Lidem v ČR chybí minerální látky. Je to dáno vysokou spotřebou dochucovaných a průmyslově zpracovaných potravin. Nezdravé stravovací návyky jsou i příčína rostocího počtu pacientů s chronickými záněty i neinfekčními nemocemi.
Podle Státního zdravotního ústavu [SZÚ], který se na stav minerálních látek v jídelníčku Čechů zaměřil, se navíc jedná o dlouhodobý trend.
„Cílem hodnocení přívodu minerálních látek bylo posoudit stav pro různé skupiny populace ČR. K hodnocení byla využita data o spotřebě potravin z národní Studie individuální spotřeby potravin a aktuální analytické hodnoty obsahu minerálních látek v potravinách stanovených v rámci projektu,“ vysvětluje SZÚ ve své zprávě.
Podle zmiňované studie postrádá strava českých žen ve věku od 18 do 59 let hlavně vápník, hořčík, železo, zinek, draslík a selen.
Nadpoloviční většině mužů ve stejné věkové skupině podle výsledků studie chybí nejvíce vápník, hořčík a draslík. To je dle SZÚ způsobeno především tím, že u mužů jsou dávky potravin vyšší v přepočtu na kilogram tělesné hmotnosti a postrádají, tak jiný poměr sledovaných prvků.
„Přívod vápníku lze hodnotit jako nízký, a to ve všech populačních skupinách. Při srovnání s evropským doporučením AR je prevalence nedostatečného přívodu u dospělých mužů minimálně 67 % a u žen 90 %. Při srovnání s doporučením EAR [USA] by byl podíl osob s nedostatečným přívodem vápníku ještě vyšší, konkrétně 73 – 100 % v závislosti na populační skupině,“ uvádí ve své studii SZÚ.
Nejvíce dle jeho zjištění u nás lidé vápník získávají ze sýrů, mléka, pečiva a obilovin. Dále z koření, masných výrobků, mléčných výrobků a luštěnin.
Nedostatek horčíku se týká celé populace
V podstatě u všech věkových kategorií pak SZÚ zjistil nedostatečnou konzumaci potravin s obsahem hořčíku. Výjimka jsou pouze děti od čtyř do šesti let. Naopak nejzávažnější situaci vyhodnotili odborníci u žen od 15 let věku a starších osob, kde více jak 81 procent nedosáhlo doporučených hodnot pro příjem hořčíku.
Přívod hořčíku v české populaci [mg/osoba/den]
[Zdroj: SZÚ]
Ten získávají Češi nejvíce z pečiva, nápojů a také ze zeleniny a to zhruba z 50 procent. U dětí připadá jeho nejvyšší podíl z mléka a také cukrovinek. Obecně pak byly potraviny s nejvyšším obsahem hořčíku luštěniny, ořechy, kakao, čokoláda a snídaňové obiloviny.
Draslík pak dle zjištění SZÚ u nás nechybí pouze dětem ve věku čtyř až deseti let. V ostatních případech je jeho příjem v potravě nedostatečný u všech věkových skupin obyvatelstva.
„V případě žen starších 15 let dokonce žádná nedosahovala tohoto doporučení,“ uvedl ústav.
Nejvýznamnější zdroj draslíku ve stravě dospělých osob byla zelenina včetně brambor, která představovala více jak 25 procenta z celkového příjmu. Dále také pečivo, nápoje, červené maso, masné výrobky a ovoce. U dětí od čtyř do šesti let věku pak i mléko, cukrovinky a mléčné výrobky.
Pestrá strava je základem prevence onemocnění
Vyvážená strava s vysokým obsahem minerálních látek je tou nejlepší prevencí chronických i jiných onemocnění, upozorňují lékaři.
„Popsané nedostatky minerálních látek podporují rozvoj chronických zánětů. Ty se mohou stát tichým zabijákem, který přispívá ke kardiovaskulárním chorobám, rakovině, metabolickému syndromu, diabetu, depresím, demenci, poruchám imunitního systému a dalším stavům,“ varuje vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ Jiří Ruprich s tím, že tři z pěti lidí na světě umírají právě na nemoci spojené se záněty.
Několik jednoduchých rad pro udržení zdraví
- Konzumujte pestrou stravu odpovídající výdeji energie.
- Podstatou stravy není maso, ale nezpracované rostlinné potraviny. Především zelenina a méně ovoce a samozřejmě cereálie. Potřebujeme vlákninu, která zasytí a je skvělá pro zažívací trakt.
- Sladké cukry [sladké na jazyku] je třeba opravdu minimalizovat.
- Solení je zlozvyk Čechů, snažte se nahradit většinu soli kořením.
- Nezapomínat na kvalitní bílkoviny. Ty nejsou jen v mase, ale i v rostlinách, například v luštěninách.
- Samostatná kapitola je konzumace tuků. V mase, mimo ryb, není příliš vhodné složení tuků pro naše tělo.
- Dbejte na složení nápojů. Obyčejná voda je mnohonásobně zdravější než ochucené nápoje. Ty mají často vysoký obsah cukrů.
A je to podle něj současný životní styl, který vede lidi ke spotřebě velkého množství výrazně dochucovaných a průmyslově zpracovaných potravin. Ty ale neobsahují dostatečné množství potřebných živin.
Uspěchané a povrchní životní tempo
Ke špatným stravovacím návykům přispívá i rychlé životní tempo, kdy na přípravu pokrmů mnohým nezbývá čas, a tak se při vaření jen mále pracuje s čerstvými surovinami. Právě ty jsou ale pro rovnováhu živin v pokrmech a naše zdraví zásadní.
Svou roli v celkovém dopadu nedostatku živin na organismus sehrává i nedostatek pohybu, stres, špatný spánek, konzumace alkoholu a kouření.
„Bohužel, my Češi patříme z hlediska výživy mezi nejhorší v Evropské unii. O prevenci a zdravé výživě se sice hodně mluví, ale lidé se ještě nenaučili o sebe starat. Stále mnozí čekají, že je spasí akutní medicína. To je ale zcela chybný přístup“ uvádí Ruprich.
K lékaři už lidé přicházejí právě z důvodu poškození zdraví, kterému ale mohli sami jednoduše předejít, upozorňuje Ruprich.
Lidé u nás také často spoléhají na to, že situaci vyřeší užívání volně prodejných multivitaminů s minerály. Doplňky stravy jsou ale pouze nouzové řešení.
„Zásadní je vyvážená strava. U nemocných pak vhodnou dietu doporučí i praktický lékař, ale existují i nutriční terapeuti. Ti mohou lidem individuálně radit,“ radí odborníci ze SZÚ.
–RED–
