O polovinu více endoskopických výkonů kvůli potížím se žlučníkem, 100% nárůst hospitalizací kvůli jaterním chorobám způsobených alkoholem a o polovinu více hospitalizací kvůli ztukovatění jater. To a hlavně zhoršené zdraví lidí po roce covidu hlásí lékaři 4. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze.
Zástupci 4. interní kliniky VFN v Praze při srovnávání počtu hospitalizovaných a léčených pacientů v období od dubna do května 2020 a stejného období v roce 2021 upozorňují na až 30% zhoršení zdravotního stavu lidí.
„Ta data nejsou k chlubení. […] Jsme ve fázi, která je postcovidová inventura toho, co se nyní děje,“ uvedl ředitel VFN a 1. LF UK v Praze David Feltl k nárůstu pacientů s vážně zhoršeným zdravotním stavem teď i v době intenzivního šíření covidu.
Podle přednosty 4. interní kliniky VFN a 1. LF UK Radana Brůhy lidé v době pandemie změnili životní styl. Začali konzumovat více nezdravého jídla a dle něj i více rizikově pili alkohol. To vše vyvolává u pacientů celkové zhoršení zdravotního stavu a vede i k psychickým nemocím. Jako jsou deprese, pocity úzkosti a často i poruchy spánku.
„Dopady na zdraví to bude mít hlavně do budoucna,“ upozornil Brůha.
Až 50% nárůst výkonů pro odstranění žlučových kaménků
V letošním dubnu a květnu internisté z VFN hospitalizovali na svých odděleních dvakrát více pacientů pro komplikace žlučových kamenů v porovnání se stejným obdobím loni. O polovinu vzrostl i počet endoskopických výkonů kvůli uvolnění kaménku ze žlučových cest. Podle Radana Brůhy u nás žlučníkovými kameny trpí čtvrtina populace a mnozí lidé o nich ani neví.
„V případě, že se plánovaná operace, nebo dokonce prvotní vyšetření odkládá, mohou se objevit závažné komplikace,“ upozorňuje.
Zanedbaná péče pak podle něj vede například k zánětu žlučníku, ucpání či zánětu žlučových cest. Ale i k podráždění slinivky.
„V nejzávažnějších případech mohou znamenat i riziko úmrtí,“ varuje.
Tuk zdraví škodí, poškozuje játra stejně jako alkohol
Změna životního stylu v pandemii covidu se podepsala i na kondici jater, a to hlavně kvůli zvýšenému ukládání tuku v nich.
„Nadměrným ukládáním tuku v játrech trpí 25 procent populace. A až 75 procent pacientů s cukrovkou, která je skrytou hrozbou do budoucna,“ říká primář 4. interní kliniky VFN a 1. LF UK Jaroslav Macášek.
Připomíná data agentury Ipsos z únorového šetření letošního roku. Podle nich u nás zhruba třetina dospělých v době pandemie znatelně přibrala na váze. Lékaři upozorňují na fakt, že poškození jater se u pacientů vyvíjí vcelku nenápadně i desítky let. U části z nich však zcela jistě přejde do stadia jaterní cirhózy, nebo rakoviny jater.
„Většina pacientů o své jaterní chorobě neví,“ říká Brůha.
„Vyšetření jater je přitom velmi jednoduché a pacienta nijak nezatěžuje. Jedná se o součást ultrazvukového vyšetření,“ dodává s tím, že ve VFN určí množství tuku v játrech velmi přesně pomocí měření takzvané tuhosti jater.
100% růst hospitalizací kvůli alkoholem zničeným játrům
Stejně jako tuk játra poškozuje také alkohol. A jeho zvýšená konzumace v pandemickém roce se projevila ve 100procentním nárůstu počtu hospitalizovaných v letošním dubnu a květnu právě kvůli jím způsobeným jaterním chorobám.
Nadměrně u nás konzumuje alkohol zhruba osm procent populace. Podle lékařů se riziko škodlivého pití alkoholu v době pandemie ještě zvýšila. Ve vyšším riziku jsou pijáci, kteří vypijí více než jedno až dvě piva za den, případně 2 dcl vína či jednu až dvě malé skleničky destilátu denně.
Odložené operace v covidu zvýšily užívání léků na bolest
Útlum zdravotní péče, nezdravý životní styl, nedostatek pohybu a také stres zvýšil podle zástupců České gastroenterologické společnosti [ČGS] i počty pacientů s vředovou chorobou žaludku a dvanáctníků. To jsou vážná onemocnění, jejichž komplikace, především krvácení, perforace vředu nebo rozvoj nádorového onemocnění, vedou k trvalému poškození zdraví i úmrtí nemocného. Celkovému stavu nepřispělo podle lékařů ani to, že v době pandemie omezilo svou činnost na 86 procent gastroenterologických pracovišť v celé zemi. Zhruba sedm procent jich ordinace uzavřelo úplně.
„Celkové omezení vyšetření pacientů zpozdilo diagnostiku a adekvátní léčbu vředové choroby,“ říká Tomislav Švestka ze 4. interní kliniky VFN a 1. LF.
Podle něj například odklad plánovaných ortopedických výkonů prodloužil dobu, kdy pacienti užívali léky proti bolesti.
„A tyto léky mohou poškodit sliznici žaludku a dvanáctníku, mohou přispět ke vzniku vředů často doprovázených závažným krvácením do horní části trávicího traktu,“ vysvětluje.
Upozorňuje ale i na možná méně známý fakt a sice, že k onemocněním žaludku a dvanáctníku velkou měrou přispívá psychosociální stres. Podle odborných společností se s ním u nás nyní potýká přes 50 procent populace.
„Ze všech dat je jasné, že pandemie covid-19 vytvořila v populaci situaci, kdy hrozí výrazně vyšší riziko vzniku a rozvoje vředové choroby,“ tvrdí Švestka.
Šance na zlepšení zdraví tu je vždy
Specialisté upozorňují, že šanci na zlepšení zdravotního stavu má každý. Důležité je dle nich omezit dobu sezení a v práci myslet na pravidelné přestávky. A zavést do svého denního režimu pohyb, anebo alespoň obden.
„Jakákoli fyzická aktivita je lepší než žádná,“ říkají.
Myslet mají pacienti i na to, co, kdy a v jakém množství jedí. Doporučuje hlavně středomořskou stravu, doplnit vitamin D a omega 3 mastné kyseliny.
„Každé kilo [navíc dolů] má smysl,“ povzbuzuje Radan Brůha na závěr s upozorněním, že neexistuje žádný zázračný lék, vždy je dle něj základem silná vůle.
Veronika Táchová
