Za nevyužitou polní nemocnici v pražských Letňanech Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] aktuálně uvolnilo ze svého rozpočtu 88 mil. Kč. Peníze poslalo Fakultní Nemocnici Bulovka [FNB], která je poslala firmě ABF miliardáře Pavla Sehnala.
Bulovka před časem žádala o peníze za polní nemocnici Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. To ale žádost podle mluvčího nemocnice Filipa Řepy zamítlo s odůvodněním, že náklady spojené s nájmem a provozem letňanské polní nemocnice jsou věcí smlouvy mezi nemocnicí a soukromou firmou ABF. Nemocnici doporučilo, aby se obrátila na svého zřizovatele, tedy MZ ČR.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO] počátkem června uvedl, že situaci chce vyřešit během týdnů. Což se také stalo. Včera na svém twitterovém účtu oznámil, že jeho úřad odeslal na účet FN Bulovka 88,2 milionu korun za provoz polní nemocnice v Letňanech.
„Bulovka dostala zřízení nemocnice od ministerstva zdravotnictví pokynem, je tedy spravedlivé jí náklady uhradit,“ vysvětlil ministr Vojtěch s tím, že jeho resort vyčlenil peníze v rámci svého rozpočtu.
Vcelku nepromyšlená akce
Polní nemocnici v pražských Letňanech zřídila v halách výstaviště PVA EXPO loni v polovině října česká armáda. Měla vykrýt nedostatek lůžek v nemocnicích kvůli šířící se vlně nákazy koronavirem. K jejímu zprovoznění ale nikdy nedošlo. Hlavní problém byl v nedostatku personálu, kterého se nedostávalo v nemocnicích, nikoli v počtu lůžek. Situaci MZ ČR tehdy řešilo vyhlášením pracovní povinnost pro studenty medicíny i nelékařských oborů.
Ani to ale situaci s nedostatkem personálu neřešilo. Přesto v polovině října 2020 zřízení polní nemocnice v prostorách výstaviště vláda schválila. Tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula [za ANO] uvedl, že praní prádla nebo zajištění jídla bude navázáno na Bulovku, která to má k Letňanům nejblíž. Premiér Andrej Babiš [ANO] upřesnil, že personál do nemocnice dodají pražské nemocnice. Ředitel Fakultní Nemocnice Bulovka Jan Kvaček avšak už tehdy reagoval, že personál bude v nemocnicích chybět, pokud ho přesunou k provizorním lůžkům. Ale ani to nezabránilo zahájení „provozu“ nemocnice.
Vůbec nejlepší byznys je ten se státem, ukazuje případ
Smlouvu o pronájmu uzavřela FN Bulovka s majitelem výstavních prostor firmou ABF, kterou vlastní miliardář Sehnal, nakonec 17. října 2020. Podle dokumentu v registru smluv měla nemocnice do 30. listopadu zaplatit 22 milionů korun bez DPH. Celkové náklady do února, kdy byla za ministra Jana Blatného [za ANO] polní nemocnice zrušena, vyčíslila nemocnice na téměř 100 milionů korun.
„Nemocnice byla postavena v určité době a kontextu. Nepřísluší mi hodnotit okolnosti jejího vzniku a dobu jejího trvání. V momentě, kdy jsem dostal dotaz na smysluplnost jejího setrvání, jsem se k takovému dotazu jasně vyjádřil,“ uvedl v době zrušení nemocnice v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz tehdejší náměstek ministra Blatného Vladimír Černý.
Ale ani oněch sto milionů korun nebyla konečná částka. Další peníze stála součinnost armády a Správy státních hmotných rezerv [SSHR]. Ta do nemocnice nakupovala v rychlosti i lůžka a další vybavení. Vedle nájmu platila nemocnice Sehnalově firmě také energie a další služby.
Nemocnice v Brně se obešla bez finančních ztrát
Není divu, že akce polní nemocnice v pražských Letňanech byla po celou dobu své krátké existence kritizována pro její nehospodárnost. Jakkoli vzešla v době nejsilnějších obav z šíření nákazy koronaviru, příklad brněnské polní nemocnice ukazuje, že šlo k věci přistoupit i jinak. To je s podstatně menšími ekonomickými ztrátami.
V podstatně úspornějším režimu totiž vznikla a fungovala rezervní polní nemocnice vystavěná na brněnském výstavišti loni počátkem listopadu. Tu nechalo zřídit Město Brno a na jejím provozu se domluvilo s Fakultní nemocnicí Brno [FN Brno]. Nájem za nemocnici stanovila městská firma Veletrhy Brno na symbolickou jednu korunu. Kapacita nemocnice byla kolem 300 lůžek. Na personálním zajištění se její provozovatel dohodl se zástupci Českého červeného kříže [ČČK]. V případě potřeby měl k ruce i speciální traumatým složený ze šesti lékařů a 18 zdravotních sester různé odbornosti. Město na zřízení dalo kolem dvou milionů korun. Na úhradě nákladů za provoz se pak podílelo město, kraj i Fakultní nemocnice Brno.
Na závěr ještě dodejme, že i když se ani brněnská polní nemocnice pro pacienty nikdy nezprovoznila, tak v rámci úspor v ní město zřídilo velkokapacitní očkovací centrum.
–VRN/ČTK–
