Léčebné konopí si jako vůbec první zdravotnické zařízení v Česku začala pěstovat Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně [FNUSA]. Výpěstky chtějí tamní lékaři použít ve výzkumu a časem i k léčbě pacientů.
S léčbou pacientů s pomocí farmaceutického konopí mají lékaři z FNUSA již letité zkušenosti. Poprvé v Česku se v nemocnici začalo používat ve formě kapslí k léčbě bolesti, které se vyrábějí ve zdejší nemocniční lékárně. Nyní chtějí lékaři v jeho používání při léčbě pokračovat a rozšířit jeho možnosti využití.
„Nejpropracovanější je léčba [pomocí konopí, pozn. red.] bolesti. Jako velmi nadějné se ale jeví i použití v neurologii nebo dermatologii. Otázka výzkumu není rozhodně otázkou na jednu „letní sezónu“, ale jde o komplexní rozvoj celé vědecké disciplíny zaměřené na rostlinu konopí,“ vysvětluje vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA a LF MU Radovan Hřib.
Hlavní cíl výzkumu je podle něj rozvoj konopné léčby. Ta má totiž mnoho neprobádaných oblastí a zatím i jen slabě vědecky podložené výsledky. Jakkoli se ty jeví jako nadějné.
Otazníků kolem léčebného konopí je ještě mnoho
K realizaci plánů nemocnice by měla pomoci i v senátu projednávaná novela o návykových látkách. Novela mimo jiné upravuje rozšířené možnosti pro pěstování léčebného konopí.
Spojení klinické části s výzkumem účinků léčebného konopí ve FNUSA v Brně nahrává i fungování tamního Mezinárodního centra klinického výzkumu. Vědečtí pracovníci tak mohou propojit samotnou pěstírnu s týmy výzkumného centra.
„Tohle spojení a garance standardizovaného materiálu pro vlastní výzkum, navíc s možností uplatnit výsledky v praxi, u pacienta, je dokonce světově unikátní,“ říká vedoucí Klinicko-farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA Václav Trojan.
Další výhoda vlastní pěstírny léčebného konopí jsou i podstatně nižší náklady spojené s jeho nákupem. A to k lékárenskému, preklinickému, případně i klinickému výzkumu.
„Což zahrnuje třeba i nové léčebné formy jako je extrakce na míru pacientovi, vývoj dalších medicínských odrůd léčebného konopí, moderní formy léčiv například s nanočásticemi a podobně,“ vyjmenovává Radovan Hřib.
Léčebné konopí se pěstuje bez pesticidů a další chemie
Sečteno a podtrženo nemocnice má natolik ambiciózní plány s léčebným konopím, že se ho již na začátku letoška rozhodla sama pěstovat. Teď má i speciální povolení k zacházení s rostlinami o vysokém obsahu THC. Nemocniční pěstírna [vpravo] přitom již funguje, i když zatím jen ve zkušební verzi. A podmínky jejího provozu nejsou zrovna jednoduché.
„Vypěstované konopí musí být ve farmaceutické kvalitě. V žádném případě nesmí dojít například k zavlečení infekce zvenčí,“ upozorňuje Trojan.
Pracovníci v pěstírně proto dodržují přísná hygienická opatření, aby snížili riziko přenosu patogenů z oblečení nebo rukou na absolutní minimum. Do pěstebních prostor smí vstupovat jen velmi omezený počet lidí. Při pěstování se nesmí v žádném případě používat pesticidy ani jiné látky pro podporu růstu či výnosu rostlin.
„Zvolili jsme systém pěstování na čedičové vatě s řízením kapénkové závlahy. Je tam i přesný monitoring a řízení všech externích faktorů – světla, tepla nebo vlhkosti. Zařízení pěstírny budeme moci v brzké době i ovládat a monitorovat online a na dálku,“ říká Václav Trojan k fungování provozu.
Sledování růstu rostlin a vlivů na produkci THC
V další části výzkumu pak vědci chtějí zkoumat vlivy externích podmínek na růst rostlin či samotnou produkci obsahových látek v květenství. Získaný extrakt je totiž směsicí účinných látek z konopí. Velký zájem je například o CBD kanabidiol pro jeho regenerační vlastnosti po námaze. Látky, extrahované z konopí, nebo jejich směsi, budou vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA testovat zprvu na buněčných kulturách.
„Cesta ke klinické studii je u látek, které by se měly stát léčivem, velmi dlouhá. U doplňků stravy, mezi které patří například CBD kanabidiol, je to jednodušší,“ upozorňuje Václav Trojan.
Dodává, že i proto již letos na podzim začne klinická studie s látkami CBD a formy CBD nano na třiceti přihlášených dobrovolnících.
Veronika Táchová