Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] hledá dodavatele, který by mu zhruba do roka připravil návrh systému financování sociálních služeb. Propočítat má možnosti zavedení nových odvodů na dlouhodobou péči, které by se podobaly zdravotnímu pojištění.
Resort chce znát silné a slabé stránky obou modelů v zajištění dlouhodobé péče. Získat chce právní rozbor, prognózu vývoje nákladů, hodnocení efektivnosti a udržitelnosti i srovnání nároků na získání příspěvku. Autoři návrhu mají popsat i politická rizika. Výsledkem má být podle smlouvy ucelený návrh systémové změny financování péče o seniory podle „ekonomické situace státu“.
Jednou z variant má být hrazení „v plné výši nákladů z povinných odvodů“. Další možností má být kombinace odvodů, dotací a soukromých zdrojů. Třetí verze počítá s částí úhrady z dobrovolného spoření na péči a z rozpočtů.
Důvod, proč MPSV poptává analýzu, je nasnadě. Výdaje na sociální služby a příspěvky na dlouhodobou péči o seniory každoročně rostou. Potřeba pomoci a opatrování se stárnutím společnosti přitom bude dál narůstat. Je ovšem otázka, zda lze oddělovat sociální aspekt od zdravotního. Jednou z možností je i kombinace reformy sociálního a zdravotního pojištění spolu s důchodovou reformou. I to by měl řešit expertní tým, který MPSV poptává.
Náklady na dlouhodobou péči rostou a dále porostou
MPSV se chce inspirovat v Německu. Doporučení, propočty budoucích výdajů a obrysy případných legislativních změn mají právě srovnat český model financování sociálních služeb s německým povinným pojištěním na péči.
V Německu se povinné pojištění na péči zavedlo od roku 1995 jako součást sociálního pojištění. Odvádí se 3,05 procenta z příjmu. Zaměstnanec i zaměstnavatel hradí ve všech německých zemích kromě jedné po 1,525 procenta. Z pojištění se pak vyplácí příspěvky na opatrování v pěti stupních.
Autory ministerstvo hledá v soutěži, kterou zatím neuzavřelo. Výsledky chce mít do devíti měsíců od podpisu smlouvy. O měsíc později je pak plánuje představit v jednotlivých krajích na debatách. Náklady na vypracování analýzy úřad zaplatí z evropských peněz, konkrétně Operačního programu Zaměstnanost [OP Z].
Reforma sociálních služeb u nás vázne
Podle některých expertů a politiků je třeba kvůli stárnutí populace systém sociální péče reformovat. Dle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR [APSS ČR] se za poslední dvě volební období s přípravou na budoucnost nijak nepokročilo. Stále chybí dlouho slibovaný zákon o sociálních službách.
Asociace navrhuje po volbách provést změny financování, nastavit pravidla dlouhodobé péče, přehodnotit příspěvek na péči, upravit úhrady od klientů, ale také zahájit debatu o pojištění na péči. Ekonomové před zvedáním odvodů varují, poukazují na vysoké zatížení práce v ČR. Avšak i oni uvádějí, že současný systém financování zdravotní péče a sociálních služeb je vzhledem k budoucímu stárnutí populace neudržitelný.
Na konci loňska žilo v Česku podle statistického úřadu 447 500 lidí nad 80 let. Na konci roku 2025 by jich mohlo být téměř 564 000 a v roce 2030 skoro 737 000. Podle odborníků na sociální problematiku jsou už nyní kapacity služeb pro seniory nedostatečné a současné financování na rozvoj nestačí. Stát vyplácí poskytovatelům péče dotace a potřebným příspěvky na péči. Celková suma ročně přesahuje 50 miliard korun. A postupně roste.
–ČTK/RED–
