imunitu.
Aktuální proočkovanost proti covidu-19 v České republice [k 6.9. 2021]
- Očkování věkové kategorie 65-69 let: 79,2 %
- Očkování věkové kategorie 60–64 let: 73,3 %
- Očkování věkové kategorie 55–59 let: 70,4 %
- Očkování věkové kategorie 50–54 let: 67,7 %
- Očkování věkové kategorie 45–49 let: 65,8 %
- Očkování věkové kategorie 40–44 let: 58,6 %
- Očkování věkové kategorie 35–39 let: 51,3 %
- Očkování věkové kategorie 30–34 let: 46,6 %
- Očkování věkové kategorie 16–29 let: 46,2 %
- Očkování věkové kategorie 12–15 let: 22,3 %
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] se v Česku začne uvažovat o rozvolňování až po dosažení alespoň 75% proočkovanosti proti covidu-19. Avšak aktuálně má u nás dokončené očkovací schéma jen 54 procent populace. Mnohá očkovací centra přitom již nyní zavírají pro nezájem o očkování.
Dosáhnout kolektivní imunity jde dvěma způsoby
Kolektivní imunita se dá podle ústavu dosáhnout buď aktivním nebo pasivním způsobem. V prvním případě imunitu získává člověk po prodělaném onemocnění covid-19. Anebo také po očkování, kdy si lidský organismus protilátky vytváří sám. Druhým způsobem, jak dosáhnout kolektivní imunity, je pasivní cesta. To znamená, že se do těla dostávají již hotové protilátky. Jejich životnost je ale podle SZÚ relativně krátkodobá.
Pro jednotlivá infekční onemocnění jsou stanoveny takové hladiny proočkovanosti, které jsou považovány za dostatečné, aby nedocházelo k šíření nákazy ve společnosti. Například pro udržení kontroly nad šířením spalniček hovoří vakcinologové o 95% proočkovanosti. U záškrtu má nastat kolektivní imunita při 85% proočkovanosti.
„U jednotlivých onemocnění je to různě vysoké procento, které se ale nejčastěji pohybuje mezi 85 a 95 procenty,“ uvádí ústav.
Na tom, kdy nastává ve společnosti kolektivní imunita proti onemocnění covid-19 se v tuto chvíli odborníci jednoznačně neshodují.
Nejvyšší proočkovanost mají lidé od 70 do 79 let
Plně očkovaných proti covidu- 19 je u nás nejvíce seniorů ve věku od 70 do 79 let. Proočkovanost u nich dosahuje téměř 85 procent. Očkovací schéma má dokončeno 877 169 lidí v tomto věku. Druhou nejvíce proočkovanou skupinou jsou pak lidé nad 80 let [80,2 %]. U ostatních věkových skupin míra proočkovanosti většinou klesá s věkem.
Naopak nejméně proočkovanou věkovou kategorií jsou lidé od 12 do 15 let, u kterých se plná proočkovanost pohybuje kolem 22 procent. A dále lidé od 16 do 29 let, kterých je plně očkovaných zhruba 686 643. Což odpovídá 46,2% proočkovanosti.
Do očkování proti covidu-19 se zapojilo 3 424 samostatných ordinací praktických lékařů. Registrovalo se u nich celkem 120 296 pacientů.
- 19 977 registrovaných osob ve věku 80 a více let,
- 34 065 registrovaných osob ve věku 70-79 let,
- 14 004 registrovaných osob ve věku 65-69 let,
- 10 876 registrovaných osob ve věku 60-64 let,
- 10 105 registrovaných osob ve věku 55-59 let,
- 31 269 registrovaných osob ve věku do 55 let.
Veronika Táchová
