Nejvyšší kontrolní úřad [NKÚ] prověřil činnost zdravotních ústavů v letech 2017 až 2019. Z jeho zprávy vyplývá, že Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR], jež zdravotní ústavy zřizuje, pro ně nemá strategii požadavků a zanedbává jejich kontrolu. Ústavy tak hospodaří se ztrátou a chybují i ve veřejných zakázkách.
Zdravotní ústavy [ZÚ] se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě [na foto, pozn. red.] jsou příspěvkovými organizacemi MZ ČR. Služby poskytují na svých pracovištích i v dalších krajích. K jejich hlavní činnosti patří laboratorní služby v oblasti zdravotní péče a ochrany životního prostředí nebo očkování.
Základní údaje o zdravotních ústavech k 31.12. 2019
[Zdroj: NKÚ]
Hospodaření ústavů je dlouhodobě ztrátové kvůli nastavení systému úhrad zdravotních služeb za laboratorní vyšetření a diagnostiku. Významnou roli v tom hraje i trvalý nárůst platových tarifů. Z kontroly NKÚ dále vyplynulo, že MZ ČR dlouhodobě nepodniklo žádné kroky, které by předcházely finančním ztrátám zdravotních ústavů.
Zdravotní ústavy hospodaří se ztrátou
V letech 2017 až 2019 hospodařily ZÚ se ztrátou. Jednou z příčin je dle NKÚ systém úhrad za laboratorní služby, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Tento systém je nastaven tak, že nepočítá platbu za jednotlivé výkony, ale za jednotlivé unikátní pojištěnce.
Unikátním pojištěncem se podle úhradové vyhlášky rozumí pojištěnec zdravotní pojišťovny ošetřený poskytovatelem v konkrétní odbornosti v hodnoceném nebo referenčním období alespoň jednou. Byl-li ošetřen v příslušném období vícekrát, zahrnuje se do počtu unikátních pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny ošetřených v dané odbornosti pouze jednou a pojišťovna uhradí pouze jeden výkon.
Úhrady zdravotním ústavům od zdravotních pojišťoven v letech 2016 až 2018 [v Kč]
[Zdroj: NKÚ]
Úhrady proto podle NKÚ neodpovídaly skutečnému objemu uznaných výkonů, které ústavy provedly. V letech 2016 až 2018 se kvůli tomu propadly jejich roční výnosy v průměru o více než 20 milionů korun. Úhrady od pojišťoven přitom tvoří nejvýznamnější část výnosů.
NKÚ ve své závěrečné zprávě uvedl, že MZ ČR však nenavrhlo žádné změny v systému úhrad, které by alespoň snížily tyto každoroční propady.
„Stávající systém financování poskytovaných zdravotních služeb v oblasti laboratorního vyšetření a diagnostiky, kdy rozhodujícím činitelem pro stanovení výše úhrady za poskytnuté služby není skutečně poskytnutý výkon, ale počet tzv. unikátních pojištěnců, prohlubuje ztráty při hospodaření zdravotních ústavů i do dalších let,“ konstatuje NKÚ.
Více než 50 procent nákladů ústavů tvoří mzdy
Zdravotní pojišťovny hradí poskytovatelům za zdravotnické služby částky v souladu s úhradovou vyhláškou. Pokud se tedy nedohodnou s poskytovateli jinak. Součástí úhrad je i provozní režie, což jsou mimo jiné náklady na mzdy.
„Navýšení dle úhradových vyhlášek v kontrolovaném období plně nekorespondovalo s navýšením platů zdravotnických pracovníků dle vládních nařízení. […] U segmentu laboratoří ke kompenzacím mzdových nákladů úpravou mechanizmu výpočtu v rámci systému úhrad ze strany zdravotních pojišťoven nedošlo. Navyšování platových tarifů se nepromítlo ani v příspěvku na provoz, jehož výši určovalo MZ ČR,“ uvádí NKÚ.
Podle něj naopak MZ ČR vyžadovalo od zdravotních ústavů, aby sestavovaly vyrovnaný rozpočet, a to bez navýšení příspěvku na provoz.
Zdravotní ústavy v tendrech porušují zákon
Podle NKÚ MZ ČR také dostatečně nekontrolovalo výdaje zdravotních ústavů. Jejich celkové výdaje na nákupy v letech 2017 až 2019 přesáhly 1,3 miliardy korun. 85 procent z této částky šly na nákupy, které se uskutečnily na základě zakázek malého rozsahu. To je mimo zadávací řízení podle zákona.
„Ve zdravotních ústavech však v těchto letech proběhl pouze jeden interní audit zaměřený na veřejné nakupování,“ upozornil úřad.
NKÚ prověřil vybrané nákupy za 239 milionů korun. U nákupů za více než 168 milionů korun zdravotní ústavy nepostupovaly podle zákona o zadávání veřejných zakázek, resp. podle rozpočtových pravidel. NKÚ proto podal oznámení příslušným finančním úřadům.
Jeden z ústavů například nakupoval pravidelně stejné zboží, jako diagnostiku, kultivační média, chemikálie apod. v celkové hodnotě přes 122,5 milionu korun jen na základě objednávek. Nevypsal na tyto nákupy veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle zákona.
„U nákupů za více než 31 milionů korun, které proběhly na základě zakázek malého rozsahu, pak nepostupovaly zdravotní ústavy transparentně nebo diskriminovaly svým postupem další dodavatele,“ upřesnil NKÚ.
Chybí vlastní kontrola i kontrola MZ ČR
Zdravotní ústavy navíc neměly spolehlivý vnitřní kontrolní systém, který by výrazným nedostatkům pomáhal předejít a zároveň vytvořil podmínky pro hospodárné a efektivní veřejné nákupy. NKÚ zjistil nedostatky ve všech fázích nákupů – od stanovení potřeb přes průzkum trhu až po stanovení obchodních podmínek a kontrolu plnění. Na nápravě začaly zdravotní ústavy pracovat až v průběhu kontroly NKÚ.
Další problém je, že MZ ČR, které má jako zřizovatel povinnost ústavy kontrolovat, od roku 2012 provedlo jen jednu veřejnosprávní kontrolu, a to u Zdravotního ústavu v Ostravě. I když objevilo nejeden vážný nedostatek při vynakládání prostředků, zda došlo k nápravě, už podle NKÚ nezjišťovalo. U Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem započal úřad kontrolu v loňském roce 2020.
Kompletní závěrečná zpráva NKÚ o hospodaření ZÚ je k nahlédnutí zde.
–RED–
