Očkování AstraZenekou a Janssen lidí nad 60 let věku doporučilo lékařům už i Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Nedávno vydaly stejné doporučení Česká vakcinologická společnost [ČVS] a Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL].
Vektorovými vakcínami AstraZeneca a Janssen mají podle nového doporučení MZ ČR zdravotníci přednostně očkovat zájemce starší 60 let věku. Důvod je vzácné riziko vzniku krevní sraženiny po očkování těmito vakcínami u mladších ročníků.
„Vzhledem k tomu, že u obou vektorových vakcín jde o velmi vzácný nežádoucí účinek, rozhodlo se ministerstvo v tuto chvíli především upozornit a edukovat lékaře, aby dokázali správně diagnostikovat syndrom TTS a pacientům mohli včas nasadit potřebnou léčbu,“ uvádí ministerstvo ve své zprávě.
Úřad tím reaguje na již před několika týdny vydané doporučení odborných společností, konkrétně ČVS a SÚKL. V něm instituce zdůvodňují doporučení očkovat vektorovými vakcínami výhradně osoby nad 60 let vzácně se objevující nežádoucí reakcí zvané trombóza s trombocytopenií [TTS].
„Tato reakce se projevuje neobvyklými a velmi závažnými tromboembolickými příhodami spojenými s trombocytopenií. Hlášené specifické trombózy se vyskytovaly spíše v neobvyklých lokalizacích, nejčastěji jako trombózy žilních mozkových splavů,“ popisuje ve svém doporučení ČVS.
Upřesňuje, že o něco méně často pak jako trombózy splanchnických žil a ojediněle v dalších lokalitách, včetně arteriálních trombóz. Tyto stavy byly dle lékařů spojeny s trombocytopenií, v některých případech i s krvácením.
Syndrom TTS po očkování AstraZenekou a Janssen
Syndrom trombózy s trombocytopenií [TTS] je v podstatě přechodný pokles krevních destiček, anebo vznik trombóz, zpravidla v neobvyklých lokalizacích. Hlavně pak v mozkových žilních splavech. Nežádoucí reakce v podobě TTS vyžaduje podle lékařů okamžitou hospitalizaci a urgentní specifickou léčbu.
Nejde však o stejný typ krevních sraženin, jako jsou klasické hluboké žilní trombózy často spojovány s užíváním hormonální antikoncepce, upozorňují lékaři. Každá z těchto reakcí má podle nich jiný mechanismus vzniku. Riziko klasické hluboké žilní trombózy je navíc po aplikaci těchto vakcín nižší, než se běžně objevuje v populaci.
Z hodnocení evropského lékového regulátora je zřejmé, že TTS je skutečně možný nežádoucí účinek obou vektorových vakcín. Vyskytuje se však jen velmi vzácně.
„Podezření na TTS je možné vyslovit při náhle vzniklých potížích v období do tří týdnů po aplikaci vektorové vakcíny Vaxzevria nebo Janssen,“ píše ČVS ve svém doporučení.
Frekvence výskytu nežádoucího účinku TTS je přibližně u 0,01 procenta očkovaných. Pro porovnání, riziko krevních sraženin všeobecně, nikoli specificky TTS, u žen užívajících hormonální antikoncepci je vyšší. Pohybuje se v rozmezí 0,06 až 0,14 procenta. U kuřáků je riziko dokonce okolo 0,18 procenta za rok. U pacientů hospitalizovaných s covidem-19 se riziko tromboembolií odhaduje v rozmezí 9 až 21 procenta. Přesněji u devíti procent všech hospitalizovaných a 21 procent u pacientů ležících na oddělení intenzivní péče.
Jak dokončit vakcinaci u rozočkovaných osob
Nutné je upozornit, že u vakcín Vaxzevria [AstraZeneca] a Janssen nadále převládají benefity nad riziky. Není proto důvod k pozastavení očkovaní těmito látkami. Lidé, kteří již dostali první dávku séra od AstraZeneca [dvoudávková vakcína, pozn. red.], by pak dle doporučení vakcinologů měli dostat i druhou dávku od stejného výrobce.
„U osob, u kterých již bylo zahájeno očkování první dávkou vakcíny Vaxzevria, je nyní důležité dokončit schéma aplikací druhé dávky stejné vakcíny bez ohledu na věk,“ říká předseda ČVS Roman Chlíbek s tím, že vzácné krevní sraženiny se vyskytovaly spíše po první dávce.
Nedoočkovaný člověk totiž dle jeho slov není před koronavirem dostatečně chráněn a je tak stále vystaven riziku nákazy. Pokud si vzhledem k aktuálnímu zdravotnímu stavu není pacient jistý, zda je pro něj očkování vhodné, má to probrat se svým ošetřujícím lékařem.
„Praktiční lékaři před podáním každé vakcíny vždy sledují anamnézu pacienta a zváží, zda je bezpečné vakcínu pacientovi podat,“ potvrzuje přednosta Ústavu všeobecného lékařství a místopředseda odborné společnosti Bohumil Seifert.
Riziko krevní sraženiny u mladších ročníků potvrdila EMA
Hlášené reakce TTS již zanalyzoval Farmakovigilanční výbor pro hodnocení rizik léčiv [PRAC] při Evropské agentuře pro léčivé přípravky [EMA]. Ve svém stanovisku výbor uvedl, že jde skutečně o velmi vzácné nežádoucí účinky po očkování vektorovými vakcínami.
„Tyto stavy byly doplněny do přehledu možných očekávaných nežádoucích účinků,“ uvedla Česká vakcinologická společnost.
Výbor sleduje výskyt podobných nežádoucích reakcí také u mRNA vakcín [Comirnaty, Moderna], u nich se po očkování doposud podobné souvislosti neukázaly.
Veronika Táchová
