Psychiatři upozorňují na vyšší zájem o jejich služby od lidí, u nichž proticovidová opatření prohloubila problémy s alkoholem. Důvody jsou větší stres, lockdowny a nemožnost docházet na setkání anonymních alkoholiků i celková izolace.
Polikliniky Agel Ostrava dnes plní pacienti, kteří ztratili v uplynulém roce zaměstnání nebo zažívali nadměrný stres a řešili to alkoholem. Uvádí to lékař Stanislav Ostatník z tamější psychiatrické ambulance a vysvětluje i proč: „Opatření zavedená k omezení šíření viru představovala extrémní rizikový faktor, nejvíce u osob s problémovým pitím alkoholu a u těch, kteří abstinují kvůli závislosti.”
Upřesňuje, že lidé se závislostí na alkoholu v minulých měsících bojovali se svým problémem zcela osamoceni, protože nemohli docházet ani na setkávání anonymních alkoholiků. V potížích ale nejsou „pouze“ lidé, kteří se rozhodli svou závislost léčit. Naopak k nim přibyli i další, jež se naopak závislými na alkoholu stali či začali rizikově pít.
„V mé ordinaci jsem zaznamenal případy podnikatelů, kteří kvůli zavření podniků přiznali zvýšenou konzumaci alkoholu. Zaznamenal jsem ale i případy, kdy v důsledku lockdownu nebylo možné najít si bydlení ve městě, s následným setrváním v izolaci, třeba na venkově nebo v jiném městě, a zvýšenou konzumací alkoholu,” říká Stanislav Ostatník.
Podle něj nyní pijí především lidé, kteří kvůli koronavirové krizi ztratili zaměstnání, dostali se do problémů a v alkoholu hledají řešení. Potíž dle jeho slov je, že mnozí bohužel stále používají alkohol jako určitý způsob samoléčby. Upozorňuje i na změnu způsobu rizikového pití, které přinesl covid-19.
„Z restaurací, hospod a barů se lidé přesunuli do soukromí. Kdo tedy hodně popíjel už před pandemií, pil v mnoha případech ještě více během ní,“ dodává s tím, že v praxi se najdou samozřejmě i opačné případy.
Covid akceleroval změny i problémy s alkoholem
Slova ostravského psychiatra nepřímo potvrzuje průzkum z období od 10. 5. do 1. 6. 2021 mezi členy Psychiatrické společnosti ČLS JEP [PS ČLS JEP], kteří poskytují ambulantní psychiatrickou péči. Z jeho výsledků vyplynulo, že psychiatři ve svých ambulancích zaznamenali až třetinový nárůst nových pacientů trpících depresemi a úzkostmi.
Příčiny zvýšeného výskytu duševních onemocnění podle přednosty Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze a místopředsedy PS ČLS JEP Martina Anderse souvisejí taktéž s pandemií.
„Situace, v níž se celá společnost nachází kvůli pandemii, klade na lidskou psychiku obrovské nároky. Jednak jsou to obavy z nemoci samotné a jejích důsledků, kterými mohla být i ztráta blízkých nebo přátel. Stejně závažné jsou sociálně-ekonomické aspekty, obavy za ztráty práce, jistoty příjmu, velmi náročné slaďování pracovního života například se školní docházkou dětí, oslabené sociální vazby,“ vyjmenovává.
Z průzkumu dále vyplynulo, že nárůst pacientů trpících poruchami nálady [tj. depresí] v rozmezí 20 a 30 procent uvedlo 82 procent psychiatrů. S vyšším výskytem úzkostných poruch, a to nejčastěji 30 až 40 procent, se ve své praxi setkalo 88 procent lékařů. Kromě toho, že mnozí pacienti kvůli obavám z covidu-19 nedocházeli na návštěvy k psychiatrům, vnímalo 20 procent lékařů zvýšený počet pacientů, kteří předčasně přerušili svou léčbu. U sedmdesáti procent pacientů, kteří již depresemi či úzkostmi trpěli, psychiatři zaznamenali zvýšenou potřebu kontaktů.
Alkohol stojí zdraví tisíců lidí a miliardy korun ročně
Na rostoucí počty duševně nemocných pacientů odborná společnost upozorňovala již po první a druhé vlně covidu-19. Podle jejích zástupců se navíc přibližně u pětiny lidí, kteří onemocnění covid-19 prodělali, objevují psychické následky v různém časovém odstupu. Psychiatři proto dlouhodobě nabádají veřejnost neřešit psychické obtíže alkoholem.
Což se však v Česku, které je k užívání alkoholu i jeho propagaci velice tolerantní, ukazuje jako problém.
„Adolescenti, kteří běžně vidí ve svém okolí rodiče, příbuzné či známé osobnosti pijící alkohol, mají tendenci toto chování napodobovat. Mezi mladými lidmi tak převládá názor, že ´normální je pít´, a to i před nabytím plnoletosti,” tvrdí Stanislav Ostatník.
Výsledek je, že podle průzkumů denně pije alkohol až šest set tisíc Čechů. Rizikově alkohol popíjí téměř milion Čechů. A ani čísla, která hovoří o nákladech státu spojených s užíváním alkoholu, nejsou zanedbatelná. Odhady hovoří o 59 miliardách korun ročně. Což jsou bezmála dvě procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Z hlediska nákladů zdravotního systému alkoholové závislosti ročně vyjdou na více než dvanáct miliard korun.
–DNA–
