Cestovní zdravotní pojištění pro cizince s dlouhodobým pobytem v ČR má být nově sjednáváno alespoň na 120 tisíc eur [cca 3 mil. Kč]. Úpravu novely cizineckého zákona včera [29.6.] doporučil senátní zdravotní výbor. Zároveň odmítl navrhované pojištění cizinců jen u Pojišťovny VZP po dobu pěti let.
Podle nové úpravy by cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR měli mít povinně sjednané cestoví zdravotní pojištění minimálně na částku 120 tisíc euro [cca 3 mil. Kč]. Což je dvakrát více než nyní. Výbor na svém jednání dále navrhl zřídit Registr zdravotního pojištění cizinců, který by spravovala Česká kancelář pojistitelů [ČKP]. Což by umožňovalo v případě potřeby zjistit přesnější počty v Česku přebývajících cizinců. Ministerstvo vnitra ČR [MV ČR] o nich, jak se ukázalo i v pandemii covidu-19, totiž nemá v podstatě žádné souhrnné informace. Novelu má horní komora Parlamentu ČR projednat ještě do konce tohoto týdne.
Pojištění cizinců u VZP budí odpor
Senátoři zároveň odmítli navrhované pojištění cizinců jen u Pojišťovny VZP po dobu pěti let. Výhradní pojištění cizinců u Pojišťovny VZP prosazuje předsedkyně sněmovního zdravotnického výboru Věra Adámková [za ANO] a poslanec a místopředseda výboru Miloslav Janulík [ANO]. Ten návrh zdůvodňuje potřebou vyřešit problém s tím, že cizincům, kteří přijedou do Česka za prací, musí lékaři poskytnout zdravotní péči. Přitom nemají žádnou jistotu, že jim bude služba od pojišťovny proplacena.
Komerční pojišťování cizinců s dlouhodobým pobytem [nad 90 dnů, pozn. red.] na dobu pěti let spadající výhradně pod Pojišťovnu VZP, která je dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR], odmítá i samotné Ministerstvo zdravotnictví ČR. Dále například Hospodářská komora ČR [HK ČR] a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS]. Tyto instituce se shodují v názoru, že by šlo o nepřípustnou monopolizaci v oblasti komerčního zdravotního pojištění. Pojišťovna VZP totiž není v Česku jediná pojišťovna, která u nás dokáže cizince s dlouhodobým pobytem komerčně pojistit. Navíc by šlo o značný zásah do již běžícího trhu, který by poškodil ty pojišťovny, které se na něm již pohybují. Cizinci zejména z mimounijních zemí dnes v Česku tvoří významnou skupinu na trhu práce.
Novela řeší i práva rodinných příslušníků z ciziny
V senátu aktuálně projednávaná novela cizineckého zákona má v souvislosti s novým vydáváním dokladů pro občany Evropské unie [EU] upřesnit i okruh osob, které budou považovány za jejich rodinné příslušníky. V podstatě by měla oddělit nejbližší rodinu od příbuzných, kteří mají s občany unijních zemí pouze vzdálenější rodinnou vazbu.
Česká strana totiž dosud nerozlišovala mezi rodinnými příslušníky, tedy manželi, dětmi a rodiči občana EU, a takzvanými oprávněnými osobami. To jsou například nesezdaní partneři nebo lidé závislí na péči občana EU. Obě skupiny tak měly stejná práva. Což podle ministerstva vnitra není v jiných zemích běžné a není to ani opodstatněné. Do budoucna by měli mít nárok na pobytovou kartu k přechodnému pobytu a kartu trvalého pobytu pouze užší rodinní příslušníci, jak upravuje novela.
Je však třeba dodat, že i vzdálenější příbuzní osob z unijních zemí budou mít dle návrhu pobyt na území ČR o něco snadnější než ostatní cizinci. Nepůjde však o automatické právo na vstup do Česka. Výhoda pro ně má spočívat v tom, že průkazy o pobytu dostanou na delší dobu. A nebudou muset dokládat ani účel jejich pobývání v Česku. Cizinci, kteří u nás již nyní pobývají, si své stávající postavení dle novely budou smět ponechat.
Povolení k pobytu nejsou dost zabezpečena
Novela podle ministerstva vnitra reaguje hlavně na unijní nařízení, aby průkazy totožnosti a vydávaná povolení k pobytu pro občany unie měly silnější zabezpečení. Některé doklady proto bude potřeba vyměnit.
Předloha v souladu s dohodou o odchodu Velké Británie z EU také umožňuje další pobyt v Česku Britům, kteří tu oprávněně bydleli nejpozději do konce loňského roku.
–ČTK/VRN–
