Na selhání srdce v Česku ročně zemře přes pět tisíc lidí. Do nemocnic pak přivede srdeční onemocnění přes 285 tisíc pacientů ročně. A tempo růstu těchto čísel nepolevuje. Zlepšit současný stav má pomoci kampaň Nemocné české srdce.
Snížit úmrtnost českých pacientů na srdeční choroby o pět procent do deseti let má pomoci nová kampaň Nemocné české srdce. Tu vyhlásili přední čeští kardiologové. S její pomocí chtějí i do deseti let snížit počty hospitalizovaných pacientů pro kardiovaskulární onemocnění až o deset procent. Důvody jsou jasné. Nemoci oběhové soustavy patří u české populace dlouhodobě k nejčastější příčině úmrtí. Zabíjí u nás 40 procent mužů a 47 procent žen.
„Křivka úmrtí na selhání srdce v posledních letech neustále roste a dostala se přes hranici pět tisíc ročně. Počet lidí se srdečním selháním stoupne do roku 2030 dle našich odhadů o 50 procent na přibližně 450 tisíc,“ vysvětluje předseda České kardiologické společnosti [ČKS] Aleš Linhart.
Dodává, že celé situaci nepřidává ani předpokládané zhoršení ekonomické situace v důsledku pandemie covidu-19. Tu totiž tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně cévní choroby.
„Například pokles hrubého domácího produktu přibližně o pět procent vede k minimálně stejnému vzestupu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění,“ říká s tím, že není na co čekat a jednat je třeba okamžitě.
Podstatná je délka dožití ve zdraví, nikoli v nemoci
Vysoké počty hospitalizací kvůli srdečním onemocněním dokládají, že česká společnost není příliš zdravá. A s jejich snížením u nás podle odborníků nepomůže ani kvalitní systém akutní péče. Právě díky lékaři dokáží i přes nedobrou zdravotní kondici českých pacientů ročně zachranit tisíce lidských životů. Tím ale věc nekončí. Podle lékařů je podstatná hlavně délka dožití ve zdraví, nikoli v nemoci.
„To je parametr, v němž jsme téměř nejhorší v Evropě. Aby lidé infarkt vůbec nedostali, je třeba klást důraz na primární prevenci,“ tvrdí předseda České asociace preventivní kardiologie ČKS Michal Vrablík.
Prakticky to znamená, že každý by měl znát svoji hladinu cholesterolu a cukru v krvi, hodnoty krevního tlaku, Body Mass Index [BMI] a také obvod pasu.
„To všechno se dozví při preventivní prohlídce u praktického lékaře, na niž mají nárok každé dva roky. Což je světový unikát,“ připomíná Vrablík s dodatkem, že je velká škoda, že této možnosti u nás využívá sotva polovina pojištěnců.
Nemocné české srdce apeluje na zodpovědnost lidí
Na vzniku srdečních chorob se podle lékařů podílí ze 70 procent náš způsob života. Což, jak se potvrzuje i v praxi, úzce souvisí s dosaženým vzděláním, finančním zajištěním, spokojeností v zaměstnání. A také tím, v jakém prostředí a jak člověk žije.
„Nejvíce kuřáků je mezi lidmi se základním vzděláním a absolventy středních odborných učilišť. Vzdělání a práce a s ní spojené příjmy mají na životní styl přímý vliv,“ připomíná v této souvislosti Aleš Linhart, který je i velkým propagátorem zdravé chůze.
Nadváha, obezita, kouření, alkohol, nedostatek pohybu
Další známý problém české populace je rostoucí počet lidí s nadváhou a obezitou. Podle kardiologů je ČR pátou nejhorší zemí, co do počtu mužů s BMI nad 30. Více jich má jen Velká Británie, Libanon, Maďarsko a Malta. Stejně tak je Česko smutným premiantem ve spotřebě alkoholu, kde jí patří třetí místo, většími pijany jsou jenom Moldavané a Litevci.
Právě z těchto důvodů, které stojí za vysokou úmrtností na kardiovaskulární onemocnění, lékaři v kampani Nemocné české srdce lidem chtějí připomenou osobní zodpovědnost za jejich vlastní zdraví.
„Lidé by si měli uvědomit, že za jejich zdraví nezodpovídá zdravotní systém, ale oni sami. Pokud nemají čas se o sebe starat, musí si najít čas být nemocní,“ upozorňuje Aleš Linhart.
Dodává, že čísla jasně ukazují, že Češi neustále tloustnou, kouří a přibývá i diabetiků.
Nemocné české srdce cílí na pacienty v riziku
Kampaní na zlepšení zdraví nazvanou Nemocné české srdce se odborná společnost snaží přimět lidi i k pohybu. Chce je upozornit na závislost na tabáku a vysokou spotřebu alkoholu.
„Všechny naše kroky musí směřovat především na vysoce rizikové skupiny. Tedy lidi nad 50 let, s vysokým cholesterolem a tlakem, kuřáky a obézní či diabetiky,“ vysvětluje Linhart.
Hospitalizace pak dle jeho slov sníží hlavně pravidelné užívaní předepsaných léků a spolupráce s odbornými a praktickými lékař. Léčba pacientů s nemocemi srdce a cév stojí systém veřejného zdravotního pojištění kolem 20 miliard korun ročně.
Veronika Táchová
