Rozsáhlý otok na jazyku a další otoky po obličeji způsobilo u šestašedesátileté ženy vysávání zmijího jedu z rány po uštknutí. Záchranáři před vysáváním a vytlačováním jedu z rány důrazně varují.
K uštknutí zmijí došlo u turistky z Prahy při sběru borůvek v okolí šumavské Kvildy. Překvapená zmije schovaná v borůvčí ženu kousla do prstu a v sebeobraně jí i vypustila do těla jed. Žena uštknutí podcenila. Nevyhledala lékařskou pomoc. Ránu se zmijím jedem si vysávala. Tím si přivodila ještě vážnější reakci.
O pomoc žena volala po dvou hodinách od uštknutí
Přesto, že k nehodě došlo, jak pacientka uvedla lékařům, kolem půl dvanácté dopoledne, pomoc si zavolala až asi o dvě hodiny později. Zdravotníci k ženě vyrazili okamžitě a zjistili, že ji skutečně do prstu uštkl had.
„Ranku jsme ochladili. Paní byla během ošetření velice neklidná a spíše se věnovala svému pejskovi, než nám. Vzápětí přijel sanitní vůz Zdravotnické záchranné služby z Modravy a jeho posádka si ženu už převzala do péče,“ popsal výjezd zasahující člen Horské služby Šumava Jan Ritter.
Vážné komplikace přišli později
Vážné komplikace u uštknuté ženy přišly až o něco později. Pacientce se totiž objevil velký otok jazyku a další otoky v obličeji.
„Podle informací ze ZZS si totiž žena celou dobu před naším příjezdem vysávala jed z ranky a vše polykala. Podle lékařů proto utrpěla vážnou alergickou reakci, která jí výrazně ohrozila,“ vysvětlil Ritter.
Upozorňuje proto, aby sběrači lesních plodin stejně jako výletníci i nyní na počátku podzimu dávali pozor na možné setkání s jedovatými hady. A pokud už k uštknutí dojde, nikdy se nemá jed z ranky vysávat nebo vymačkávat.
„Jestli nemáte možnost zchlazení, například ledem, zůstaňte v klidu na místě, co nejméně se hýbejte a ihned zavolejte pomoc,“ radí návštěvníkům hor náčelník Horské služby Šumava Michal Janďura.
Dle něj ideálně lze k přivolání odborné pomoci využít i mobilní aplikaci Záchranka.
Uštknutí zmijí obecnou neznamená vždy otravu
Ne každé kousnutí zmijí obecnou značí otravu jejím jedem. Zmijovití hadi totiž dokáží vypuštění jedu do rány regulovat speciálními čelistními svaly.
„Toxicita jedu zmije obecné je sice laboratorně srovnatelná s jedem kobry indické nebo chřestýše brazilského, liší se ale složením a hlavně množstvím,“ vysvětluje vedoucí lékař Toxinologického centra Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK v Praze Jiří Valenta.
I když se podle něj v náhodných odběrech narazilo i na výjimky, u většiny dospělých nepřesahuje 15 mg sušiny. Což je asi 60 % nebezpečné dávky pro dospělého člověka.
„Toto srovnání samozřejmě neplatí pro děti,“ upozorňuje.
Avšak zmije jed používá hlavně k lovu, její přirozenou obrannou reakcí je v první řadě únik. Zhruba ve čtvrtině všech případů jde o takzvané zastrašovací obranné kousnutí, kdy zmije člověka sice kousne, ale jed přitom nevypustí a nedojde proto ani k žádnému projevu otravy. Odborníci pak mluví o takzvaném suchém kousnutí neboli „dry bite“.
Zjevné příznaky otravy jedem zmije obecné
V opačném případě – po uštknutí zmijí obecnou – lidé pociťují nevolnost, žízeň, zvrací, více se potí a mají zvýšenou teplotu. Někteří si stěžují i na bolesti břicha a průjmy.
„Tyto symptomy poukazují na střední až závažnější míru intoxikace a mohou přetrvávat 48 hodin,“ říká Valenta.
Nebezpečným projevem u závažnějších otravy je podle něj pokles krevního tlaku, v extrémních situacích až selhávání oběhového systému s projevy šoku a případnou ztrátou vědomí. Závažné oběhové změny jsou však dle něj jen velmi vzácné.
„Pro dospělého člověka neznamená většinou uštknutí zmijí obecnou závažné ohrožení. Přesto je vhodné k intoxikaci přistupovat s plnou vážností,“ vysvětluje s tím, že pozornosti je třeba dbát hlavně u dětí.
–RED–
