Přes 50 procent dospělých se u nás do konce letošního března setkalo s virem SARS-CoV-2. Vyplývá to z výsledků studie PROSECO Masarykovy univerzity v Brně, která sleduje dynamiku protilátek v české populaci.
Oficiální statistiky, které vycházejí z PCR testů, v České republice doposud potvrdily nákazu koronavirem u téměř 1,7 milionu osob. To znamená, že se nákaza virem potvrdila jen u zhruba 17 procent obyvatel republiky. Tato data ale nezahrnují nakažené bez příznaků covidu-19. A ani ty s lehčím průběhem nemoci, kteří se na přítomnost koronaviru nenechali otestovat. Dospělých lidí, kteří prodělali covid-19, tak bude podstatně více. Podle studie PROSECO jich má být více než 50 procent.
Cirkulaci viru v populaci sleduje studie PROSECO
Dynamiku hladiny protilátek proti SARS-CoV-2 u české populace sledují dlouhodobě vědci z výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity [MU] ve studii zvané PROSECO. Minulý týden zveřejnili výsledky z její první fáze.
„Výsledky první fáze studie ukázaly rychlý nárůst seropozitivity demonstrující rozsáhlou expozici české populace viru SARS-CoV-2 během dramaticky probíhající druhé vlny pandemie,“ řekl Vojtěch Thon z MU, který má nad studií odbornou záštitu.
Upřesnil, že zatímco v říjnu a listopadu 2020 u nás mělo sledované protilátky pouze 28 procent dobrovolníků, v prosinci 2020 a lednu 2021 už to bylo 43 procent. A v únoru a březnu 2021 se protilátky prokázaly u 51 procent osob.
„To znamená, že v březnu 2021 už nebyla podstatná část české populace k infekci SARS-CoV-2 imunologicky naivní,“ dodal.
Ke studii se vyjádřil i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek. Dle jeho slov rostoucí trend souhlasí s celostátními daty o kumulativním počtu pozitivních PCR testů. A i potvrzuje průběžně zveřejňovanou dynamiku vývoje epidemie.
„Naměřená data nicméně indikují, že procento populace, které bylo do března 2021 exponováno viru SARS-CoV-2 bylo významně větší, než by vyplývalo z přímých odhadů založených pouze na datech z PCR testování,“ řekl Ladislav Dušek.
Jeho ústav má přitom s organizací studie na přítomnost protilátek proti SARS-CoV-2 zkušenosti. V počátku pandemie covidu-19 společně s Ministerstvem zdravotnictví ČR [MZ ČR] a dalšími státními institucemi provedl studii Preval. Při ní se na protilátky otestovalo 26 500 dobrovolníků různého věku. Protilátky se tehdy z krve prokázaly u 107 testovaných.
Za zmínku stojí i fakt, že minimálně jedna třetina účastníků studie PROSECO, u kterých byly nalezeny protilátky, neměla žádné příznaky onemocnění covid-19. A 28 procent seropozitivních jedinců nikdy nebylo na PCR testu.
„Tato čísla demonstrují význam velkoplošných serologických studií popisujících rozsah expozice a šíření viru v populaci,“ vysvětlují vědci z MU.
Do studie se zapojilo 30 tisíc dobrovolníků
Na studii dlouhodobě spolupracují vědci z Přírodovědecké fakulty MU v Brně se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR]. Ta ze svého fondu prevence podporuje opakované měření protilátek proti SARS-CoV-2 v krvi dobrovolníků u svých klientů. První fáze studie začala v říjnu 2020. Příjem účastníků do studie pojišťovna ukončila letos v březnu před začátkem masivní vakcinační kampaně.
Více než 30 tisícům dobrovolníkům starším 18 let zdravotníci v síti akreditovaných laboratoří odebrali vzorky krve a změřili hladiny protilátek. Sledovali dynamiku serokonverze IgG protilátek proti SARS-CoV-2 u neočkované populace.
Na analýze a interpretaci získaných dat se kromě pracovníků centra RECETOX podíleli epidemiologové z partnerského pracoviště na University College London, kanceláře Světové zdravotnické organizace [WHO] v Česku a ÚZIS. Podle šéfa české pobočky WHO Srdana Matiče mají výsledky studie pomoci hlavně k nastavení správné očkovací strategie v zemi.
Druhá a třetí fáze studie
Masivní očkovací kampaň proti covidu-19 v Česku naplno začala v březnu 2021. Její cílem je nejpozději do konce září naočkovat většinu dospělé populace. S ohledem na tyto plány změří zdravotníci do konce září účastníkům studie opět hladiny jejich protilátek. To proto, aby zmapovali dynamiku jejich tvorby v období vakcinace.
Ve třetí fázi vyšetření plánované na období od října 2021 do března 2022 pak budou dále sledovat přetrvání či pokles paměťových IgG protilátek proti SARS-CoV-2 u osob, kteří prodělali infekci. A dále i těch, kteří se proti covidu-19 nechali naočkovat.
Dodejme, že o uznávání protilátek proti covidu-19 se vedou již týdny diskuze. Pro uznávání bezinfekčnosti po jejich prokázání volá sněmovní opozice i předseda vlády Andrej Babiš [ANO]. Náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková dlouhodobě argumentuje tím, že pro jejich uznávání není dost důkazů.
„Neexistuje zatím žádný důkaz, že určitá hladina protilátek se rovná ochrana. A nevíme, jak to bude fungovat proti variantám viru,“ tvrdí náměstkyně.
–VRN–
