Opravné daňové přiznání ukládá živnostníkům povinnost o změnách v příjmech a výdajích informovat také zdravotní pojišťovnu. K tomu použijí takzvaný opravný přehled. Přehled se pojišťovně podává i při nulovém obratu.
Opravné daňové přiznání pro finanční úřad ukládá osobám samostatně výdělečně činným [OSVČ] povinnost o novém výměru příjmů a výdajů zároveň informovat také zdravotní pojišťovnu. Změny živnostník oznamuje své smluvní pojišťovně do osmi dnů od odevzdání opravného daňového přiznání finančnímu úřadu. Pokud v průběhu roku, za který přehled odevzdává, změnil zdravotní pojišťovnu, opravný přehled pak zasílá oběma pojišťovnám.
Opravný přehled podává OSVČ na formuláři pro daný rok
Opravný přehled živnostník podává na formuláři, který je ke stažení na webových stránkách jeho zdravotní pojišťovny, případně si jej vyzvedne přímo na její pobočce. Třeba je ale vždy použít Přehled pro kalendářní rok, za který se údaje o příjmech a výdajích mění. Tedy pokud OSVČ upravuje údaje například za rok 2019, pak si vytiskne či elektronicky vyplní Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2019. V jeho záhlaví pak zatrhne typ přehledu „opravný“ [vedle označení řádný, pozn. red.].
Opravný přehled pojišťovně: Přeplatek vs. nedoplatek
Pokud v opravném přehledu pro zdravotní pojišťovnu vyjde OSVČ nově nižší částka, než už za daný kalendářní rok zaplatil, považuje pojišťovna opravný přehled za žádost o vrácení přeplatku na zálohách. Výjimka je, když živnostník požádá o použití přeplatku na úhradu záloh pojistného pro další období.
V opačném případě [při vzniku nedoplatku, pozn. red.] jej živnostník musí zdravotní pojišťovně vyrovnat. Dlužné pojistné pak doplácí nejdéle do třiceti dnů od jeho vyměření.
Přehled OSVČ podávají i při nulovém obratu
Přehled o příjmech a výdajích mají povinnost zdravotní pojišťovně odevzdat i OSVČ, které v předchozím kalendářním roce neměly z podnikání žádné příjmy ani výdaje. Jsou totiž stále u pojišťovny registrovány jako OSVČ. A proto mají i povinnost hradit měsíční zálohy a pravidelně podávat přehledy.
Podávat přehled nemusí pouze živnostníci s přerušenou či zrušenou činností. Pokud tak ovšem učinili třeba v polovině roku, pak podávají v následujícím roce přehledy za měsíce, ve kterých živnost ještě provozovali. Tedy například pouze za prvních šest měsíců.
V dalších letech, kdy podnikání živnostník neobnoví, už přehled nepodává. Přičemž doba přerušení není nijak omezena. Zahájení činnosti ale musí OSVČ zdravotní pojišťovně ohlásit, následně odvádět zálohy a odevzdávat přehledy o příjmech a výdajích.
Zmínit je třeba také živnostníky, kteří odcházejí do penze. I za ně totiž hradí pojistné stát. Zdravotní pojišťovně však musejí svůj odchod oznámit, aby je zařadila do kategorie státních pojištěnců a inkasovala pojistné od státu. U zaměstnanců řeší tyto povinnosti jejich zaměstnavatel, živnostníci se musejí starat sami. Provozovat živnost mohou ale i důchodci. Při plánované delší pauze pak stačí činnost, jak již bylo řečeno, přerušit na neurčito. Datum ukončení a přerušení totiž závisí jen na podnikateli samotném. Stanovit si ho však nemůže dodatečně, tedy se zpětnou platností.
–VRN–
