Posouvání mateřství do pozdějšího věku, nezdravý životní styl a následný stres z obtíží počít dítě přivádí do reprodukčních klinik stále více párů. V ostravské klinice Reprofit začali zkoumat kvalitu života, soužití i sexuálního života těchto párů.
Podle lékařů reprodukčních klinik jsou páry, které se na ně obracejí, zpočátku velmi odhodlané, jejich dobré naladění ale s prvními neúspěchy postupně opadá.
„Snažíme se pacienty motivovat, že léčba je smysluplná. Když někdo neotěhotní přirozeně, je smutný. Jestliže mu ale nevyjde první pokus asistované reprodukce [IVF], vnímá to jako tragédii. Neuvědomuje si, že i u nejkvalitnějších embryí je vždy šance na úspěšné uhnízdění maximálně 50 procent,“ říká Jana Daňková Kučerová z ostravské kliniky Reprofit.
Ta se na vliv neplodnosti a samotné léčby na duševní zdraví zaměřila v rámci svého postgraduálního studia. Na tématu spolupracuje s klinikami v Brně, Olomouci a Praze.
Lékaři radí sportovat a „být v pohodě“
Podle Štěpána Machače z IVF Clinic a předsedy sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti [GPS ČLS JEP] by měly páry při návštěvě reprodukční kliniky počítat s minimálně půlroční léčbou.
„Když se pacientům nedaří přirozeně otěhotnět dva roky, upozorňuji je, aby raději počítali s několikaměsíční léčbou. První neúspěch pár obvykle semkne. Poté už se jejich psychický stav rapidně zhoršuje. Některé z nich léčbu po deseti měsících přeruší, aby si psychicky odpočinuly, a za nějakou dobu se k nám vrátí,“ popisuje Machač.
Odborníci se shodují, že by se lidé měli po prvních neúspěšných pokusech o dítě snažit alespoň částečně rozptýlit. Doporučují do života zařadit nové koníčky a sportovat.
„Je dobré se zaměřit na fyzickou stránku a cvičit. Endorfiny se také postarají o zlepšení psychické pohody. Ženám radím, aby si udělaly radost a věnovaly se aktivitám, které je těší. Bohužel páry jsou často doslova terorizovány dotazy na děti a nevyžádanými radami z okolí,“ vysvětluje Daňková Kučerová.
Páry si také musí určit, v čem jsou ochotné při cestě za vytouženým dítětem udělat kompromis a kde leží hranice, kterou již přesáhnout nechtějí. Především to platí u přijetí vajíček nebo spermií od dárců.
U neplodných párů lékaři apelují na větší zapojení mužů
Gynekologové a reprodukční specialisté jsou většinou v kontaktu především se ženami, situace je přitom psychicky náročná i pro jejich partnery.
„Ženy nám často přiznávají výraznou míru frustrace, postoj mužů je ale zatím velká neznámá, protože se velmi málo svěřují,“ říká Daňková Kučerová.
Právě v této oblasti si slibuje největší přínos studie. Podle ní na kontrolách muži vždy působí jako ti silní. Ne vždy je tomu ale tak.
„Nicméně jistě je pro ně nesmírně frustrující vědět, že nedokáží se svou partnerkou počít přirozeně. Podle dosavadní části zpracovaných dotazníků vypadá, že muži odpovídají poctivě a dozvíme se vlastně, jak moc je celá situace trápí.“ upřesňuje lékařka s tím, že výsledky studie by ráda publikovala koncem příštího roku.
Dítě není projekt, upozorňuje vědkyně
Její kolegyně Zuzana Holubcová, která na sebe upozornila výzkumem genetické nestability embryonálních kmenových buněk v laboratoři v britské Cambridge, téma zapojení mužů doplňuje. Podle ní se říká, že v 35 procentech hraje roli mužský problém, v 35 ženský a ve zbývajících 30 buď něco společného, nebo neznámý důvod.
„Pro některé muže je to citlivé téma,“ dodává.
Podle ní je třeba upozornit i na to, že dítě není projekt. Umělé oplodnění není dle jejích slov plán B pro všechny. To, že se narodí zdravé dítě, je zázrak a štěstí, nikoli samozřejmost. Čímž nepřímo upozorňuje na trend poslední doby, který ukazuje na přístup mnoha zejména starších párů, kteří mají za to, že při dostatku peněz si lze dítě na reprodukční klinice „prostě koupit“ v kterémkoli věku.
„Šance na zdravé dítě je u třiceti procent počatých embryí. Kritický je už samotný moment implantace, kdy musí embryo ošálit imunitu matky a spoléhat na svoji genetickou výbavu,“ uvedla Holubcová nedávno v rozhovoru na iDnes.cz.
–DNA–
