Vzorky mozkových tkání pacientů s neurodegenerativními onemocněními se nově uchovávají v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici [FTN]. Části tkání poslouží k vědeckým účelům a vývoji nových léčivých přípravků.
Parkinsonova a Alzheimerova choroba, ale i vzácnější Huntingtonova chorea, to vše jsou závažná a nevyléčitelná neurodegenerativní onemocnění. K výzkumu a vývoji nových léků na tyto nemoci má pomoci nově zřízená mozková banka v prostorách pražské Fakultní Thomayerově nemocnici.
„Pokud chceme vědět lépe, co se odehrává v hlubinách alzheimerovského mozku. Co je špatně u Parkinsonovy nemoci nebo proč pacienti s Huntingtonovou nemocí mají nezadržitelné mimovolní pohyby a záškuby, tak právě výzkum je to, co velmi pomáhá,“ uvedl u příležitosti otevření banky přednosta Neurologické kliniky FTN Robert Rusina.
Vzorky mozkových tkání pomůžou k vývoji léků
Obdobné mozkové banky fungují například nedaleko Paříže, v Lyonu, Londýně a některých větších městech v Nizozemsku a Německu. Evropské mozkové banky jsou spolu propojeny a vědecky spolupracují. Pražská instituce je nyní vůbec jediná na východ od Mnichova.
„Pro mozkovou banku je velmi důležité, abychom věděli, co se v těch vzorcích mozku nachází. Nejdříve musíme udělat neuropatologické vyšetření, ke kterému stačí malé vzorky tkáně z různých oblastí mozku,“ popisuje Rusina.
Dodává, že přitom ale zbývá velké množství tkáně, která pro diagnózu už není dále potřeba. Od teď už budou moci i tuzemské laboratoře odebrané vzorky zařadit a uchovávat k vědeckým účelům.
Neurodegenerativní onemocnění ničí statisíce životů
Neurodegenerativní onemocnění ovlivňují neurony v lidském mozku. Nejčastější a asi nejznámější z nich je Alzheimerova nemoc. Od 90. let se počet pacientů v Česku s tímto druhem demence téměř zdvojnásobil.
Podle údajů České alzheimerovské společnosti se počty nemocných s demencí blíží k 200 tisícům, úmrtnost v souvislosti s Alzheimerem za poslední roky vzrostla více než sedmkrát. Podle odhadů odborníků u nás má v roce 2036 žít přes 300 tisíc pacientů s některým druhem demence. Důvod je prodloužená doba života.
„Stále nevíme, co je prapříčinou tohoto onemocnění,“ říká Rusina.
V mozku se podle něj z ničeho nic začne hromadit dříve prospěšná bílkovina, kterou sám tvoří. Většina současných léků dle něj funguje podobně jako podávání léků na bolest či na zápal plic. Proto vědci stále hledají lék, které by pro mozek fungoval jako antibiotika pro zanícené plíce.
USA povolily lék na Alzheimera cílící na mechanismy
Ve Spojených státech nedávno úřady schválily nadějný lék na léčbu Alzheimerovy choroby od firmy Biogen. Jde o první dosud schválený přípravek cílící přímo na mechanismy, jež onemocnění způsobují a nesnaží se jen tlumit jeho příznaky. Podle některých odborníků ale neexistuje dost důkazů o jeho účinnosti.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv [FDA] ve svém rozhodnutí uvedl, že lék neprokázal svou účinnost zcela bez pochyb. Povolení k nasazení přípravku u pacientů mu proto povolil jen za předpokladu, že firma provede další rozsáhlé testování. Dodejme, že lék je velice nákladný, což v USA rozpoutalo živou diskuzi na téma cen nových inovativních léků.
–ČTK/RED–
