„K darování orgánů je česká společnost velmi empatická,“ říká v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz ředitel Koordinačního střediska transplantací [KST] Miloš Adamec. Také uvádí, že loni klesl počet transplantací i kvůli covidu-19 zhruba o deset až 15 procent.
Česká transplantologie se těší v Evropě i světě zvučnému jménu a darování orgánů, jejich odběr a transplantaci nezastavila ani pandemie covidu-19. I když, jak říká Miloš Adamec, došlo v loňském roce k 10 až 15% poklesu.
„Pokles za loňský rok byl zhruba desetiprocentní, ale rok před covidem byl rokem rekordním v počtu dárců a transplantací,“ říká v podcastu pro ZdraveZpravy.cz, v němž vysvětluje i to, jak funguje KST.
Při srovnání s dobou před pěti lety to dle jeho slov zase tak hrozné není. Česká transplantační centra loni provedla 765 orgánových transplantací od 249 zemřelých dárců. O rok dříve jich bylo 816 od 288 dárců. Co do počtu zemřelých dárců byl rok 2020 srovnatelný s rokem 2015.
„Pražský IKEM nebyl covidem tolik zasažený, mohl odebírat orgány a transplantovat, tak se udržela transplantační aktivita,“ říká s tím, že Institut klinické a experimentální medicíny [IKEM] u nás pokrývá až 60 procent veškeré transplantační aktivity.
I v dobách socialismu jsme byli na špičce
Česko se řadí v počtu transplantovaných orgánů k těm nejúspěšnějším zemím v Evropě i ve světě. Na otázku, co stojí za tímto úspěchem, profesor Adamec říká, že pražský IKEM tady fungoval i v dobách socialismu.
„Tady se dělala jako první transplantace slinivky břišní v celém tehdejším východním bloku, i transplantace srdce v roce 1984,“ říká s tím, že tím se udržel krok s ostatními zeměmi.
V 90. letech pak hodně pomohlo, že lékaři vyjeli rychle do světa a dostali se k odborným publikacím. I přesto upozorňuje, že důležitou roli v transplantologii sehrává přístup společnosti. A právě česká společnost přistupuje dle jeho slov k dárcovství velmi pozitivně.
Čekací listina na náhradní orgán se mění každým dnem
Na transplantaci orgánu u nás čeká kolem 800 pacientů, KST vede jejich přesnou evidenci v Národním registru osob čekajících na transplantaci. Nejvíce pacientů čeká na ledvinu, těch je kolem čtyř až pěti set.
Zbývající nemocní čekají na játra, srdce, slinivku břišní, plíce, Langerhansovy ostrůvky, tenké střevo a náhradním orgánem může být dokonce i děloha. Nejvíce se u nás transplantuje ledvina, na kterou pacienti podle Miloše Adamce zároveň čekají i nejdéle.
„Nejdéle se čeká na ledvinu, protože těch pacientů je tam [na čekatelské listině] nejvíce, v průměru se na ni čeká jeden rok,“ vysvětluje.
Dodává, že čekací doba se u pacientů liší v závislosti na jejich krevní skupině, procentu protilátek, hmotnosti i věku nemocného.
Darování orgánů v rámci systému Eurotransplant
Absence členství v mezinárodní organizaci pro transplantace zvané Eurotransplant je za stávající situace pro Česko podle Miloše Adamce spíše výhodou.
„Neuvažujeme o přístupu k většímu celku, protože by ty orgány od nás šly spíše do zemí s horším dárcovským programem,“ vysvětluje s tím, že například v Německu, které je součástí uskupení Eurotransplant, čeká pacient na ledvinu v průměru tři roky.
Navíc je členství v něm spojeno i s vysokými finančními výdaji za společnou čekací listinu.
„Důvodů, proč nejsme jeho součástí je tedy více,“ dodává.
Připouští však, že určitou výhodu by členství v Eurotransplantu mohlo přinést například pacientům se vzácnou krevní skupinou čekající na náhradní plíci. Ti by se k transplantaci dostali možná o něco dříve.
Připomíná zároveň, že Česká republika je členem mezinárodního programu Foedus. Instituce zprostředkovává přeshraniční výměny orgánů v situaci, kdy pro ně daná země nemá vhodného příjemce, například kvůli neshodě v krevní skupině či velikosti orgánu.
„Nejvíce spolupracujeme se zeměmi kolem nás, v transplantologii totiž hraje významnou roli čas,“ uzavírá.
Veronika Táchová
—
Prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc. se transplantační chirurgii věnuje do počátku své profesní kariéry. Samostatně provedl více než tisíc orgánových transplantací [ledviny, játra, pankreas]. Do roku 2011 působil jako přednosta Kliniky transplantační chirurgie a zástupce přednosty Transplantačního centra Institutu klinické a experimentální medicíny [IKEM] v Praze. Od roku 2014 je ředitel Koordinačního střediska transplantací [KST].
Profesor Miloš Adamec je člen výboru České kardiovaskulární společnosti a čestný člen Slovenské chirurgické společnosti za rozvoj programu transplantace jater. Je i člen transplantační divize evropské chirurgické společnosti a nositel evropského diplomu pro transplantační chirurgii. Je spoluautorem tří českých monografií o odběrech orgánů a transplantacích jater a pankreatu. Podílel se i na dalších publikacích o transplantacích, publikoval v domácích i zahraničních odborných médiích.
