Ministerstvo pro místní rozvoj [MMR] odmítá tvrzení, že o udělení finančních dotací pro zdravotnictví z nástroje React-EU rozhoduje na prvním místě čas podání žádosti. Vysvětluje i důvody zvýšení limitů projektům, což ve finále snižuje počet úspěšných uchazečů o dotaci.
O udělení dotace na projekty v oblasti zdravotnictví a integrovaného záchranného systému z nástroje ReactEU nerozhoduje na prvním místě čas podání žádostí. Aktuálně to uvedlo MMR, které tím ubezpečuje žadatele, že rozhodující pro přiznání dotace je kvalita projektu.
Úřad upozorňuje, že pravidelně zveřejňuje tabulku přihlášených žádostí o dotaci. Ta je seřazena v pořadí, v jakém byly vloženy do systému. Podle úřadu jde pouze o informativní tabulku projektů, kterým nejenže nebyla přiznána dotace, ale nebyly ještě ani hodnoceny.
„Hodnocení projektů [z nástroje React-EU, pozn. red.], které má 23 kritérií, ještě ani nezačalo. Nikdo v tuto chvíli tedy nemůže vědět, zda uspěl nebo ne. Došlo tedy k nedorozumění a nepochopení na straně uchazečů,“ vysvětluje mluvčí MMR Vilém Frček.
Dodává přitom, že MMR požádalo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] a Asociaci krajů ČR [AS ČR], aby všem rozeslaly vysvětlující dopis, v němž bude systém přijímání a hodnocení žádosti jasně vysvětlen. Čas podání projektu je podle něj až tím úplně posledním kritériem pro hodnocení projektů. A to ještě jen tehdy, kdy všechny hodnocené projekty projdou ve všech hodnocených kritériích.
„O udělení dotace rozhodují přísná kritéria, která spadají pod několik aspektů hodnocení: potřebnost, proveditelnost, účelnost, hospodárnost, efektivnost. Teprve pokud žadatelé splní všech 23 kritérií [3 kritéria formálního hodnocení, 10 kritérií obecné přijatelnosti a 10 kritérií specifické přijatelnosti], rozhoduje čas podání žádosti do MS2014+,“ doplňuje.
Hodnotící kritéria vycházejí z návrhu MZ ČR
Zveřejnění tabulky, která mnohé svedla k závěrům, že jde o schválené projekty, je podle MMR daní za transparentnost. Úřad odmítá tvrzení, že nastavilo podmínky tak, aby dotaci získaly projekty, kterým se podařilo nejrychleji přihlásit.
„My neschvalujeme výběrová kritéria. Tím je monitorovací výbor, a tam má MMR pouze tři hlasy z 29. Hodnotící kritéria odsouhlasily i kraje – ty měly pět hlasů a Ministerstvo zdravotnictví ČR. Při jejich projednávání jiný návrh žádný aktér nevznesl,“ uvedl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád.
Dodal, že MMR naopak akceptovalo výsledek jednání koncepční skupiny ministerstva zdravotnictví. To přitom bylo výsledek jednání nejdůležitějších zřizovatelů nemocnic – krajů a ministerstva zdravotnictví.
„Znovu proto opakujeme: Veškeré projekty budou teprve hodnoceny a není pravda, že uspějí nejrychleji podané projekty bez ohledu na splnění či nesplnění kritérií,“ vysvětluje Semorád.
Zdůraznil, že na výzvách ReactEU spolupracovali jak zástupci MMR, AK ČR, tak i pojišťoven, a to pod vedením MZ ČR. Takzvaná koncepční skupina pak stanovila prioritní oblasti, rozdělování dotací mezi územní celky a obory zdravotnické péče.
Prioritní oblasti pro přiznání dotací stanovené koncepční skupinou
- Modernizace a posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče s ohledem na potenciální hrozby. To je rozvoj a modernizace pracovišť v návaznosti na standardizovanou síť urgentních příjmů – JIP, ARO, operační sály, intervenční a diagnostická pracoviště. Zde je alokováno 65 % finančních zdrojů.
- Rozvoj a zvýšení odolnosti poskytovatelů péče o zvlášť ohrožené pacienty. To je péče o zvlášť ohrožené pacienty. To jsou hlavně onkologičtí pacienti, obézní pacienti, geriatričtí a dlouhodobě nemocní, osoby s duševním onemocněním. Zde je alokováno 20 % finančních zdrojů.
- Zvýšení připravenosti subjektů zapojených do řešení hrozeb. To je rozvoj významných laboratorních kapacit zdravotních ústavů a nemocnic, rozvoj infrastruktury krajských hygienických stanic a rozvoj infektologických pracovišť všeobecných nemocnic. Zde je alokováno 15 % finančních zdrojů.
Proč došlo k navýšení limitů dotací na projekt
MMR dále uvedlo, že na prvním jednání koncepční skupiny byl prezentován návrh MZ ČR, který specifikoval, které obory péče by měly být podpořeny a s jakým limitem absolutní částky celkové dotace jedné nemocnici. Tento návrh zaručoval co nejširší pokrytí republiky investičními prostředky na uvedenou zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že na druhém zasedání koncepční skupiny vzešel požadavek na rozvolnění pravidel od zástupce krajů, došlo ke zvýšení finančních limitů na projekt.
„Podle původního návrhu ministerstva zdravotnictví měl být limit na jednotlivé projekty ale nižší. Což mělo „ochránit“ menší nemocnice a zajistit regionální dostupnost péče, nicméně Asociace krajů požadovala navýšení těchto limitů, a zároveň poukázala na to, že není vhodné hledat alokační klíč mezi kraji,“ uvádí mluvčí MMR.
Úřad pak dále uvedl, že v důsledku navýšení finančních limitů, které koncepční skupina schválila, nemohou se svou žádostí uspět všichni žadatelé o dotaci. I když splní všechna kritéria. MMR proto bude na podzim usilovat o další prostředky ve výši pět až šest miliard korun, které by bylo možné udělit projektům, na něž se v jarní výzvě nedostalo.
MMR: Dotace se rozdělují transparentně
Dle MMR se evropské prostředky rozdělují na základě jasných pravidel. Kritéria jednotlivých výzev musí být dle evropské legislativy schválena Monitorovacím výborem IROP.
Ten se v tomto případě skládá ze zástupců například Asociace krajů ČR a Magistrátu hl. m. Prahy, Sdružení místních samospráv a Svazu měst a obcí, neziskového sektoru a některých ministerstev. MMR má v Monitorovacím výboru pouhé 3 hlasy z 29, Asociace krajů s hl. m. Praha jich má dvakrát více.
„Žádný ze členů výboru při projednávání a připomínkování výběrových kritérií nenavrhl princip věcného hodnocení projektů. To znamená, že by se za určité kvalitativní charakteristiky přiřazovaly body a projekty s jejich nejvyšším počtem by byly schváleny,“ dodal Vilém Frček.
–RED–
