Spor AstraZeneky a Evropské komise [EK] o termínu dodávek objednaných vakcín proti covidu-19 částečně vyřešil belgický soud. Do konce září má výrobce dodat 50 milionů dávek, jinak zaplatí pokutu 10 euro za každou zpožděnou dávku.
Zástupci Evropské komise [EK] si už loni u britsko-švédského výrobce AstraZeneca smluvně zajistili dodávky na 300 milionů dávek její vakcíny proti covidu-19 zvané Vaxzevria. Očkovací látky měla do unijních zemí dodat nejpozději do konce letošního června. To ale nedodržela. Farmaceutická firma již v dubnu avizovala, že do konce druhého čtvrtletí stihne pro EU vyrobit zhruba 100 milionů dávek vakcíny. EK přitom při společných vyjednáváních požadovala dodat alespoň 120 milionů dávek.
Rozhodnutí soudu upravuje závozy dávek na tři měsíce
V podané žalobě u belgického soudu EK požadovala rozvést objednané vakcíny ještě do konce června. Takovému požadavku však belgický tribunál nevyhověl a výrobci stanovil termíny a objemy závozů pro následující tři měsíce.
Podle tohoto kalendáře má AstraZeneca unijním zemím dodat 15 milionů dávek nejpozději do 26. července. Dále do 23. srpna dalších 20 milionů a do 27. září ještě 15 milionů dávek očkovací látky. Pokud výrobce termíny a objemy dodávek nedodrží, pak EK zaplatí deset euro [255 Kč] za každou zpožděnou dávku vakcíny. V čí prospěch soud rozhodl tak není zcela jednoznačné a obě strany sporu si ho vykládají po svém.
„Toto rozhodnutí potvrzuje pozici komise: AstraZeneca nedodržela závazky, které učinila ve smlouvě. Je dobré vidět, že to potvrzuje nezávislý soudce,“ uvedla v reakci předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
Požadavky komise týkající se dodávek ve druhém čtvrtletí ale soud nevzal v potaz. Což firma označila zase za své vítězství.
„Rozhodnutí soudu nás potěšilo,“ uvedl stručně v prohlášení výkonný místopředseda společnosti Jeffrey Pott.
Podle AstraZeneky soud uznal obtížnost situace farmaceutických firem, které dodávají zemím velké množství vakcín v bezprecedentních podmínkách.
EK dá přednost mRNA vakcínám
AstraZeneca ve svém prohlášení dále uvedla, že je nyní připravena s komisí začít opět spolupracovat. Zástupci komise se přitom již na jaře vyjádřili, že dají v budoucích měsících přednost mRNA vakcínám, tedy látkám vyráběných firmami Pfizer a BioNTech [vakcíny Comirnaty] a americkou Modernou. O čemž svědčí i koncem dubna podepsaná smlouva právě s Pfizer/BioNTech na nákup dalších 1,8 miliardy dávek vakcíny, které výrobce členským zemím dodá do konce roku 2023.
„Díky spolehlivým partnerům jako jsou Pfizer a BioNTech tempo očkování v Evropské unii zrychluje,“ řekla tehdy von der Leyenová.
Nevyloučila ani rozšíření unijního portfolia o další vakcíny. Jmenovitě uvedla látky založené na proteinech, které podle ní mají vedle mRNA vakcín také značný potenciál. Mezi tyto vakcíny se řadí preparáty testované společnostmi Novavax či Sanofi-GSK, s nimiž se EU již předběžně na nákupu vakcín dohodla. Látku první společnosti již EMA posuzuje.
Výrobci AstraZeneca neprospívá ani stále diskutované vážné nežádoucí účinky látky Vaxzevria. V reakci na desítky případů krevních sraženin po podání její očkovací látky, kdy některé skončily úmrtím očkovaného, omezila většina unijních zemí vakcinaci touto látkou jen na osoby starší 60 let. V posledních dnech navíc Evropská agentura pro léčivé přípravky [EMA] vydala prohlášení, ve kterém vylučuje očkování AstraZenekou u osob se syndromem kapilárního úniku.
–ČTK/RED–
