Nižší frekvence testování na koronavirus od 1. června šíření epidemie nezvýší. Hrozbu představují mutace viru. Proto je dle odborníků důležité sekvenování. Sekvenovat by se mělo minimálně 10 procent všech odebraných testů. Zaznělo to v nedělním pravidelném diskuzním pořadu veřejnoprávní České televize [ČT].
Do konce května pojišťovna hradí antigenní testování každé tři dny. PCR metodu pak po doporučení z hygieny nebo praktického lékaře. Od středy 1. června uhradí zdravotní pojišťovna antigenní test v odběrovém místě jednou do týdne. PCR metodou, kdy se odebraný vzorek vyšetří v laboratoři, pak nanejvýš dvakrát do měsíce.
To znamená, že od 1. června se pojišťovnou hrazená frekvence testování zredukuje na čtyři antigenní testy a dvě PCR vyšetření do měsíce. V červenci a srpnu navrhuje hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová plně hradit dva PCR a dva antigenní testy v jednom měsíci.
Podle odborníků méně hrazených testů nyní nezvyšuje riziko nekontrolovaného šíření koronaviru. Důraz je dle nich teď třeba klást na sekvenaci odebraných vzorků koronaviru.
Sekvenovat alespoň 10 procent všech antigenních testů
„Jestli něco může rozbít vybudovanou proočkovanost, tak je to import nových variant viru,“ uvedl v diskuzním pořadu děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar [na fotografii, pozn. red.].
Proto je podle něj velmi důležité, aby se paralelně byť s nižším testováním ověřovaly odebrané vzorky viru kvůli hrozbě šíření nových mutací viru. Aktuálně například té indické, která je riziko i pro jednou dávkou naočkované osoby.
„Je důležité, aby se sekvenovalo alespoň deset procent ze všech antigenních testů,“ uvedl.
Analyzovat se dle něj mají především vzorky od nakažených s těžším průběhem nemoci covid-19. Dále po návratu ze zemí s vysokou pravděpodobností nákazy novou mutací. Anebo v oblastech, kde se virus nápadně rychle šíří.
„Pak zjistíme brzy, že tu máme novou variantu, která se nám začala někde šířit,“ dodal s tím, že samotné testování nás nyní chrání hlavně před plošnými zásahy, tedy omezeními.
Frekvence testování a cena pro samoplátce
I přes nižší frekvenci testování hrazeného ze zdravotního pojištění se očekává, že se lidé budou ověřovat na přítomnost koronaviru i jako samoplátci. A to hlavně v letních měsících, kdy vyrazí na dovolenou a nevyjde jim otestování se v novém schématu. I z toho důvodu nyní diskutují zástupci pojišťoven s Ministerstvem zdravotnictví ČR [MZ ČR] snížení ceny za antigenní i PCR test.
„Jednání stále pokračují na úrovni ministerstva zdravotnictví, VZP a ostatních pojišťoven,“ uvedl v pořadu ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] Zdeněk Kabátek.
Dodal, že jejich ambicí je nastavit cenu testů tak, aby odpovídala jejich požadavkům a požadavkům těch, co testují.
„Chceme, aby ten systém zůstal funkční,“ zdůraznil s tím, že můžou dát cenu na 100 Kč za test, ale odrazí se to v kvalitě výsledku používaných testů.
„Z naší strany šla kalkulace na 201 korun. Je to částka k dojednání, vůbec neříkám, že to bude finální částka,“ upřesnil s tím, že jednání budou pokračovat příští týden.
U PCR testu v současné době mluví o snížení ceny zhruba na 614 korun. U poolování [hromadné testování, pozn. red.] se cena pohybuje kolem 300 korun.
První dávka očkování před indickou variantou nechrání
Od 24. května se bezinfekčnost na covid-19 uznává již po třech týdnech od aplikace první dávky vakcíny proti covidu-19. Dvaadvacet dní od očkování se lidé nemusí při návštěvě kulturní akce, gastronomického či ubytovacích zařízení či služeb prokazovat potvrzením o negativním testu na koronavirus či o prodělané nemoci covid-19.
Podle Maďara je sice první dávka očkovací látky po třech týdnech poměrně účinná v prevenci těžkých stavů a poskytuje člověku vcelku vysokou míru jistoty. Obavou však zůstává indická mutace koronaviru, která už se mimo jiné na českém území potvrdila. Rizikem u uznané bezinfekčnosti již po třech týdnech od první dávky vakcíny dle něj ale je, aby lidé nerezignovali na druhou dávku očkování.
„My máme [MeSES] obavu, že se vytvoří selekční tlak na druhou dávku očkování,“ řekl.
Podle něj je navíc pouze otázka času, kdy se u nás rozšíří nakažlivější indická mutace viru. Indická mutace viru je dle něj schopna se šířit i oproti první dávce vakcíny. Jak se ostatně ukazuje v posledních týdnech ve Velké Británii. Za zmínku pak stojí, že dvě dávky očkování u nás dostalo zhruba 15 procent populace, jednu dávku má jedna třetina očkovaných.
„První dávka očkování by nás před rozšířením indická mutace asi neuchránila,“ konstatoval Maďar s tím, že on by s takovou benevolencí vyčkal ještě několik týdnů.
Exministr Blatný se obává rezignace na 2. dávku vakcíny
Před rezignací společnosti na druhou dávku očkovací látky v pořadu varoval také bývalý ministr zdravotnictví, dnes opět zdravotnický náměstek ředitele Fakultní nemocnice Brno [FNB] Jan Blatný.
„Cokoli, co povede lidi k rezignaci na druhou dávku očkování, zvyšuje riziko nákazy. A to hlavně na podzim,“ uvedl.
Podle něj se nic nezměnilo na jeho názoru, že se musíme řídit doporučeními Evropské komise [EK] a stanoveními Evropské agentury pro léčivé přípravky [EMA]. Ta doporučuje vždy dvě dávky očkování [u dvoudávkového schématu]. A potvrzuje, že benefit z očkování proti covidu-19 je vyšší než to, že vyvolá nežádoucí reakci, dodal Blatný.
Veronika Táchová
