2,5x se za poslední rok zvýšila proočkovanost nejmenších dětí proti onemocněním způsobenými meningokoky skupiny B. Vyšší zájem přinesla i plná úhrada vakcíny proti meningokoku při zahájení očkování do konce šestého měsíce věku dítěte. Dle odhadů by se tak mohla proočkovanost kojenců dostat k 70 procentům.
Výše uvedené údaje vyplývají z průzkumu společnosti IQVIA mezi 98 dětskými lékaři a 201 matkami s dětmi ve věku od dvou do šesti měsíců. Dostupná data upozorňují i na to, že zatímco ještě v roce 2019 naočkoval dětský lékař proti invazivním meningokokovým onemocněním [IMO] skupiny B v průměru jen 19 dětí ročně, loni se tato hodnota vyšplhala na 54 naočkovaných kojenců. Očkováno tedy bylo 2,5krát více dětí než v roce předešlém. Nejvyšší nárůst zájmu pediatři evidují právě u dětí ve věkové kategorii dva až 6 měsíců [+58 %], kterým vakcínu plně hradí zdravotní pojišťovny. Věk dětí očkovaných proti meningokokům skupiny B se díky tomu výrazně posunul právě do nejohroženější kategorie.
Vakcíny proti meningokoku již plně hradí pojišťovny
Do plné úhrady vstoupila možnost očkovat děti proti invazivním meningokokovým onemocněním skupiny B prostřednictvím novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění 1. května roku 2020. Česká republika se tehdy stala teprve sedmou zemí na světě, která začala tento typ očkování nejohroženější skupině dětí plně hradit.
Vakcíny a jejich aplikaci do té doby museli rodiče svým dětem hradit z vlastních zdrojů. Cena třídávkové vakcíny u skupiny B, tedy pro kojence do šesti měsíců, se přitom pohybuje kolem deseti tisíců korun. Očkování druhým typem vakcíny, která bývá jednodávková, nestojí více než dva tisíce korun. Je příznačné, že první výročí úhrady tohoto očkování navazuje na další významné datum, kterým je Světový den meningitidy připadající na 24. duben. Ten si letos připomínáme již po čtrnácté.
Důvodů očkování proti meningokoku je více
Hlavní motiv očkování proti meningokoku je obava ze závažného onemocnění, které je známé svým velmi rychlým průběhem. V některých případech končí i úmrtím nemocného a to během 24 až 48 hodin. Podle stávajícího zájmu a zvyšující se informovanosti rodičů pediatři usuzují, že letos vakcínu aplikují až 67 procentům dětí ve věku dva až šest měsíců.
Význam očkování proti meningokoku potvrzuje členka sněmovního Výboru pro zdravotnictví Andrea Brzobohatá [ANO], která sama v roce 2010 onemocněla těžkou meningitidou. Postupně jí začaly selhávat jednotlivé orgány. Aby jí lékaři zachránili život, amputovali jí obě dolní končetiny.
„Já, pokud bych byla naočkována proti meningokoku, ta nemoc by se mi nestala. Nepřišla bych o nohy. Měla bych jiný život,“ vysvětluje poslankyně, která prosazovala úhradu očkování pro děti proti meningokoku.
Zvyšující se zájem o očkování proti meningokoku u rodičů je podle odborníků velmi žádoucí, protože meningokoková onemocnění skupiny B podle statistik Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Státního zdravotního ústavu [SZÚ] nejčastěji ohrožují právě nejmladší děti. Invazivní meningokokové onemocnění není časté, ale o to více závažné. I přes vyspělost zdravotní péče se smrtnost na toto onemocněni pohybuje kolem 10 procent.
Univerzální vakcína neexistuje
Podle dostupných údajů SZÚ vývoj vakcín proti meningokokům má dlouhou historii [započal v 60. letech minulého století]. Stále však není k dispozici univerzální vakcína, která by byla účinná proti všem antigenním variantám meningokoků.
„V posledních letech však již máme v ČR k dispozici dvě vakcíny [Bexsero, Nimenrix, pozn. red.], jejichž kombinací a při vhodném očkovacím schématu spolu s přeočkováním lze dosáhnout téměř univerzální a celoživotní ochrany: konjugovaná tetravakcína A,C,W,Y a MenB vakcína,“ uvádí ve své zprávě SZÚ.
Dodává, že pokud bude proočkovanost populace nízká, nebude možno spoléhat se na kolektivní imunitu, kdy jsou chráněni i nenaočkovaní lidé.
–RED–
