S biologicky rozložitelným odpadem, zkráceně bioodpadem, se setkáváme každý den, a to nezávisle na tom, kde a jak žijeme. Bioodpad nevzniká totiž jen na zahradě, jak si spousta lidí myslí, ale i v domácnostech. Ten bohužel často končí jako součást směsného komunálního odpadu a nemá tak šanci dostat se zpět do přírodního koloběhu. Podívejme se, jak můžeme pomoci sobě i životnímu prostředí tím, že budeme bioodpad správně třídit.
BRKO a BRO: Už jste někdy slyšeli o těchto zkratkách?
- BRKO je zkratka pro biologicky rozložitelné komunální odpady, tedy odpady biologického původu, které vyprodukují domácnosti, firmy, úřady, provozovny veřejného stravování, nebo které vznikají při úpravách zeleně v obcích.
- BRO jsou pak biologicky rozložitelné odpady, tedy veškeré kompostovatelné odpady, které vznikají v prvovýrobě v zemědělství a zahradnictví, odpady z dřevovýroby, textilnictví, z výroby papíru, rybářství, stavebnictví nebo i z čistíren odpadních vod.
Tyto odpady jsou dobře přírodně rozložitelné a měly by tedy být správně roztříděny a náležitě zpracovány. Ovšem v jejich třídění máme stále rezervy. Dle výzkumu, který v roce 2020 provedla společnost EKO-KOM, tvoří bioodpad téměř čtvrtinu z celkového objemu směsného komunálního odpadu.
Co, kam a jak?
V našem běžném každodenním životě se setkáváme s bioodpadem, který bychom mohli rozdělit do dvou základních skupin:
Bioodpad ze zahrad – sem patří především tráva, listí, větve, nebo stará zemina. Jeho zpracování je, pokud máme zahrádku, poměrně jednoduché. Stačí si doma vytvořit kompost a tím vrátit odpad po správném zpracování zpět do přírody jako organické hnojivo. Kompost díky svému vysokému obsahu živin zhutňuje půdu a pomáhá tak předcházet erozím – a to už stojí za tu „námahu“!
Bioodpad z domácností – co do bioodpadu patří a co nikoliv:
× Co ano? – Zbytky rostlinného původu [nejrůznější zbytky ovoce a zeleniny], pečivo, sáčky od čaje, lógr z kávy, skořápky od vajec, ruličky od toaletního papíru či kuchyňských utěrek, peří či chlupy z vašich domácích mazlíčků, stejně jako piliny od křečka či morčete, nebo i popel z dřevěného uhlí.
× Co ne? – Zapomeňte na maso a odpad z něj, včetně kostí, odřezků či uzenin. Dále sem nepatří tuky a oleje, rostliny napadené chorobami, nedopalky cigaret, bioplasty či vlhčené ubrousky. A bioodpadem nejsou ani exkrementy zvířat, která se stravují masem.
Bioodpad, kam s ním?
Nyní, když už víme, co ano a co ne, je třeba ještě zodpovědět na otázku „Kam?“. Ideálně si doma vytvoříme nádoby, ze kterých následně odpad uložíme na vlastní kompost či do vermikompostéru. Případně do sběrných nádob pro bioodpad v obci, jež jsou příslušně označeny. Můžeme si i udělat „výlet“ do sběrného dvora a odevzdat bioodpad přímo tam.
Díky tomu, že budeme bioodpad třídit správně, umožníme mu, aby byl dále zpracován ve specializovaných zařízeních, jako jsou kompostárny či bioplynové stanice. Neskončí tak na skládkách, a dostane šanci na další využití, ať už ve formě organického hnojiva, nebo bioplynu, který se dále používá k výrobě elektrické energie, tepla či motorového paliva.
Třídění bioodpadu má velký smysl. Je snadné a jeho přínos je nedozírný. Proto neváhejte a třiďte také.
–RED–
