Třetina loňských nákaz tuberkulózou [TBC] se v Česku potvrdila u cizinců, často z Ukrajiny, Vietnamu a Indie. Za vyšší nemocností TBC u nich stojí slabé sociální prostředí i fyzicky náročná práce. To vše oslabuje imunitu a zvyšuje riziko infekce.
Loni se v Česku tuberkulóza [dříve souchotě, úbytě, případně oubytě, pozn. red.] potvrdila u 368 pacientů. O rok dříve jich bylo o 96 více, celkem 464 nákaz. V Česku na TBC loni zemřelo 24 lidí, což odpovídá zhruba 6,5 procentům z nemocných. Podle celosvětových údajů ale kolem 15 % nemocných tuberkulóze podlehne.
Tuzemský problém, který má co dočinění s pandemií covidu-19, je, že zhruba desetina nemocných léčbu loni přerušila nebo o jejich terapii nemají lékaři žádné informace. U lidí s nedokončenou léčbou přitom hrozí rozvoj vysoce rezistentní formy tuberkulózy, jejíž léčba pak trvá několik let.
Třetina nakažených byla z ciziny
Zhruba třetina nakažených TBC se narodila mimo Českou republiku. Důvodem častějšího přenosu tuberkulózy mezi cizinci však není nízká proočkovanost nebo to, že by se v jejich původní zemi proti TBC vůbec neočkovalo.
„Je to přesně naopak, tyto země očkují více než země, kde je tuberkulózy málo,“ říká vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Fakultní nemocnice Bulovka Jiří Wallenfels.
Nemoc u nich podle něj propuká častěji i kvůli tomu, že v Česku žijí v náročnějších podmínkách. Mají těžkou manuální práci, což vede k oslabování imunitního systému a vyšší náchylnosti k nákaze.
I přesto podle Jiří Wallenfelsa nejsou případné obavy z nekontrolovaného šíření TBC na místě. Onemocnění není totiž podle něj tak nakažlivé jako například covid-19.
„Udává se, že aby se člověk nakazil, musel by být s nemocným v uzavřeném prostoru osm hodin,“ říká.
Navíc ne všechny formy tuberkulózy jsou infekční. Riziko, že se člověk nakazí během cesty v MHD, je tak podle něj skutečně minimální.
Zrušení plošné vakcinace proti TBC v Česku
Plošné očkování novorozenců proti tuberkulóze v Česku skončilo před více než deseti lety. A Podle Wallenfelse šlo o správné rozhodnutí. Problém vakcinace podle jeho slov spočívá v tom, že z běžně používaných vakcín má očkovací látka proti tuberkulóze nejvíce nežádoucích účinků. Vakcína navíc chrání pouze proti těžkým formám dětské tuberkulózy, a takové případy jsou v ČR vzácné. Z loňských případů TBC se jen dva týkaly dětí do 15 let.
„Co se týče případů u dětí, máme jednu z nejlepších situací na světě a nic na tom nezměnilo ani zrušení plošné vakcinace,“ upozorňuje.
Jeho slova potvrzuje také Karolína Doležalová z Dětské plicní ambulance Thomayerovy nemocnice v Praze.
„Incidence tuberkulózy v České republice je na historickém minimu. Patříme mezi státy s velmi nízkou incidencí TBC. Počet případů onemocnění dětí a dorostu nepřesahuje ani po zrušení kalmetizace deset dětí za rok,“ potvrzuje.
Vakcínu proti nemoci lékaři prvně podali před sto lety
Stejně jako před 100 lety, kdy byla první vakcína proti TBC podána, se i nyní používá očkovací látka obsahující oslabený kravský kmen Mycobacterium bovis. S tím rozdílem, že tehdy ji pacienti polykali, dnes se píchá mělce do kůže. Její plošné nasazení u dětí [v Česku v roce 1953, pozn. red.] a s tím spojené komplikace v minulosti často způsobovaly zpoždění v dalším povinném očkování dětí proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, přenosné dětské obrně a dalším závažným infekčním chorobám. Navíc u dospělých má vakcína podle Wallenfelse nedostatečnou účinnost.
„Většina případů tuberkulóz, které tu dneska máme, je u lidí, kteří byli očkováni. Byť toto samo o sobě mnoho o účinnosti nevypovídá,“ říká.
Statisíce infikovaných lidí, avšak bez příznaků
Podle odborníků v Česku žijí statisíce lidí, které se infikovaly tuberkulózními bacily. Jen asi u pěti až deseti procent z infikovaných se někdy v životě rozvine tuberkulóza. Obvykle se tak stane v prvních dvou letech po nákaze. Vyloučena není ale ani infekce například po deseti letech, obvykle v důsledku oslabení imunity člověka.
Právě slabé sociální zázemí je důvod, proč se tuberkulóza rozvine podstatně častěji u lidí v sociální nouzi, s virem HIV, u transplantovaných pacientů, starších osob nebo pacientů podstupující biologickou terapií. Obecně mezi nemocnými převládají muži.
Proti TBC se v Česku očkují děti v riziku nákazy
Většina unijních zemí od plošného očkování proti TBC ustoupila již před několika lety. V Česku se nyní očkují pouze děti ve vyšším riziku onemocnění. Jsou jimi novorozenci ze zemí s vysokým výskytem tohoto onemocnění. Dále děti, jejichž rodiče, sourozenci a další členové společné domácnosti onemocnění mají nebo měli.
Ročně jde podle Wallenfelse spíše o jednotky procent ze zhruba 110 tisíc dětí, které se v Česku narodí. Rizikovost dítěte posuzuje v dotazníkovém šetření s rodiči lékař již na novorozeneckém oddělení.
Nejúčinnější způsob, jak šíření infekce TBC v populaci kontrolovat, je rychlé a včasné vyhledání nemocných. Je to v podstatě podobné jako u covidu. Zároveň se musí vytrasovat jejich blízké kontakty a nasadit důsledná léčba. Ta však trvá minimálně šest měsíců.
–ČTK/VRN–
