Řešení rakoviny konečníku a tlustého střeva je prevence

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] u nás onkologové kolorektální karcinom potvrdí u 7 700 osob ročně, 3 400 pacientů na rakovinu konečníku či tlustého střeva umírá. Řešení je prevence.

Nádor tlustého střeva a konečníku patří mezi hlavní onkologická onemocnění. Onkologové ho podstatně častěji diagnostikují u obyvatel z vyspělejších zemí. V mezinárodním srovnání Česká republika obsazuje místa porovnatelná s evropským průměrem. Dle dostupných dat z roku 2018 jsou čeští muži v evropském srovnání co do počtu diagnóz karcinomu tlustého střeva a konečníku na 14. místě. U žen je situace o něco příznivější, jsou na 19. pozici.

Prevence rakoviny konečníku a tlustého střeva je…

Pravidelná statistická data potvrzují, že kolorektální karcinom diagnostikují lékaři podstatně častěji u osob nad 50 let věku, o něco více pak u mužů. Typický věk českého pacienta s kolorektálním karcinomem sice leží v intervalu 65–74 let, ale téměř 18 procent všech nemocných je mladších 60 let.

I když přesné příčiny vzniku kolorektálního karcinomu stejně jako všech ostatních nejsou přesně známy, lékaři předpokládají i určitý vliv dědičnosti [14 až 20 procent]. Riziko onemocnění zvyšují chronická zánětlivá onemocnění, jako jsou Crohnova choroba, ulcerózní kolitida a také opakovaný výskyt polypů ve střevě.

Podle odborníků je tou nejlepší prevencí vzniku nádoru konečníku a tlustého střeva zdravý životní styl. Tedy pravidelný pohyb, žádné kouření a alkohol a vyvážená strava, při které je třeba se vyvarovat nadměrné konzumaci živočišných tuků, červeného masa a uzenin.

Nádor tlustého střeva a konečníku odhalí screening

V Česku byl již v roce 2009 zaveden plošný screening na včasný záchyt kolorektálního karcinomu. Jednou ročně se u nás mohou pojištěnci ve věku od 50 do 54 let nechat otestovat na skryté krvácení do stolice. Nenáročný test jim předá jejich praktický lékař, ženám pak i gynekolog. Pojištěnci nad 55 let se na okultní krvácení do stolice bezplatně testují jednou za dva roky.

Od loňského července [od 1.7. 2020] se navíc posunula věková hranice pro plně hrazené preventivní kolonoskopické vyšetření pro pojištěnce nad 50 let. Lidé od 50 do 54 let věku se tak mohou každoročně otestovat na okultní krvácení do stolice. Druhá možnost je pak pro ně kolonoskopie, kterou jim pojišťovny hradí ve frekvenci jednou za deset let.

„Je-li provedený test na okultní krvácení do stolice pozitivní, musí po něm následovat kolonoskopie. Neprovedení kolonoskopie v takové situaci, například z důvodu, že klient screeningu odmítne, ohrožuje jeho život,“ upozorňuje odborný garant Národního programu screeningu nádorů tlustého střeva a konečníku a ředitel Ústřední vojenské nemocnice Praha Miroslav Zavoral.   

Podle něj více než třetina vyšetření odhalí nějaký nález, nejčastěji adenomový polyp. Těchto nezhoubných výrůstků, které se ale mohou rozvinout v nádor, bylo za 13 let odhaleno u více než 113 000 lidí. Kolonoskopii podstoupilo přes 310 000 osob.

Hrazená vyšetření a adresné pozvánky k lékaři

Zvýšit účast na pravidelném screeningu kolorektálního karcinomu testem na okultní [skryté] krvácení do stolice mělo zvýšit adresné zvaní pojištěnců v riziku v letech 2014 až 2020. Šlo o evropský projekt na podporu prevence vybraných nádorových onemocnění, kdy měly zdravotní pojišťovny přesvědčit své klienty k návštěvě lékaře.

Bohužel screening kolorektálního karcinomu patří k těm méně úspěšným ve srovnání například se screeningem nádorů prsu nebo děložního hrdla a určitá část populace na vyšetření nepřichází i přes všechny možné výzvy. Smutná data pak dokládají, že v ČR i proto zůstává nadále velmi vysoký podíl nových pacientů s kolorektálním karcinomem diagnostikován v klinickém stadiu III nebo i vyšším. Což významně zhoršuje dosažitelné výsledky léčby a s tím související náklady na komplikovanější a zdlouhavější léčbu.

Přitom záchyt onkologického onemocnění v méně pokročilém stadiu, nejlépe pak ve fázi prekancerózy, dle onkologů výrazně zvyšuje naději na úspěšnou léčbu i dlouhodobé přežití.

Zájem o prevenci podporují i zdravotní pojišťovny

Jak již bylo zmíněno, screeningové vyšetření na okultní krvácení hradí tuzemské zdravotní pojištění jednou do roka svým klientům ve věku od 50 do 54 let. Od 55 let výše pak jednou za dva roky. Prevenci ale podporují zdravotní pojišťovny i mimo vyhlášené screeningové programy. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [ČPZP] přispívá svým klientům ve svém programu z fondu prevence až 500 korun na vyšetření tlustého střeva.

„Příspěvek je poskytován v případech, kdy vyšetření není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Zájem o příspěvek na prevenci rakoviny tlustého střeva je bohužel dlouhodobě minimální,“ říká tisková mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.

Upozorňuje, že pojišťovna loni za léčbu rakoviny tlustého střeva a konečníku vydala bezmála 400 milionů korun. A i když pacientů s touto diagnózou nepatrně ubylo, zřejmě v důsledku pandemie covidu-19, tak náklady každoročně rostou.

Počty pojištěnců ČPZP s rakovinou tlustého střeva a konečníku a náklady na léčbu

[Zdroj ČPZP]

Z dat pojišťovny tak vyplývá, že ta loni hradila léčbu nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku 5 064 pojištěncům. Což si vyžádalo náklady ve výši přibližně 396 milionů korun. Přitom o rok dříve léčbu kolorektálního karcinomu podstupovalo 5 171 pacientů a ČPZP za ni uhradila zhruba 345 milionů korun.

Veronika Táchová