Více než polovina obyvatel zemí EU už je proti covidu-19 plně naočkována. Některé země začaly podávat třetí dávku vakcíny. Což ale kritizuje Světová zdravotnická organizace [WHO]. Podle ní mají nyní vakcínu dostat chudé země.
Přes polovinu plně naočkovaných překonalo 13 států sedmadvacítky, včetně těch nejlidnatějších. Tedy Španělska, Itálie, Německa a Francie. Alespoň jednu dávku očkovací látky dostalo přes šedesát procent unijních obyvatel. Unijní země tak v rychlosti vakcinace proti covidu-19 překonaly Spojené státy. Proočkovanost tam k 1. srpnu dosahovala 49,7 populace, EU ke stejnému datu naočkovala 49,8 procenta lidí.
Malta naočkovala 74 procent lidí, Bulharsko 14 procent
Nejvyšší procento naočkovaných v unii vykazuje ostrovní Malta, kde vakcínu dostalo pře 74 procent lidí. Za ní je s 59 procenty naočkovaných Belgie a Španělsko s 58 procenty. V České republice má podle dat Ministerstva zdravotnictví ČR očkování dokončeno zhruba 45 procent obyvatel. Nejméně lidí očkovací kampaň zřejmě oslovila v Bulharsku, kde vakcínu dostalo pouhých 14 procent obyvatel a v Rumunsku s 25procentní proočkovaností.
V součtu tak očkovací schéma dokončilo 223,8 milionu osob EU z jejích celkem zhruba 447,7 milionu obyvatel. Agentura AFP ale upozorňuje, že rychlost očkování v unijních zemí oproti předchozím týdnům zpomaluje.
Teď jsou na řadě chudé země
Kvůli dostatku a někde až přebytku vakcín proti covidu-19 se v unijních zemích vážně mluví o zahájení přeočkování třetí dávkou vakcíny. Starším a nemocným lidem již třetí dávku nabízejí například Německo a Francie, ale i Izrael a některé z dalších blízkovýchodních států. V Česku má odborná skupina vydat doporučení k přeočkování třetí dávkou do konce srpna.
S podáním třetí dávky vakcíny v tuto chvíli vyslovila nesouhlas Světová zdravotnická organizace [WHO]. Její předseda Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval hospodářsky vyspělé země k dočasné stopce přeočkování třetí dávkou. Nejprve je dle jeho slov třeba zvýšit proočkovanost v chudých zemích, a to minimálně na deset procent.
„Země s vysokými příjmy podaly 100 dávek na 100 obyvatel. Nízkopříjmové země mohly současně podat jen 1,5 dávky na 100 obyvatel, protože jim vakcíny chybějí,“ uvedl s tím, že trend je nyní nutné otočit tak, aby většina vakcín šla nízkopříjmovým zemím namísto těm s vysokými příjmy.
Upozornil, že vědci nejsou v tuto chvíli ani zajedno, zda třetí dávka podaná lidem, kteří již dvě obdrželi, účinně brání v šíření koronaviru. Přeočkování by se dle Tedrose mělo ve vyspělých zemích zastavit alespoň do konce letošního září.
Slibně vypadající COVAX v zajištění vakcín pohořel
Do poloviny letošního května obdržely chudé země méně než jedno procento světové nabídky vakcín. Selhala tak ambice projektu COVAX spadající právě pod WHO, který měl soustředit nákupy jak pro bohaté, tak chudé země a rozdělovat je „spravedlivě“. K tomu ale nikdy nedošlo. V bohatých zemích, které vakcínu vyráběly, měl přednost domácí trh. V USA zcela opustili koncepci COVAX a EU vypracovala vlastní plán priorit nákupu.
V září si bohaté země, které se na celosvětové populaci podílí 13 procenty, rezervovaly 51 procent očekávané produkce vakcín. USA vývoz očkovacích látek a surovin k jejich výrobě zakázaly a EU dávky, které nerezervovala pro sebe, rozvezla do ostatních bohatých zemí.
Když se v USA a EU v červnu téměř naplnila domácí poptávka po vakcínách, uskupení G7 oznámilo plán do konce roku darovat 870 milionů dávek. Na úspěšný boj s pandemií je však podle WHO třeba v průběhu příštích dvanácti měsíců jedenáct miliard dávek. Zatím není jasné, jak tohoto cíle dosáhnout. WHO proto navrhuje pozastavit třetí kolo očkování a soustředit vakcíny do chudých zemí s minimální proočkovaností obyvatel.
–VRN/ČTK–
