Klimatizace kardiakům nesvědčí. Stejně jako jim neprospějí vysoké teploty a ostré sluneční paprsky. Preventivní opatření v letních měsících připomíná nejen pacientům s onemocněním srdce a cév předseda českých kardiologů Aleš Linhart.
Srdeční onemocnění u nás ročně přivede do nemocnic více než čtvrt milionu lidí. Na selhání srdce v Česku ročně umírá přes pět tisíc pacientů. Nemoci oběhové soustavy tak patří u české populace již několik let k nejčastější příčině úmrtí.
A právě letní měsíce, kdy lidé vyrážejí na dovolené, pobývají venku ve vysokých teplotách a častěji zapomínají i na užívání léků, ještě zvyšují riziko srdečního selhání. Kardiologové proto připomínají několik jednoduchých pravidel, na která by měli v letních dnech myslet hlavně pacienti s onemocněním srdce a cév.
Ochlazení klimatizací ano, ale jen na chvíli
Teplotní rozdíly vnitřních a venkovních prostor nemají podle doporučení odborníků přesáhnout 7 °C. Prudké změny teploty vzduchu totiž nadměrně zatěžují cévní a srdeční systém. Často způsobují také ucpávání dutin, rýmu i vážnější zdravotní obtíže.
„Našim pacientům, zejména těm, kteří trpí vleklým srdečním selháváním, může rychlé střídání teplot jejich stav rychle zhoršit,“ potvrzuje přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze a 1. LK UK Aleš Linhart s tím, že pacienti se srdečním onemocněním mají klimatizaci používat s podstatně větší rozvahou.
Sluníčko prospěje kardiakům jen ve stínu
Vysoké teploty, těžký vzduch a ostré sluneční paprsky kardiakům neprospívají. Ve vysokých teplotách především kolem poledne by proto měli omezit fyzickou zátěž. Pobývat spíše ve stínu, nebo alespoň na polostinném místě. A myslet na pití hlavně čisté [neslazené] nebo minerální vody. Nejlépe s žádným obsahem alkoholu. Zároveň dávat přednost spíše lehkým pokrmům, pokud možno bez živočišných tuků.
„U nemocných s vysokým krevním tlakem, kteří užívají léky, může velká ztráta tekutin pocením vést k velkým poklesům tlaku spojeným s nevolností a slabostí,“ říká Linhart.
Na dovolenou si pak kardiaci dle jeho doporučení nesmí zapomenout přibalit papír s alespoň základními informacemi o svém onemocnění a užívaných lécích. Nejlépe pak v anglickém jazyce. Od věci není si vybírat místo pro dovolenou s ohledem na svůj zdravotní stav. Kvalitní lékařská péče totiž není všude stejně dostupná.
„Samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění. Spoléhat na proplacení výloh ze základního zdravotního pojištění se nevyplácí, částky účtované za péči často přesahují úhrady našich pojišťoven,“ upozorňuje profesor Linhart.
Připomíná dále, že i na dovolené má každý kardiak pravidelně užívat předepsané léky. Jejich vysazované při dovolené či cestování není dle jeho slov rozhodně namístě. Případné přerušení medikace má pacient probrat se svým ošetřujícím lékařem. Platí to i v případě, že má pacient pocit, že mu léky nedělají dobře. Některé přípravky mohou totiž při náhlém vysazení vést k prudké a nežádoucí reakci organismu.
Bouřky v letních časech infarkt nepřivodí
Pacienti s onemocněním srdce a cév stejně jako odborníci neustále řeší vliv změny tlaku a počasí na kardiovaskulární systém. Někteří se domnívají, že hlavně při bouřkách se výrazně zvyšuje riziko infarktu. Podle profesora Linharta však u nás takové nebezpečí nehrozí a kardiaci se bouřek obávat nemusejí.
„Prudké poklesy i vzestupy atmosférického tlaku sice vliv na vyšší četnost infarktu mají, ale hlavně v podzimních a zimních obdobích. Česká republika zatím nepatří k zemím s tak vysokými teplotními maximy v létě,“ ubezpečuje.
V letních měsících pak spíše varuje před větší fyzickou námahou a náročnými sporty. I krátká procházka v horkých letních dnech je pro pacienta s onemocněním srdce a cév namáhavá. Naplánovat je ji vhodnější do večerních hodin nebo chladnějších dnů.
Veronika Táchová
