Zdravotně pojistné plány pro letošek vykazují dle Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] saldo -13,7 miliardy korun. To však není zdaleka konečná letošní ztráta zdravotních pojišťoven. Ze svých rezerv budou pojišťovny vyrovnávat částky významně vyšší. Zaznělo to na 91. schůzi Výboru pro zdravotnictví PS PČR.
Náklady na zvládání pandemie covidu, včetně nákladů na odměny zdravotníkům, jsou již v prvních měsících letošního roku extrémní.
- Výdaje na testování na koronavirus: cca 17 miliard korun
- Očekáváné letošní náklady na očkování proti covidu-19: cca 10 miliard korun
- Výpadky v plánované zdravotní péči, platby poskytovatelům: 7 miliard korun
- Mimořádné odměny pro zdravotníky: 12 miliardy korun
„Celkově jde o 40 miliard korun na tyto dodatečné náklady spojené s covidem,“ konstatoval na jednání výboru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
Záznam 91. schůze Výboru pro zdravotnictví PS PČR [9.6. 2021] níže.
Dodatečné náklady v zatím odhadované výši 40 miliard korun spojené s covidem-19 letos zdravotní pojišťovny stále kryjí z finančních rezerv z minulých let.
Plánovaných deset miliard na letošní epidemii nestačilo
Rozpočty zdravotních pojišťoven pro letošní rok nezohledňují tyto náklady v plné výši.
Původní zdravotně pojistné plány připravené loni na podzim počítaly s celkovými příjmy do zdravotního systému ve výši 385,4 miliardy korun. Což by odpovídalo nárůstu o 8,6 procenta, v absolutní hodnotě pak o 30,6 miliardy korun pro letošní rok.
Na straně výdajů pojišťovny s ministerstvem kalkulovaly s celkovou částkou 399,1 miliardy korun. V ní odhadly výdaje spojené s probíhající epidemií covidu-19 ve výši deset miliard korun. Na podzim zpracovaný rozpočet tak počítal s nárůstem výdajů na zdravotní péči v roce 2021 o 12,4 procenta, což odpovídá zhruba 40,42 miliardám korun.
Ztráta zdravotních pojišťoven může být ještě hlubší
K navrhovaným zdravotně pojistným plánům se na jednání výboru vyjádřil jeho člen Vlastimil Válek [TOP 09]. Upozornil na to, že v nich není zohledněna letošní kompenzační vyhláška a postrádá i plány na udržitelnost sytému vzhledem k rychle rostoucím úhradám, například za centrovou péči.
„Nárůst centrové léčby by měl být velmi pečlivě zohledněn,“ připomněl Válek.
V rozpočtech postrádá i specifikaci ze stran pojišťoven na dohodné položky ve výši 11,2 miliardy korun a konkrétní plány na snížení výdajů pro roky 2022 a 2023. Podle něj je třeba nyní pracovat s tvrdými daty už kvůli diskuzím na zvýšení úhrad za státní pojištěnce.
„Je otázka, jestli těch 200 korun bude stačit a je otázka, jestli sněmovna nebude ochotna ještě platbu zvýšit,“ uvedl.
Náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová uvedla, že v plánech věří v proočkovanost a ústup epidemie. To podle ní značí, že obrovské výdaje brzy pominou.
„Proto se držíme výhledu, který se zdá panu profesoru Válkovi jako optimistický,“ řekla.
Podle ní brzy budou covidové výdaje omezeny jen na náklady spojené s přeočkováním třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.
Navýšení za státní pojištěnce má být 200 Kč
Mezirezortním připomínkovým řízením aktuálně prochází návrh MZ ČR na navýšení plateb za každého státního pojištěnce o 200 korun s platností od ledna 2022.
„Navrhujeme valorizaci plateb za státní pojištěnce o 200 korun, což je zhruba 14 až 15 miliard korun,“ zmínil na jednání Vojtěch, aniž by blíže specifikoval, zda má návrh již předjednaný s Ministerstvem financí ČR [MF ČR].
Od loňského července se platba za každého státního pojištěnce zvedla o 500 korun, od 1. ledna 2021 pak o dalších 200 korun na současných 1 767 korun. Podle zástupců zdravotních pojišťoven navýšení plateb za státní pojištěnce sice pomáhá kompenzovat dopady pandemie do rozpočtů pojišťoven, ale má to i své limity.
„Navyšování platby za státní pojištěnce je samozřejmě nejjednodušší a nejrychlejší řešení financování zdravotnictví, ale problém nastane v momentě, kdy nebude z čeho tyto platby valorizovat,“ upozornil při nedávné předvolební debatě Hospodářské komory ČR ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Zdeněk Kabátek.
Dodal, že není třeba objevovat Ameriku. Podle něj jde o mix zdravotního pojištění, platby za státní pojištěnce, případné zapojení samotných pojištěnců a zavedení komerčního připojištění, jako je tomu v západních zemích.
Veronika Táchová
