Zdravotníky v akutní i neakutní péči čekají v nebližších týdnech odměny za práci v podzimní vlně covidu-19. Někteří proto už nyní řeší, jestli mimořádné covidové odměny podléhají nařízeným srážkám ze mzdy či přímému a nepřímému zdanění.
Na odměny za druhou vlnu covidu se na rozdíl od loňského jara nyní těší i zdravotníci a nezdravotničtí pracovníci v neakutní péči. Jinak řečeno i ti mimo nemocniční zařízení. Oběma skupinám náleží za práci od října 2020 do konce února 2021 mimořádná odměna ve výši do 75 tisíc korun pro zdravotníky. Nezdravotnický personál pak dostane za práci ve stejném období odměny do 30 tisíc korun. Konkrétní částka záleží na počtu skutečně odpracovaných hodin v posuzovaném období.
Přičemž zaměstnanci v lůžkové péči se dočkají odměn zřejmě o něco dříve. Jim se totiž vyplácejí ze státního rozpočtu na základě vyhlášené dotace Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR], o kterou poskytovatelé pro své zaměstnance žádali do 9. dubna. Pracovníkům v nelůžkovém segmentu se vyplatí odměny z veřejného zdravotního pojištění, které upravuje novela kompenzační vyhlášky již podepsaná prezidentem republiky.
Covidové odměny a nařízené srážky ze mzdy
Jelikož se počty příjemců mimořádných odměn za podzimní práci v pandemii covidu-19 zdvojnásobí, o to více jich aktuálně řeší otázku, jestli tyto odměny podléhají nařízeným srážkám ze mzdy. V praxi jde o insolvenci, exekuci a soudní výkon rozhodnutí.
„Jsem sanitář a pracuji na covidovém centru a mám exekuci. Z platu mi každý měsíc strhávají pět až šest tisíc korun, podle výše výdělku, můžou mi strhnout celé odměny od státu za práci v covidu, má na to exekutor právo?“ obrátil se na redakci ZdraveZpravy.cz s dotazem čtenář Josef a takových otázek do redakce přichází stále více.
Dodejme, že pan Josef je zaměstnanec nemocnice a za práci v době od října do února mu právem náleží odměna, kterou mu jeho zaměstnavatel vyplatí na bankovní účet. Jelikož má ale nařízené srážky ze mzdy, konkrétně exekuci, celá záležitost se řeší v mzdové účtárně jeho zaměstnavatele, jak potvrzuje finanční poradce skupiny Partners Matúš Kuchálik.
„Zaměstnavatel má povinnost zajistit zaměstnanci s přikázanou srážkou ze mzdy ponížení jeho příjmů o zákonem dovolenou částku,“ říká.
Dodává, že v takovém případě se do výpočtu zahrnují i mimořádné odměny, tedy i ty pro zdravotníky a ostatní personál za práci v pandemii covidu.
Covidové odměny a soudní rozhodnutí o insolvenci
O něco mírnější přístup zákon dovoluje u zaměstnanců se soudním rozhodnutím insolvence.
„Pracuji v nemocnici a čekám na kompenzace od státu za práci v druhé vlně covidu. Bohužel mám soudní rozhodnutí insolvence. Nyní řeším, jestli mi je zaměstnavatel vyplatí beze srážky. Nebo mi odměnu zabaví insolvenční správce,“ dotazuje se na serveru ZdraveZpravy.cz zdravotní sestra Anna.
Také paní Anna je fyzická osoba se zaměstnaneckou smlouvou u jedné z krajských nemocnic. A stejně jako u pana Josefa i ji náleží mimořádná odměna za práci v době covidu. S povinnými srážkami z příjmů bude ale účetní postupovat jinak než u pana Josefa.
„Pokud má paní Anna schválený splátkový kalendář, podle kterého pravidelně měsíčně platí insolvenčnímu správci, tak se insolvence její mimořádné odměny primárně nedotkne,“ tvrdí Matúš Kuchálik.
Dodává však, že každý dlužník je povinen všechny mimořádné příjmy nahlásit svému insolvenčnímu správci. Což platí i u odměn za práci v době epidemie covidu. Správce pak rozhoduje, jak s nimi bude naloženo.
Pozor na nezabavitelnou část příjmu
Při nařízených srážkách ze mzdy, ať už jde o exekuci, insolvenci či soudní výkon rozhodnutí, musí zaměstnanci vždy zůstat základní nezabavitelná částka. Ta má sloužit k zajištění si základních potřeb pro život. V roce 2021 dosahuje nezabavitelná částka dlužníka 7 872,80 Kč. V nezabavitelné částce mzdová účetní navíc zohledňuje počet vyživovaných osob [děti, manželk/ka, pozn. red.] dlužníkem. Nezabavitelná částka se za každou takovou osobu navyšuje o třetinu nezabavitelné částky jednotlivce. Pro letošek jde o sumu 2 624,30 Kč.
Stejně jako každá jiná odměna se i ty za práci v době covidu zdaní 15% daní z příjmů. Stejně tak z nich zaměstnanec a zaměstnavatel odvádí povinné procento na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.
–VRN–
