Odměny za podzimní vlnu covidu někteří ze zdravotníků v neakutní péči stále nedostali. Peníze jim mají přijít nejpozději v první polovině srpna. Pokud nedorazí, odbory ve zdravotnictví nabídly pomoc při vymáhání soudní cestou.
Odměny za podzimní vlnu covidu dostávají na rozdíl od té jarní plošně všichni lékaři i nelékařský personál v lůžkové a ambulantní péči. Poskytovatelé v segmentu lůžkové péče žádali o peníze na odměny u Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] do 9. dubna prostřednictvím vyhlášené dotační výzvy. Těmto zaměstnancům mimořádné odměny přišly většinou v květnové výplatě, reálně tedy v první polovině června. Ze státního rozpočtu se na ně vydalo podle MZ ČR 12,4 miliardy korun.
V neakutní péči se na odměny za podzimní vlnu čeká
Oproti tomu pracovníkům v ambulantním sektoru a u záchranné zdravotnické služby vyplácí odměny za práci od října 2020 do února 2021 zdravotní pojišťovny. Jejich převod ale zdržela i novelizace kompenzační vyhlášky, která mimo jiného upravuje dorovnání výpadků poskytovatelům zdravotní péče kvůli zákazu plánované operativy. A právě její součástí je také úprava mimořádných odměn pro zdravotníky v neakutní péči a záchrannou zdravotnickou službu.
A i když byla kompenzační vyhláška schválena v červnu a zdravotní pojišťovny poskytovatelům podle nasmlouvaných dohod peníze na mimořádné odměny vyplatily, dosud je někteří nedostali. Podle Dagmary Žitníkové z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. jde o stovky případů. Někteří zaměstnavatelé odměny podle ní dokonce vyplatit odmítali. Jiní zase tvrdili, že je zatím ani nedostali. Podle odborů má v součtu nárok na odměny za druhou vlnu covidu-19 téměř 120 tisíc zdravotníků ve 30 tisících zdravotnických zařízeních. Náklady zdravotních pojišťoven na odměny dosahují částky 8,5 miliardy korun.
Podle Žitníkové jsou mezi zaměstnavateli, kteří prozatím mimořádné odměny nevyplatili, menší ordinace s jedním lékařem a zdravotní sestrou i větší privátní kliniky. K výplatě se dle jejích slov odmítavě postavily také některé z lékáren a dopravní zdravotní služba. Někteří podle ní chtěli peníze využít na jiné účely. Jmenovitě třeba na nákup přístrojů nebo rekonstrukce.
Odboráři vyčkají do poloviny srpna, pak začnou jednat
Kompenzační vyhláška podle odborů ale jasně uvádí, že peníze mají jako odměna směřovat přímo ke zdravotníkům.
„Kdo by je použil za jiným účelem, tak se dopouští porušení zákonného předpisu spolu s možnými sankcemi,“ upozornila Žitníková.
Zmínila dopis ministerstva zdravotnictví. V něm stojí, že pokud úřad zjistí nevyplacení odměny zdravotníkům s nárokem na ně, vyzve jejich zaměstnavatele k nápravě.
„Za ministerstvo zdravotnictví je zcela neakceptovatelný postup, kdy zaměstnavatel odmítá vyplatit tyto finanční prostředky svým zaměstnancům,“ cituje z dopisu svaz ve své zprávě.
Zástupci zaměstnanců ve zdravotnictví s výplatou odměn vyčkají ještě zhruba do poloviny srpna. V tu dobu už by měly peníze na účty dorazit společně s červencovou výplatou. Pokud se tak nestane, upozorní odbory konkrétně na tyto zaměstnavatele ministerstvo zdravotnictví a financí.
Co dělat, když zaměstnavatel odměnu prostě nevyplatí
Pokud se nepodaří se zaměstnavatelem na výplatě mimořádné odměny domluvit, doporučují se odboráři obrátit na zdravotní pojišťovny. A to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Čímž si zjistí, jestli peníze jejich zaměstnavateli vůbec vyplatily.
A za další, jestli měly tyto zaměstnance uvedené v přílohách smluv. Právě jejich častá absence totiž pozdržela výplatu od zdravotních pojišťoven, které z nich při transferu finančních prostředků vycházely. Což uznali i sami odboráři. Nedostatky ve smlouvách ohledně počtu zaměstnanců a úvazků měly podle nich až dvě třetiny zařízení. Členům svazu odboráři navíc nabídli pomoc, pokud by se chtěli o odměnu soudit.
–RED/ČTK–
